III. 1. Klastické (úlomkové) sedimenty

Dělíme podle převládající velikosti částic, podle složení nebo podle původu:

• a) dělení podle převládající velikosti částic

  velikost částic	částice	vulkanický původ
  do 0,004 mm	jíl (clay, pelite) slín (mudstone)	velmi jemný vulkanický popel
  do 0,063 mm	prach (silt, aleurite)	jemný popel
  do 2 mm	písek (sand, psamit)	vulkanický písek
  nad 2 mm	štěrk (gravel) balvany a bloky	aglomerát (oblé úlomky), kameny a bomby (hranaté úlomky) vulkanické balvany a bloky
  netříděné	till (ledovcové)	tefra

• b) dělení podle složení

  • Jíl

    kaolinitový (přemístěný kaolin) haloysitový, montmorillonitový (přeplavený bentonit), illitový

  • Slín

    je směs jílu a karbonátu

  • Prach

    mořský nebo kontinentální s přechody do jílů. Spraš eolického původu

  • Písek

    křemenový, vápencový, živcový, lithický (s úlomky hornin), černý (s těžkými minerály), glaukonitový, fosfátový aj. Může být monomiktní (zrna 1 druhu), oligomiktní (zrna 2 druhů), polymiktní (zrna více druhů)

  • Štěrk

    křemenový, granitový, eolický

  • Kameny, balvany a bloky

    dělí se podle hornin, které je tvoří

  • Vulkanické usazeniny

    pyroklastika, vulkanoklastika

    Dělí se také podle složení. Nejrozšířenější vulkanické usazeniny jsou bazaltové, hojné jsou andezitové (zejména na Slovensku) a méně hojné ryolitové a trachytové. Podle složení se rozlišují:

    • tufy - jen materiál vulkanického původu
    • tufity - směs vulkanického materiálu a materiálu sedimentárního

• c) podle původu

  • Jíly

    přeplavené reziduální horniny

    • kaolinitové ze zvětralin granitu a arkóz
    • montmorillonitové z přeplavených bentonitů
    • illitové - mořské

  • Aleurity

    mořské a jezerní, hlavně váté - spraše

  • Písky

    Mořské (karpatská předhlubeň na Moravě), jezerní (severočeské a jihočeské pánve), říční, glacifluviální (ve Slezsku), váté (Polabí, jižní Čechy, tzv. „Moravská Sahara“ na území mezi Hodonínem, Bzencem a Strážnicí byla v polovině 19. století stabilizována vysázením borových lesů, Záhorská nížina aj.). Karbonátové, hlavně mořské, na pobřeží karbonátových pohoří a v okolí atolů.

  • Štěrky

    mořské (při pobřeží, na plážích), jezerní, říční (jednak v dnešních korytech, jednak v říčních terasách, glacifluviální (přemístěné ledovcové uloženiny)

    

    Říční písky s typickým střídáním se štěrky. Terasa Nežárky u Lovětína.

Význam:

• Aleurity

  spraše na výrobu cihlářského zboží (např. Brno-Bohunice, Šlapanice u Brna, Novosedly u Znojma, Hodonín). Na spraších se vyvíjejí úrodné půdy černozemě.

• Písky

  převážně jako stavební materiál, ale pokud mají vhodné vlastnosti, jsou používány jako slévárenské (formovací), sklářské, pro filtraci ve vodárenství apod.

• Štěrky

  se těží ve velkém hlavně jako přírodní kamenivo a jako materiál do betonu, s vysokým podílem živce (Halámky u Českých Velenic, Bratčice u Brna) jsou surovina pro keramický průmysl.

• Jíly a jílovce

  Mají velmi široké využití v papírenství (plnidlo, výroba křídového papíru), v keramickém průmyslu (užitkový i elektrotechnický porcelán), v gumárenském průmyslu (plnidlo) a v průmyslu chemickém, kosmetickém i farmaceutickém.

  Kaolinitové jíly se používají na výrobu žáruvzdorných hmot (šamot), žáruvzdorné malty (kameniny, keramzit, obkládačky, kanalizace, dlaždice aj.

  Montmorillonitové jíly slouží k čištění olejů, vín, ke změkčování tvrdé vody (mají schopnost výměny iontů), do vrtných výplachů, jako plnidlo do barev, mýdel, zubních past a dále k výrobě léčiv i v zemědělství (přísada do písčitých půd).

  Illitové jíly se používají do slévárenských písků jako přísada na výrobu expanditu, dlaždic i jako přísada do speciálních cementů.

Laminace tufitových jílů. Brouskový horizont ve středočeském permokarbonu. Štílec u Žebráku

Mořské karbonáty

Jsou rozšířenou horninou velmi proměnlivého vzhledu, původu i složení.

• Podle složení rozlišujeme:

  • vápenec (limestone, hlavní složkou je kalcit)
  • dolomitový vápenec (dolomit limestone, magnesian limestone)
  • dolomit kalcitový s příměsí kalcitu (calcitic dolomite)

• Podle geneze se rozlišují:

  • alochemické karbonáty
    › složené z klastických zrn mechanicky transportovaných a z pojiva (mikrit, sparit) chemicky vysráženého
  • ortochemické karbonáty (biolitové)
    › vznikají na místě z organizmů. Mohou být původu:
    • rostlinného - fytogenní
    • živočišného - zoogenní
      (numulitový, lumachelový, korálový, globigerinový)

• Význam:

  Vápence mají velmi široké využití především ve stavebnictví na výrobu vápna, cementů, jako obkladový kámen, na výrobu umělého kamene, teraca, využívají se i na ozdobnou dlažbu. Používají se jako přísada při výrobě ocelí, jako saturační při čištění cukru, v chemickém průmyslu (výroba celulózy, sody, karbidu, umělých hnojiv, jako plnidlo při výrobě barev, pryže i v papírenství, v zemědělství a lesnictví k vápnění půd (snižování pH). Technologicky je vyřešeno i jejich využití jako suroviny pro výrobu umělého benzinu.

  Dolomit je využíván v hutnictví, ve stavebnictví (speciální cementy) ve sklářství, k výrobě kovového hořčíku a oxidu uhličitého i jako minerální hnojivo.

  

  Organogenní vápenec. Trias Julských Alp (Triglav) ve Slovinsku.

  

  Zvrásněné mořské karbonáty s polohami jílových břidlic. Barrandova skála v Praze.