Cíle kapitoly

Student/studentka:

• identifikuje možnosti výběru tématu pro závěrečnou práci/výzkum;
• interpretuje vhodnou strategii kroků pro přípravu a zpracování závěrečné práce/výzkumného záměru;
• formuluje cíle a předpokládané výstupy závěrečné práce nebo výzkumného záměru;
• zvažuje konkrétní možnosti metodologického přístupu v závěrečné práci nebo výzkumu;
• uvědomuje si roli studenta, vedoucího závěrečné práce a oceňuje význam kontinuální spolupráce.

Zpracování závěrečné práce a její obhajoba je důležitou součástí a zároveň významnou zkušeností v pregraduálním a postgraduálním vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti výzkumu. Proces zpracování závěrečné práce vyžaduje aktivní a zodpovědný přístup studujících. Při zpracování závěrečné práce je třeba reflektovat nejnovější trendy řešené problematiky postavené na principu praxe založené na důkazech (Evidence Based Practice).

Pro zdařilou návaznost jednotlivých fází výzkumu i samotnou realizaci zpracování závěrečné práce je doporučeno postupovat v souladu se strategií kroků pro přípravu a zpracování závěrečné práce, které mohou být nápomocny k uchopení tématu a konkretizaci záměru. Níže uvedená strategie kroků je vhodnou pomůckou, pro ujasnění si „směru a způsobu“ zpracování závěrečné práce.

Strategie kroků pro přípravu a zpracování závěrečné práce zahrnuje následující oblasti:

1. volbu tématu;
2. volbu zaměření;
3. volbu cílů a předpokládaných výstupů závěrečné práce;
4. volbu metodologie závěrečné práce.

Výše uvedené kroky na sebe navazují, určují následující krok, mohou se také vzájemně prolínat, napomáhají procesu utřídění si myšlenek. Mohou se lišit v závislosti od nároků kladených na výzkum, tzn. zpracování výzkumu v bakalářských nebo diplomových pracích, závěrečných prací jiného/vyššího akademického vzdělání, z hlediska realizace výzkumu v klinické praxi apod.

Volba tématu závisí na zájmech, úrovni znalostí, zkušenostech i míře zainteresovanosti studujících/výzkumníků pro zvolené téma. Nejméně efektivní a zároveň nejrizikovější variantou je neznalost vybrané problematiky, nutnost „něco“ zpracovat a také samotná nezkušenost s procesem tvorby textu odpovídajícímu stanoveným kritériím pro zpracování závěrečné práce anebo nezkušenost s realizací výzkumu. Témata závěrečných prací jsou mnohorozměrná, studující častokrát volí témata, se kterými se setkali v průběhu studia, výkonu odborné praxe nebo výkonu povolání (u kombinované formy studia). U studujících v bakalářských studijních programech je požadováno zvládnutí přípravy odborného textu s využitím vhodných vědeckých zdrojů a prokázání schopnosti základní výzkumné činnosti. U magisterských studijních programů se předpokládá větší zkušenost studujících s realizací výzkumů, proto jsou na zpracování diplomových prací kladeny vyšší nároky a je požadována i znalost základních statistických metod u kvantitativního výzkumu, hloubkové analýzy u kvalitativního výzkumu, znalost metodologických nástrojů, schopnost formulovat výsledky práce včetně komparace vlastních výsledků s tuzemskými i zahraničními odbornými/vědeckými a recentními zdroji.

Studující na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (LF MU) mají možnost volit konkrétní téma pro zpracování závěrečné práce v agendě „Rozpisy témat“ v Informačním systému Masarykovy univerzity. Témata vypisují akademičtí pracovníci, kteří jsou určeni jako vedoucí závěrečných prací (bakalářských i diplomových) vždy pro příslušný akademický rok, zpravidla podle svého odborného zaměření nebo výzkumného/projektového/vědeckého záměru.

Volba zaměření je nejdůležitější částí strategie kroků, odvíjí se od ní způsob „uchopení“ samotného zpracování závěrečné práce nebo výzkumného záměru a určení směru realizace. Již na začátku je nutno si konkretizovat „na co se chci“ při zpracování závěrečné práce nebo ve výzkumu zaměřit. Již v této části rozhodovacího procesu je vhodné mít přehled o aktuálních poznatcích bádané problematiky.

Při rozhodování se v rámci přípravy je nutno zvažovat v jakém prostředí lze výzkum realizovat, jaký bude cíl výzkumu, jaká budou pro výzkum stanovena vstupní a vylučující kritéria (kritéria inkluze a exkluze), co lze očekávat od výsledků výzkumu, popř. co může být limitem realizovaného výzkumu. Důležité je také zamyslet se nad možností praktické stránky realizace výzkumu, tzn. jaké má studující možnosti (kde a jakým způsobem lze výzkum realizovat např. na vlastním pracovišti, v rámci klinické odborné praxe, předpokládá se zapojení více pracovišť včetně možnosti internacionálního přesahu, jaká je možnost nasycení vzorku, jaká bude ochota probandů na účasti ve výzkumu, jaké je riziko ztráty respondentů tzv. drop-out při dlouhodobějších či opakovaných získávání dat, jak zajistit anonymitu výsledků, jaká bude náročnost sběru dat s ohledem na zvolenou metodu výzkumu, jakým způsobem může výzkum ovlivnit organizaci práce a harmonogram prostředí, zvažuje se také, zda realizace výzkumu vyžaduje schválení etické komise příslušné instituce apod.).

Volba cílů a předpokládaných výstupů závěrečné práce je důležitým formálním hlediskem, který určuje jasnou a jednoznačnou formulaci cíle/ů závěrečné práce nebo výzkumu.

Cíl závěrečné práce nebo výzkumu stanovuje co chceme zkoumat nebo zjistit, čeho chceme dosáhnout a zda, případně jak, budou výsledky využity v klinické praxi. Např. přínos pro klinickou praxi – tvorba edukačního nebo informačního materiálu, manuálu, doporučeného klinického postupu, implementační projekt, mapa péče, formulování teorie apod.

Volba metodologie závěrečné práce je stanovena na základě předchozích kroků, po zralé úvaze, u závěrečných prací po konzultaci s vedoucím práce.

Volba výzkumného nástroje a způsob realizace výzkumu vyžaduje jasnou vizi studujících o tom, co budu zkoumat a u koho, jak budu výzkum realizovat (zvolení metody výzkumu, kritéria zařazení/vyřazení, technika sběru dat a další).

Vedoucí závěrečné práce

Synonyma pro vedoucího závěrečné práce se mohou lišit (např. školitel, supervizor) dle zvyklostí institucí (univerzita, fakulta apod.). V obecném pojetí je vedoucí práce osoba, která je odborníkem v oboru, v rámci konzultací poskytuje studujícímu rady a doporučení při přípravě a zpracování závěrečné práce. Vedoucí práce nepřebírá zodpovědnost studenta za úroveň zpracování a odevzdání závěrečné práce.

Studující má zpravidla přiděleného vedoucího závěrečné práce zejména z řad akademických pracovníků garančního pracoviště pro daný studijní program. Ve výjimečných případech si lze na LF MU u nelékařských studijních programů zvolit i konzultanty z klinické praxe, kteří mohou pomoci s realizací výzkumného záměru. Konzultantem se pro účely zpracování závěrečné praxe rozumí osoba, která je pro studujícího „rádcem“ po odborné nebo metodologické stránce řešené problematiky.

Pro oboustranně efektivní spolupráci (tzn. mezi studujícím a vedoucím závěrečné práce) je důležité nastavit si pravidla a způsob konzultací/komunikace již u prvního setkání. Ze strany studujících je nezbytně nutné dodržovat stanovený harmonogram, zásady a doporučení pro zpracování závěrečné práce, uplatňovat při zpracování závěrečné práce informace získané z předmětů v rámci pregraduálního/postgraduálního studia, vykazovat proaktivní a zodpovědný přístup v průběhu celého procesu přípravy a zpracování závěrečné práce.

Více informací o etických aspektech a mentorinku závěrečné práce je uvedeno v předchozím vydání „metodiky“ viz Zítková, M.: Eticko-právní aspekty a mentorink závěrečné práce In: Metodika ke zpracování závěrečné práce pro vybrané nelékařské zdravotnické obory. Multimediální elektronický výukový materiál. Masarykova univerzita; 2019. Accessed June 3, 2022.  https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/lf/js19/metodika_zp/web/index.html

Výzkum vyžadující posouzení a schválení Etickou komisí LF MU musí být realizován v souladu s pokyny etické komise, více informací naleznete na webové stránce https://www.med.muni.cz/o-fakulte/organizacni-struktura/eticka-komise

Při použití nástrojů umělé inteligence v rámci zpracování závěrečné práce musí student striktně dodržovat aktuální doporučení nebo nařízení upravující postup používání, a odpovídajícím způsobem tyto nástroje citovat.

Souhrn kapitoly

Pro zpracování závěrečné práce doporučujeme studujícím důslednou rozvahu nad volbou tématu, pečlivou přípravu pro samotný proces zpracování a důslednost při realizaci výzkumu a zpracování závěrečné práce. Vhodným postupem je vypracování si individuálního harmonogramu přípravy závěrečné práce, který reflektuje obecně platný harmonogram přípravy závěrečné práce dostupný studentům LF MU. Ke zdárnému zpracování závěrečné práce je nezbytná kontinuální činnost ve všech fázích přípravy práce a dodržování stanovených interních pravidel.