Exogenní metamorfity jsou horniny přeměněné (metamorfované) procesy působícími na zemském povrchu. Podle toho čím byly způsobeny je rozlišujeme na:
Je velmi jemnozrnná hornina s lasturnatým lomem, bělavá, často se šedými skvrnami, zpravidla jílovitá nebo slínitá břidlice vypálená na kontaktech bazaltů. Obsahuje křemen, živec, mullit, wollastonit či cordierit. Vyskytuje se např. na Čeřovce v Jičíně, Kunětické hoře u Pardubic či v Bánově u Uherského Brodu. Na kontaktech paleobazaltů vzniká odrůda spilozit, v níž jsou tmavé skvrny tvořeny shluky albitu a chloritu.
Za přínosu látek z trachytového magmatu vzniká sanidinit, který obsahuje vysokoteplotní draselný živec - sanidin. Nejznámější výskyty jsou u Lášského jezera v Německu.
Vypálený blok opuky (porcelanit) v bazaltu. Vinařská hora u Kladna.
Porcelanit. Kontaktně metamorfovaná slínitá břidlice. Čeřovka u Jičína.
(Synonymum karbonit, cinder coal) Je přírodní koks, který vzniká kontaktním působením láv, nebo jiným přírodním vypálením (např. zážehem blesku) uhelných slojí bez přístupu vzduchu. Známý je zejména z Údolí tisíců ohňů v Severní Americe.
Vzniká přírodním vypálením uhelných slojí za přístupu vzduchu. Působením lávy z terciérních vulkánů vznikla poloha popela v Medlovicích u Kyjova na jihovýchodní Moravě.
Je brekciovitá hornina se sklem, která vznikla z tufu při nárazu meteoritu (impaktu) působením tlaku a vysoké teploty. Vyskytuje se např. v kráteru Ries u Nordlingen v Bavorsku – viz kapitola Tektity.
Je sedimentogenní hornina s projevy působení tlaku (tlakové lamely v krystalech, po okrajích odrcená zrna křemene apod. Podle některých názorů k nim patří i zlivské slepence v budějovické pánvi.
Vzniká tavením hornin za extrémních tlaků při nárazu meteoritu.
Jsou cm - dm trubičky vznikající spečením zrn při úderu blesku. Vyskytují se např. v okolí Blanska i jinde v české křídové pánvi.
Vzniká přínosem vody, síry a draslíku ze zbytkových roztoků do vulkanických hornin, ryolitů, andezitů a dacitů. Roztoky chemicky rozkládají živec, vzniká křemen či opál, sulfát alunit a je-li přítomen vápník i sádrovec nebo anhydrit. V oblastech neovulkanitů často provází zrudnění Au, Ag nebo Cu (např. na středním a východním Slovensku).
Je zbytkovými roztoky rozložený andezit nebo dacit. Má zelenavou barvu (obsahuje druhotný uralit, epidot, chlorit), často se vyznačuje kulovitou odlučností. Živce jsou při těch reakcích albitizovány a sericitizovány. Propylity se vyskytují hojně ve slovenských neovulkanitech.
Vzniká přeměnami tuhnoucích láv v jícnu sopek za přínosu plynů a horkých roztoků za zvýšené teploty.
Je sedimentární jílová břidlice s grafitem a rudními minerály, např. pyritem. Vzniká při sedimentaci přínosem látek u podmořských horkých pramenů (tzv. „černí a bílí kuřáci“). V současné době tyto procesy probíhají v Rudém moři, při západním pobřeží Pacifiku (Kamčatka), u nás jsou černé břidlice v proterozoiku barrandienu (Hromnice na Plzeňsku).
Je zelenošedá bazická vyvřelá hornina, vznikající působením mořské vody na bazaltovou lávu při podmořských výlevech. Původní plagioklas je nahrazen albitem a tmavé minerály směsí chloritu, karbonátů a epidotu. Působením vody vzniká i charakteristická polštářová stavba, s odlučností v podobě oválných polštářovitých (bochníkovitých) tvarů. Spility jsou běžné v proterozoiku barrandienu (Blovice, Koterov, Příbramsko) a v jílovském pásmu jižně od Prahy (Slapy, Štěchovice).
Drcením na „živých“ zlomech (např. zlom San Andreas v Kalifornii) vznikají z původních hornin brekcie, tvořené ostrohrannými cm - dm úlomky.
Jsou různým způsobem přeměněné přírodní hmoty, přizpůsobené člověkem technickému využití:
Přeměnami mohou být změny objemu (bobtnání nasycením vodou, smršťování - vysoušením), změny barvy (uměle zbarvené horniny ke stavebním či dekoračním účelům nebo přidáním uhelného prachu či grafitu ke ztmavění půd k lepšímu využití slunečního záření), dále se změněnou stavbou (např. výběr určité zrnitostní frakce původních hornin - slévárenské písky), zpevnění injektáží nebo kolmantáží (změna pórovitosti impregnací cementem nebo koloidy), vytvoření umělé pórovitosti podzemními výbuchy (ke zvýšení těžby ropy a plynu) a orbou. Patří sem i tavení hornin (tzv. petrurgie) nebo tavení při podzemních jaderných výbuších a změna složení (např. přimísením písků do příliš jílovitých půd a naopak, vyčištěním přírodních hornin používaných jako abraziva do příměsí, dále hnojením a čerpáním živin uměle pěstovanými rostlinami.
napodobením přírodních procesů
Patří sem umělé kameny (dekorační, stavební a pod.) a omítky napodobující přírodní mramor: