Madanmohan ve své rešeršní studii (2008) uvádí, že vliv jógy na tělesné a duševní zdraví byl prokázán již v mnoha výzkumech. Hormonální jóga je však pojem relativně mladý a vychází ze základů, které ve své Hormonální jógové terapii sestavila Dinah Rodriduezová. Rodriguezová svou sestavu systematicky cizeluje a stejně tak rozšiřuje možnosti jejího působení. Ve svých knihách (2014, 2015) uvádí jednotlivé případy, kdy ženám její terapie pomohla. Tyto případové studie však bohužel nemají vědecky podložené zázemí. Tato kapitola přesto vychází z poznatků Rodriguezové jako jediného dostupného zdroje a představuje stručný popis vybraných obtíží a poruch endokrinního a rozmnožovacího systému, které lze dle Rodriguezové hormonální jógou ovlivňovat. V budoucnu by bylo velmi přínosné, kdyby se výzkum v oblasti vlivu jógy na lidské zdraví zabýval i těmito tématy, aby bylo možno proklamované účinky potvrdit nebo vyvrátit.
Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější endokrinní choroby. Řada endokrinních orgánů může být cílem ataku autoimunity. Štítná žláza je jedním z nejčastějších cílů autoimunitního poškození, které se může projevovat lokálním nálezem na krku, strumou (zvětšení štítné žlázy), citlivostí nebo bolestivostí na krku. Může dojít až rozvoji zvýšené (hypertyreóza) nebo snížené (hypotyreóza) funkce štítné žlázy.
Hypertyreóza je onemocnění charakterizované zvýšenou funkcí štítné žlázy, která produkuje větší množství tyreoidálních hormonů a současně dochází ke zvýšené reakci periferních tkání na tyto hormony. Nadbytek hormonů může být provázen určitými typickými projevy. Obvyklým příznakem je struma, která však chybí asi u 10 % postižených žen. Dalším důsledkem zvýšeného množství hormonů je zvýšený metabolismus, který se projevuje na řadě dalších orgánů. Kůže je opocená a teplá, řídnou vlasy, štěpí se nehty, mohou být rýhované. Častá je zvýšená únavnost, dochází k úbytku svalové hmoty, ale i celkové hmotnosti, někdy doprovázeným zvýšenou chutí k jídlu a průjmy. Přítomny mohu být i nervové a psychické příznaky, jemný třes prstů, nespavost, nervozita, podrážděnost, neklid a úzkostné stavy. Při vyšší hladině tyroxinu hrozí neschopnost udržení gravidity.
Příčinou hypotyreózy, onemocnění charakterizované sníženou funkcí štítné žlázy, může být zánět štítné žlázy, stavy po operaci štítné žlázy, po léčbě radiojódem, při dlouhodobém nedostatku jódu nebo po ozařování krku. K nejčastějším projevům a obtížím se řadí únava, snížená výkonnost, spavost, zimomřivost, zapomínání a sklon k depresím. Dalšími projevy jsou bolesti svalů a kloubů, suchá a olupující se kůže, otoky dolních končetin, obličeje a kolem očí. Objevuje se sklon k nadváze způsobený otoky a sníženým metabolismem, úporná zácpa. U žen může hypotyreóza vést ke sterilitě, k poruchám reprodukce a menstruačního cyklu, jako jsou nepravidelnost menstruačního cyklu, nepravidelná ovulace, oligo až amenorea a dysfunkce vaječníků. Hypotyreóza může zvyšovat riziko aterosklerózy nebo stoupání hladiny cholesterolu v krvi.
Zde považujeme za důležité zmínit, že Monika Schostaková ve své knize Hormonální jóga, která pouze osvětluje koncept Dinah Rodruguezové, uvádí, že při hypertyreóze je třeba cvičení hormonální jógy vhodně přizpůsobovat, doporučuje redukci dýchacích technik, především bhastriky.
Přirozeným projevem menopauzy je nepravidelná menstruace a její ztráta. U některých žen může k nástupu menopauzy dojít dříve než před 40. rokem. Příčiny mohou být genetické, ale proces může iniciovat i stres nebo jiné podněty. Menopauza může být ale doprovázena různými obtížemi, které ženy pociťují jako nepříjemné a obtěžující. Mezi ně lze zařadit návaly horka a nadměrné pocení, nespavost, psychickou a emoční nestabilitu. Může docházet k nárůstu hmotnosti, nevolnostem a zácpě. Objevují se bolesti hlavy, zad a kloubů, zhoršuje se prokrvování končetin, končetiny natékají a mravenčí. Mohou více padat vlasy, snižuje jejich pevnost. Dochází k vysušování vaginální sliznice, snižuje se libido. Zvyšuje se riziko výskytu srdečních onemocnění a osteoporózy. Tyto projevy jsou vysoce individuální a souvisí s komplexními změnami probíhajícími nejen v rozmnožovacím a endokrinním systému, ale i v ostatních tělesných soustavách, ale také s duševním a psychickým stavem ženy a dalšími faktory. Často je obtížné stanovit jejich příčinu.
Nepravidelná menstruace se jako přirozený projev menopauzy dostavuje v době, kdy dochází k fyziologickému útlumu sekrece pohlavních hormonů. Pokud k nepravidelné menstruaci nebo její úplné ztrátě dochází v období před 40 rokem, nejedná se o proces přirozený. Jedná se o sekundární amenoreu. V důsledku nedostatku estrogenu dochází k menstruačním nepravidelnostem v oblasti frekvence a délky periody. Nedostatek progesteronu se projevuje abnormálním menstruačním krvácením. Pokud je v těle nedostatek obou těchto hormonů, nebo je jejich sekrece nepravidelná, nedochází k ovulaci. Menstruační nepravidelnosti mohou vznikat v důsledku patologické funkce vaječníků, ale i žláz nadřazených, žláz hypotalamo-hypofyzárního systému. Dalšími důvody mohou být anorexie nebo abnormální fyzická zátěž.
Další poruchou je primární dysmenorea, což je je bolestivá menstruace, která často postihuje mladé ženy ve věku 15–19 let. Dysmenorea může být provázena bolestí hlavy, nevolností, únavou či bolestí zad. Oligomenorea je nepravidelná menstruace, jejíž perioda je delší 35 dní a ke krvácení dochází pouze 4x až 9x ročně. Příčiny jsou různé, hyperfunkce štítné žlázy, hormonální změny související s nastupující menopauzou, syndrom polycystických vaječníků nebo poruchy příjmu potravy jako jsou anorexie či bulimie. Menorhagia je silné abnormální krvácení, které může být způsobeno anovulací, menopauzou nebo rakovinou.
Do skupiny poruch menstruačního cyklu lze zařadit premenstruační syndrom, který se projevuje řadou fyzických, psychických a emočních symptomů, jež se objevují 3 až 14 dní před menstruačním krvácením. K těmto projevům se řadí tuhost a bolest ňader, únava, úzkost, náladovost, deprese, nevolnost, bolesti hlavy, pokles libida, nárůst hmotnosti, nespavost a další. Příčina syndromu je neznámá, může být způsoben změnami hormonálních hladin před periodou.
Syndrom polycystických vaječníků je způsoben zvýšenou hladinou testosteronu, estrogenu a luteinizačního hormonu a sníženou sekrecí folikulostimulačního hormonu. Folikuly dozrávající uvnitř vaječníků stoupají u zdravých žen k povrchu vaječníku, kde prasknou a uvolní vajíčko. V případě, že se folikuly z vaječníku neuvolní, rostou pod povrchem vaječníku a jsou vytvářeny stále znovu. Tak postupně vzniká cysta, nebo i více cyst, vaječníky se mohou zvětšit. Roste i pouzdro vaječníku, dochází k zastavení ovulace, nepřítomnosti menstruace a k neplodnosti. Hlavní příčina syndromu je neznámá.
Neplodnost je neschopnost počít dítě po pravidelném nechráněném pohlavním styku po dobu delší než 1 rok. Mezi faktory, které hrají roli v neplodnosti žen, řadíme stavy bez ovulace, problémy se sekrecí hlenu v genitálním traktu, problémy na úrovni vejcovodů či abnormality na děloze. Vedle patofyziologických faktorů hraje velkou roli životní styl, stres a další jevy. Léčba neplodnosti je komplikovaná, neboť její příčina může být kdekoliv na úrovní celého organismu.