V každém pohybovém aktu pracují všechny svaly a svalové skupiny. Každý sval však v každé mikrofázi má jinou funkci, která určuje i jeho podíl na části pohybu. Svalová soustava takto pracuje diferencovaně. Vklad každého svalu a svalové skupiny do konečného stavu těla závisí na potřebě pohybu. Svaly fixující, stabilizující polohu segmentů se nazývají fixátory (statické svaly). Jejich úlohou je segment a nebo více segmentů udržet daný čas ve stejné poloze tak, aby ostatní segmenty mohly vykonat pohyb. Dynamické svaly vykonávají zároveň dominantní pohybovou činnost. Daný segment může vykonávat protichůdný pohyb (flexe-extenze) svaly opačné činnosti musí být relaxované, antagonisté a synergisté pracují v protichůdných režimech-stavů napětí a uvolnění. Tento děj je automatizovaný.
Systém svalové činnosti je řízený tak aby výsledný pohyb byl vykonávaný efektivně a přesně. Svaly a skupiny svalů jsou tedy koordinované prostřednictvím CNS. Nakolik jsou na sebe navázané v globálním pohybu pracují synergicky – tvoří svalové smyčky.
Svalová smyčka je princip činnosti složitého řízení úmyslného pohybu. Svaly a skupiny jsou navázané – tvoří dynamické spojení, které pracují tak koordinovaně, aby byla splněná nosná struktura pohybu.
Záznam EMG vybraných svalů zaznamenává koordinovanou práci určených svalů, ostatní jsou buď jako fyxátory nebo svaly neutralizační (eliminátory).
Ve svalové činnosti kromě potřeby koordinace v každé mikrofázi existuje i koordinace mezifázová. Jednotlivé mikrofáze tvoří mezifáze. Tento proces je je založen na činnosti jednotlivých svalů a svalových skupin. Svaly v činnosti tvoří diferencované obrazce funkcí, které se nazývají svalové řetězce.
Vertikální průřez soustavou svalů představuje svalovou smyčku. Horizontální časový úsek představuje změnu biopotenciálů, tj. změnu činnosti svalů. Tvoří v uceleném pohybu obrazec změň svalové činnosti. Řetězce jsou podmíněné koordinovanou činností tak, že v nervové síti se zapojují motorické neurony, které nesou danou informaci a jsou excitované v přesných, definovaných strukturách, tj. v čase a prostoru.
Je základní pojem, který vyjadřuje vazbu mezi dvěma sousedními segmenty. V technické praxi rozlišujeme dvojici rotační, posuvnou, valivou a obecnou. Jestliže segmenty těla tvoří mnohoúhelník, jehož vrcholy jsou biokinematické dvojice, dostáváme biokinematickou smyčku. (Janura, 2003)
Vzniká doplněním kinematické dvojice o další segmenty. Kinematický řetězec je pro každý pohyb specifický, mění se i v průběhu složitějšího pohybového sledu. Podle zakončení řetězce rozeznáváme pohybové řetězce otevřené (poslední článek je volný, neobsahuje smyčku) nebo zavřené (není volného konce). (Kovařík a Langer, 1994)
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.