Geologie

V minulé kapitole jsme si řekli, že vlivem různého stáří vznikl rozdíl v podobě České vysočiny a Západních Karpat. Nejinak je tomu ovšem i s jejich horninovým složením, kterým se zabývá věda zvaná geologie. Mladší horniny nalezneme převážně v Západních Karpatech, zatímco starší horniny převládají na území Českého masivu.

V období třetihor, kdy dochází k vyvrásnění Západních Karpat, vznikají v Českém masivu zlomy, které vlivem sopečné činnosti utvořily například Doupovské hory nebo České středohoří. Proto je dobré si uvědomit, že přestože je Český masiv starší, nemusí veškeré jeho horniny být starší než horniny Západních Karpat. A proč je pro nás důležité se horninovým složením České republiky zabývat? Třeba proto, že nerosty a horniny mají k sobě velmi blízko a mohou nám sloužit jako cenné surovinové zdroje, o čem si více řekneme v dalších kapitolách. Při práci s mapou je nutné mít na paměti jednu ze zásad kartografie a to, že legenda mapy je uspořádaná podle stáří, to by mohlo pomoci v plnění některých úkolů.