Fyziologie tělesné zátěže – vybrané kapitoly

Doporučuje se rozumně regulovat tréninkovou tělesnou zátěž, střídat zátěž s odpočinkem a věnovat dostatek času odpočinkové fázi, naučit se a používat tělesné a duševní uvolnění (relaxaci), dostatek času věnovat jiným mimosportovním činnostem, včas odhalovat a řešit psycho-sociální problémy (Novotný, 2003).

Zotavení z aerobního typu pomalu vznikající únavy trvá déle než z anerobní únavy. Resyntéza svalového glykogenu může trvat až dva dny, jaterního až tři dny. V této době je žádoucí zvýšená dodávka sacharidů. Rychlost resyntézy je nejvyšší v prvních hodinách po skončení cvičení vlivem zvýšené hladiny inzulinu v krvi. Měl by převládat pasivní odpočinek.

Zotavení z anaerobního typu rychle vznikající únavy je charakterizována rychlou resyntézou svalového ATP a CP. Jaterní glykogen je resyntetizován do dvou dnů bez nutnosti zvýšeného příjmu cukrů potravou. Hlavním zdrojem pro opětovnou tvorbu glykogenu je LA. Měla by převládat aktivní forma odpočinku. Mírná pohybová aktivita zvyšuje průtok krve zatěžovanými svaly a vede k rychlejšímu odstraňování zplodin metabolismu.

Fyzická aktivita vyšší intenzity, která vede k vyčerpání glykogenových zásob z rychlých i pomalých svalovývh vláken, zvyšuje intenzitu resyntézy, a tím i obsah glykogenu ve svalech (m. vastus lat.) až o 100%. Tento proces „superkompenzace“ vyžaduje dostatečný příjem glycidů a trvá přibližně 3 dny. Resyntéza svalového glykogenu je nejintenzivnější v prvních 2 hodinách po ukončení zátěže, a to zvyšuje nároky na dostatečně vysoký příjem glycidů bezprostředně v počátku zotavovacího procesu. Za dostačující se považuje v této době příjem 1,5 g glukózy na 1 kg tělesné hmotnosti. (150 – 650 g glycidů za 24 hodin). Každý gram glykogenu váže v kosterním svalu 3 – 5 g vody, její dostatečný příjem je tedy nutný. Aminokyseliny jsou organismem využívány především k tvorbě nových kontraktilních proteinů u silových sportů, u vytrvalců k tvorbě červených krvinek. V silových sportech má význam „druhá večeře“. V noci je zvýšená hladina růstového hormonu, a tím i anabolických pochodů s tvorbou bílkovin.