Mapa a legenda

Vytvořit kvalitní mapu není vůbec snadný úkol. Touto činností se zabývají odborníci, kterým říkáme kartografové. Protože je možné v tomto atlase mapy i dotvářet, je dobré pochopit, jak taková mapa vlastně vzniká. Podstatou mapy je to, že zobrazuje, kde se určité jevy nacházejí. Shodneme se tedy na tom, že pro mapy je důležitá jejich přesnost. Jak je ale možné, že mapa dokáže zobrazit tolik složitých jevů?

Vezmeme si to pěkně popořadě. Dalo by se říci, že za základní mapy považujeme mapy přírodních poměrů. To jsou mapy, ve kterých můžeme sledovat reliéf (např. pohoří a nížiny) a vodstvo (např. řeky a rybníky). Tyto prvky nám pomáhají se v mapě orientovat a často se využívají jako pomocné orientační body i do dalších map. V tom případě mluvíme o tom, že tvoří topografický podklad. Ukázku takové mapy vidíš níže.

K usnadnění orientace v tematické mapě nemusíme vždy využívat jen prvků fyzické geografie, jakou jsou reliéf či říční síť, ale pomoci si můžeme také prvky sociální geografie, kdy se nejčastěji využívají města. Na přiložené mapě můžeš vidět, jak vypadají krajská města v mapě Administrativního členění.

A jak to asi vypadá, když se prvky z předchozích map použijí dohromady jako topografický podklad, který nám umožní se v mapě lépe orientovat? Odpověď na tuto otázku nalezneme v podstatě na každé straně tohoto atlasu, protože většina zde uvedených map, využívá topografický podklad. My si zde uvedeme alespoň jeden příklad. V této mapě jsou pro lepší orientaci zobrazeny jak vodní toky tak krajská města.

Topografický podklad nám v dané mapě slouží pouze pro lepší orientaci. Z toho důvodu se prvky topografického podkladu neuvádějí v legendě každé mapy. Jednoduše řečeno je neuvádíme proto, že by se nám některé jevy opakovaly v legendě u každé mapy a přitom nejsou pro téma, které mapa zobrazuje, tolik podstatné.

Na tomto místě je představena legenda topografického podkladu, který je opakovaně využit u mnohých map v atlase.