Geomorfologie

Geomorfologie studuje a popisuje tvary reliéfu. To znamená, že se teď budeme zabývat tvary pohoří a nížin a také procesy, které je vytvořily. V předchozí kapitole jsme zjistili, jaká máme pohoří a nížiny. Pomocí geomorfologie si objasníme, jaký je v nich rozdíl.

Pokud se podíváme na mapu, zjistíme, že Česká republika se dělí z morfologického hlediska na dva základní a velmi odlišné celky. Česká vysočina je vyššího stáří než Západní Karpaty a tím je způsobeno mnoho rozdílů. Na výsledné podobě povrchu se podílejí společně endogenní a exogenní činitelé. Mezi exogenní činitele můžeme řadit třeba zemětřesení nebo vulkanismus, tedy takové pochody, které pocházejí zevnitř Země. Naopak exogenní činitelé působí zvenku v podobě například větru či deště.

Česká vysočina je vyššího stáří, tedy její vývoj ovlivnilo vícero faktorů než Západní Karpaty. Když si vše jednoduše popíšeme, tak v období prvohor došlo k vyvrásnění České vysočiny, tedy lze říci, že nám pomocí endogenních činitelů vzniklo velmi ostré pohoří s odhalenou horninou. V průběhu dalších období docházelo k mnoha dalším změnám, jako je třeba vznik říční sítě či rozlámání vrás na hrástě. Pro nás při určení rozdílu mezi Českou vysočinou a Západními Karpaty je podstatné to, že díky exogenním činitelům dochází k zarovnávání pohoří.

Oproti tomu Západní Karpaty vznikají až v období třetihor, kdy dochází k jejich vyvrásnění a až následně dochází postupně k jejich zarovnávání. Protože jsou mladší neprobíhá jejich zarovnávání tak dlouho dobu, jako je tomu u České vysočiny. Proto kdybychom porovnali pohoří z České vysočiny a Západních Karpat, zjistili bychom, že Západní Karpaty mají strmější svahy než Česká vysočina. Při porovnání nejvyšších hor zjistíme, že nejvyšší hora Západních Karpat Gerlachovský štít, který se nachází na Slovensku, dosahuje výšky 2655 m n. m. , zatímco nejvyšší hora České vysočiny - Sněžka má 1602 m n. m. Zkusme se teď pomocí mapy dozvědět více o rozdílech mezi těmito provinciemi.