Předkládané náměty jsou rozděleny podle místa, kde se jejich realizace odehrává – na školním pozemku, v prostředí města a na venkově/venkovské obci.
Texty u každé kapitoly Námětovníku jsou pak rozděleny na čtyři části:
Námětovník pro terénní výuku překládá z hlediska délky výuky náměty zejména pro realizaci krátkodobé a střednědobé terénní výuky.
Krátkodobé formy terénní výuky probíhají v bezprostředním okolí školy – provádí se na školním pozemku nebo v blízkém okolí školy (např. obchod, park…). Tento typ terénní výuky probíhá v rozmezí 1–3 vyučovacích jednotek. U krátkodobých forem výuky jde především o nácvik různých dovedností, které nelze provádět v uzavřených prostorách. V rámci zeměpisného vzdělávání jsou to např. specifické kartografické dovednosti spojené s orientací v terénu, mapováním, tvorbou panoramatických či topografických náčrtů. Dále jde o pozorování, měření v terénu nebo pořizování foto či video dokumentace. Hlavním koordinátorem této výuky je převážně učitel.
Střednědobé formy terénní výuky probíhají obvykle v okolí školy, ale i v nedalekém okolí (obcích či krajině). Jejich trvání může přesáhnout čas, který je věnovaný výuce, protože je spojený např. s dopravou na určené místo. Celkový rozsah však nepřesahuje jeden vyučovací den. U střednědobých forem výuky jde především o získávání dat z různých činností spojených s hospodářskou činností (průmyslové, zemědělské podniky, obecní úřady apod. Může se však jednat i o připravené činnosti výukových programů organizací, které se zabývají mimoškolní výukou. Role učitele může být v těchto případech doprovodná neboli poradní.
Obě výše uvedené formy terénní výuky jsou předpokladem k uskutečnění dlouhodobých forem terénní výuky, jako jsou např. výlety, terénní cvičení apod., která využívá všechny zkušenosti z nácviku jednotlivých činností z předchozích forem výuky. Žáci a studenti se tak na základě dřívějších zkušeností mohou více věnovat badatelským formám výuky prostřednictvím samostatné a skupinové práce. Dlouhodobé formy terénní výuky nejsou v Námětovníku zařazeny, ovšem lze jej z jednotlivých aktivit velmi snadno sestavit.
Z hlediska obsahového jsou v Námětovníku zařazeny především komplexní formy terénní výuky, které mají za cíl předat žákovi znalosti a dovednosti nejen z jednoho oboru či předmětu, ale z více vyučovacích předmětů. Takto se žáci učí propojovat znalosti z jiných předmětů a uvědomují si tak souvislosti mezi jednotlivými předměty.
Všechny uvedené náměty byly realizovány ve výuce na Katedře geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity při přípravě studentů učitelství zeměpisu. Některé z nich byly ověřovány i žáky fakultních základních škol nebo byly modifikovány do prostředí škol, na kterých studenti vykonávali výukovou praxi nebo si vybrané náměty ověřovali v rámci zpracování bakalářských či diplomových prací. Řada námětů posloužila při přípravě talentovaných studentů na soustředění před mezinárodními koly zeměpisné olympiády. Náměty jsou rovněž ověřovány při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.