Sportovní antropologie a antropometrie

Nízký a vysoký vzrůst – poruchy růstu

Dobrou metodickou pomůckou pro diagnostiku poruch růstu dětí je publikace J. Lebla a H. Krásničanové Růst dětí a jeho poruchy, Galén, Praha1996, 157 s. (ISBN 80-85824-30-2).

Průměrné výšky populace dosahuje jen menší procento lidí. Většina má postavu vyšší nebo nižší. U lidí, kteří mají více než 150 cm, nemusí být 10 cm rozdíl mezi výškou a průměrem populace nic patologického.

Skutečná výška postavy je výsledkem vlivu mnoha faktorů. Velmi silný je vliv genetické dispozice. Ale to, zda bude růstový plán realizován, závisí na zdraví, výživě, psychické a tělesné zátěži atd. Růst nové kostní tkáně je podporován přiměřeným tělesným pohybem, který prostřednictvím mechanických tahů a tlaků stimuluje piezoelektrický děj v buňkách tvořících novou kost a je tak společně s neuro-hormonálními podněty (somatotropní hormon, thyreostimulační hormon, parathormon, kalcitonin, kortikosteroidy aj.) důležitým faktorem metabolické aktivity kostních buněk (Tato skutečnost má mimořádný význam pro prevenci a  léčbu osteoporózy.) Následující schéma ukazuje na složité vztahy mezi různými růstovými faktory (F).

Obr. 19.02-01 Faktory ovlivňující růst (Novotný 2003).

Růstová rychlost (přírůstky výšky během roku) se během vývoje jedince mění. Růstová akcelerace nastává v období puberty. U dívek přichází akcelerace i ukončení růstu asi o 2,5 roku dříve než u chlapců.

Obr. 19.02-02 Růstová rychlost (Lebl a Krásničanová 1996).

Vývoj výšky jedince se může také lišit od obvyklého schématu. Zpočátku může být rychlejší, ale později pomalejší než je průměrný přírůstek populace. Rozeznávají se různé růstové vzorce vývojetělesné výšky.

Obr. 19.02-03 Růstové vzorce (Lebl a Krásničanová 1996).

Kritickou hranicí nízké postavy je 3. percentil výšky a 25. percentil ročního přírůstku výšky. Dítě s nižšími hodnotami by mělo být vyšetřeno pediatrem.

Příčiny růstové retardace

Normální nízká postava („SHORT – NORMAL“) je v 50 % případů, u nichž jde většinou o kombinaci familiárně nízkého vzrůstu a konstituční retardace.

V ostatních 50 % případů bývá příčinou NEMOC: 

• Hormonální poruchy (STH, TSH, …)
• Metabolické poruchy při chronickém systémovém onemocnění
  • acidóza při onemocnění ledvin, diabetes mellitus, …
  • tkáňová hypoxie při fibróza plic, vada srdce, anémie, …
  • proteinový a energetický deficit při hladovění, mentální anorexie, celiakie, ..
  • porucha vodního a elektrolytového metabolismu při diabetes insipidus, onemocnění ledvin,..
  • porucha kalciofosfátového metabolismu při rachitis (deficit vit.D), onemocnění ledvin, …
  • porucha kostního metabolismu při osteogenesis imperfecta, hypochondroplazii,  …
  • chronický zánět při juvenilní chronické artritidě, …
• Genetické poruchy
  • Dysmorfické syndromy: Fanconiho pancytopenie, …
  • Chromozomální aberace: Trisomie 13, 18, Turnerův syndom …
  • Poškození plodu: alkohol, nikotin, polychlorované bifenyly, subkompenzovaný diabetes matky, …
  • Infekce plodu: Cytomegalovirus, rubeola, syfilis, toxoplasmóza, varicella  – zoster, …

Příčiny nadměrného růstu FYZIOLOGICKÉ VARIANTY u nichž jde většinou o kombinaci familiárně vysokého vzrůstu a konstituční akceleraci.

V případě NEMOCI může jít o: 

• Hormonální poruchy
  • předčasná puberta
  • gonadální tumor
  • tyreotoxikóza
  • nadprodukce růstového hormonu (akromegalogigantismus)
• S dysmorfickými příznaky (vývojové anomálie)
  • Marfanův syndrom
  • Kongenitální arachnodaktilie
  • Cerebrální gigantismus
  • Klinefelterův syndrom

Máme jednoduchou pomůckou při zodpovídání otázky, zda je aktuální výška příliš malá nebo velká: Výpočet genetické dispozice konečné výšky podle výšky rodičů (cm) Lebl a Krásničanová 1996):

Dispozice by se neměla lišit od předpovědi konečné výšky podle aktuální výšky a biologického věku o více než 10 cm (pravděpodobně konstitučně nižší nebo vyšší postava). Větší diference může posílit podezření na patologickou příčinu příliš nízké nebo příliš vysoké postavy.