Mimo prostředí ISu lze samozřejmě tvorbu elearningových materiálů realizovat pomocí jiných, volně dostupných nástrojů.

Pro tvorbu interaktivních osnov a hypertextových učebnic lze využít některého z WYSIWYG (what you see is what you get) editorů, které uživatele odstiňují od přímé editace zdrojového kódu. Dobrým příkladem takového nástroje je Kompozer. Lze tak snadno vytvářet a upravovat vzájemně provázané texty obsahující ilustrující grafiku a případné odkazy na další učební materiály a multimédia ke stažení. Pro zpřístupnění takto vytvořených osnov a textů je třeba zařídit hosting: ať již interní školní, či externí komerční — viz kapitola o poč. sítích a internetu.

Podobně jako aplikace drill implementuje Anki memorizaci s adaptivními prodlevami. Jedná se o velmi propracovaný a efektivní nástroj umožňující vytvářet a používat sady kartiček pro zapamatování libovolných faktů, zejména pro studium slovní zásoby cizích jazyků.

Zajímavou pomůckou pro uspořádání pojmů a znalostí jsou myšlenkové mapy. Ty lze samozřejmě vytvářet i analogově na papíře, nicméně elektronické varianty mají výhodu snadné editace (užitečné například při výkladu). Existuje několik volně dostupných aplikací, jako například Freeplane, nebo XMind

Pro tvorbu elearningových kurzů existuje mimo ISu mnoho dalších systémů (tzv. learning management systems). Často používaný je systém Moodle, který umožňuje spravovat strukturu i obsah kurzů, řídit přístup studentů k jednotlivých materiálům, dává prostor pro diskuze a umožňuje vytvářet a realizovat testy a domácí úlohy. Obdobné vlastnosti mají také například ATutor, eFront a další.

Je třeba zmínit, že informační technologie mohou být nápomocné i při administrativních činnostech specifických pro vzdělávací oblast. Například aplikace FET umožňuje sestavovat rozvrhy na základě předem daných omezujících podmínek, tabulkové procesory jako například MS Excel lze využít k hodnocení žáků (automatický výpočet složitějších vážených průměrů) atd.