Sedmdesátá léta 20. století. Doba, kdy se zrodila myšlenka na vybudování lyžařského svahu v Brně. Tento nápad na sebe nenechal dlouho čekat. Roku 1974 se slavnostně otevřel svah ve Wilsonově lese. Sjezdovka byla unikátem hned z několika důvodů. Byla umístěna do největšího lesoparku v Brně, který byl založen roku 1882 velkostatkářem Ludvíkem Odstrčilem za podpory císaře Františka Josefa I. Z technického hlediska se jednalo také o unikát. Pro lyžování nebylo potřeba sněhu ani minusových teplot. Na lyže se mohlo jít klidně i o letních prázdninách. Svah měl umělý povrch, kde se místo na sněhu lyžovalo na speciálních kartáčích. V celém Československu to byl jedinečný projekt a u Brňanů se sjezdovka stala okamžitě oblíbenou nejen kvůli své poloze v centru města, ale i proto, že zároveň ležela v jakémsi ostrůvku zeleně. S horskými středisky se brněnská sjezdovka dala srovnávat těžko. I přes to zde trénovala spousta lyžařských oddílů, jejichž svěřenci konkurovali československé elitě.
Od roku 1992 sjezdovka chátrá. Lanovku i speciální umělý povrch soukromá firma prodala a Brňanům se tak uzavřel jediný svah s vlekem v Brně.
Nastal rok 2000 a skupinka radních podnítila diskuzi o znovuobnovení sjezdovky ve Wilsonově lese. A nejen o znovuobnovení. Délka svahu se měla až ztrojnásobit a měla se zde vystavět dvousedačková lanovka. Místní obyvatelé se však obávali přílišného hluku z umělého zasněžování a z večerní úpravy svahu rolbami.
Na základě petic a demonstrací obyvatel se vedení Brna v roce 2008 rozhodlo definitivně upustit od znovuobnovení sjezdovky ve Wilsonově lese.
Město Brno přemýšlí o obnovení sjezdovky ve Wilsonově lese, nicméně nemá dostatek podkladů (mj. geografických, ekonomických a technických) pro rozhodnutí.
Cílem a výstupem Vaší činnosti bude zpracování podkladů pro rozhodovací řízení na Magistrátě města Brna za pomoci geografických znalostí a dovedností.
Magistrát dal následující zadání:
Sjezdovka by měla být v provozu celoročně. V létě se lyžuje na umělém povrchu na kartáčích. V zimě bude stejný povrch uměle zasněžovaný. V dopoledních hodinách v zimním období by se měla sjezdovka využívat pro školní lyžování, odpoledne ji budou využívat lyžařské oddíly nebo veřejnost.
Parametry sjezdovky: šířka 50 m, jsou nutné terénní úpravy svahu od jeho paty (nutné zajistit bezpečný dojezd) až po vrchol, pro začátečníky je nutné vybudovat alternativní trasu sjezdovky s mírnějším sklonem. U sjezdovky bude vybudovaná lanovka.
Úkol č. 1 – Hodnocení lokality z hlediska vhodnosti obnovení sjezdovky
Zjistěte, jaké jsou požadavky pro zajištění provozu sjezdovky v létě a v zimě.
Do mapy zakreslete plochu vymezenou pro plánovanou sjezdovku a nutné terénní úpravy.
Vyberte a zdůvodněte výběr místa pro začátek a konec lanovky/vleku a trasu jejího vedení.
Zvolte a zdůvodněte výběr míst pro parkování aut v dolní i horní části sjezdovky, zaznačte parkoviště do mapy, včetně doporučených příjezdových komunikací.
Úkol č. 2 – Technické a ekonomické náležitosti obnovení sjezdovky
Zvolte nejvhodnější místa pro umístění sněžných děl. Zároveň zhodnoťte možnosti přívodu užitkové vody z řeky Svratky.
Spočítejte plochu sjezdovky, kterou je nutné zavlažovat a na kterou je nutné umístit kartáče.
Uveďte, jaké stavební či jiné úpravy je nutné vykonat pro realizaci sjezdovky od vrcholu až po patu svahu.
Úkol č. 3 – Přírodní předpoklady pro obnovení sjezdovky
Změřte sklon svahu, jeho orientaci a přibližnou dobu oslunění.
Zhodnoťte pomocí dostupných údajů z ČHMÚ klimatické podmínky za posledních pět let.
Na základě mapy nebo vlastní práce v terénu nakreslete přesný profil svahu a navrhněte a zdůvodněte rozmístění 5 čidel pro monitorování počasí na sjezdovce.
Připravte tabulky, do kterých se budou znamenávat hodnoty meteorologických ukazatelů.