Obyvatelstvo a sídla

Počet obyvatel a jejich rozmístění v rámci území České republiky se neustále mění. V současnosti dochází k růstu počtu obyvatel České republiky, který je na jedné straně způsoben vyšší porodností a na druhé straně je ovlivněn i přistěhovalectvím. Kdybychom vše velmi zjednodušili, pokud nám přibudou obyvatelé, budeme potřebovat i další ubytovací kapacity. Z tohoto důvodu obyvatelstvo a sídelní struktura mezi sebou mají velmi úzké vazby.

U obyvatelstva je možné sledovat mnoho charakteristik. Mezi nejdůležitější patří počet obyvatel ať už celkový, či rozdělený třeba podle věkových skupin, ten je ovlivněn porodností a úmrtností, případně přistěhovalectvím a vystěhovalectvím. Novorozenecká úmrtnost patří k další důležité charakteristice, podle které je možné určit vyspělost státu, kdy ve vyspělých státech je novorozenecká úmrtnost minimální. Vyspělost státu lze sledovat i pomocí naděje na dožití. Jedná se o údaj, který udává při narození dítěte určitého pohlaví, jakého se pravděpodobně dožije věku. Jistě chápeme, že ve vyspělých státech je toto číslo vyšší než ve státech rozvojových. Pokud se vrátíme k praktickým důvodům sledování počtu obyvatel, zásadním je možnost předpovídat budoucí vývoj. Například v České republice dochází ke stárnutí populace. To je způsobeno jednak tím, že se lidé dožívají stále vyššího věku, ale také tím, že je méně dětí a mnoho lidí v produktivním věku, kteří v budoucnu půjdou do důchodu. Tento vývoj je fakt, u kterého je nepravděpodobné, že by se změnil, a proto se Česká republika musí připravit na to, že v budoucnu bude muset vynaložit více prostředků na výplatu důchodů. Obdobný příklad je stavba škol a školek. Pokud zjistíme, že je mnoho dětí předškolního věku, dá se očekávat, že budou nastupovat do školy. Pokud nemáme dostatek tříd, zjistíme to s dostatečným předstihem, abychom vybudovali další.

Pojem sídelní struktura neskrývá jen rozložení měst a obcí a jejich velikost, ale také samotné uspořádání domů v rámci nich, či dokonce se můžeme bavit o typických podobách jednotlivých domů. Asi si těžko představíme panelový dům někde na malé vesničce se stovkou obyvatel. Podoba sídelní struktury v České republice je ovlivněna dlouhodobým vývojem a lokalizačními faktory, mezi které lze řadit vertikální členitost, podnebí, půdy, vodstvo či třeba dopravní strukturu. Vše si zkusíme vysvětlit na příkladech. Již jsme si řekli, že obyvatelstvo a sídla spolu souvisejí. Ze svého okolí víme, že pro města, kde je hodně obyvatel je typická panelová zástavba, protože nepotřebuje tolik prostoru, ale může v ní žít mnoho lidí. Naopak na vesnici, kde není problém s prostorem, není důvod, proč se uskromňovat a žít v bytě. Jednoduchá otázka je, proč chce tolik lidí žít ve městě. Města díky své velikosti nabízejí víc pracovních možností, což je asi jedním z hlavních důvodů. Ze svého okolí víme, že ve městě jsou obchody, restaurace, kina, školy, firmy, továrny a nemocnice. Ti všichni potřebují zaměstnance, proto se mnoho obyvatel rozhodne pro život ve městě. Na vesnici již tolik možností není, protože pro vesnice bylo typické hlavně zemědělství, které ovlivnilo i samotnou její podobu. Pro vesnice je typická náves, kolem které jsou postavené domy a za domy jsou již polnosti. S narůstajícími cenami bydlení ve městě se začíná měnit i typický charakter některých vesnic. Mnoho lidí se rozhodne bydlet v obci, která je blízko městu a každý den dojíždějí do práce. Díky tomu vesnice ztrácí svoji původní funkci a slouží jako zázemí pro město. Toto je typický jev pro okolí velkých měst. Naopak v oblastech vzdálených od dominantních měst, stále převažuje zemědělská funkce.