Základní etapy ve vývoji práva na Slovensku. Proč (zpravidla) označujeme Sámovu říši jako předstátní útvar (kmenový svaz)? Křesťanství a vznik státu ve střední Evropě. Statut území Slovenska ve Velkomoravské říši. Patrimoniální pojetí státu. Období přechodu k stavovské monarchii a uspořádání stavovské monarchie. Absolutizující monarchie habsburských panovníků. Období přechodu ke konstitučnímu uspořádání a důvody rakousko-uherského vyrovnání. Meziválečná Československá republika. Slovenský štát. Poválečné Československo. Prameny uherského práva (ve formálním smyslu). Právní obyčej a jeho proměny. Formy uvědomělé právotvorby uherských ústředních orgánů. Publikace právních předpisů. Privilegium jako pramen práva. Statuty. Decízie. Právní knihy a jejich role středověkém a raně novověkém právu.
Tiež chceme, aby k našej kráľovskej hodnosti prináležal majetok, sluhovia, vojaci a čokoľvek iné tak, ako sme dali možnosť ostatným vládnuť svojimi vecami; to má ostať neporušené a nik nesmie z toho nič ukradnúť alebo ukryť, ani nikto nech sa neopováži v týchto spomínaných získať si priazeň.
Ukázky – pokud nejde o texty zákonů – převzaty z KOLÁRIK, J., VOJÁČEK, L.: Právne dejiny Slovenska (Pracovné zošity). Díl I. KOLÁRIK, J.: Právne dejiny Slovenska (9. storočie–1918). Bratislava: BVŠP a UK PraF, 2005, 108 s. ISBN 80-7160-203-5; Díl II. VOJÁČEK, L.: Právne dejiny Slovenska (od roku 1918). Bratislava: BVŠP a UK PraF, 2006, 84 s. ISBN 80-7160-204-3.
Vznik uherského státu. Kdy se Slovensko pevněji spojilo s jádrem uherského státu? Zformování a ustálení stavovské struktury společnosti. Význam přijetí Zlaté buly Ondřeje II. Hlavní příčiny vzniku středověkých měst na Slovensku. Dekretum minus Zikmunda Lucemburského. Státoprávní kontext stavovských povstání ze 17. a začátku 18. století. Význam Pragmatické sankce. Osvícenský absolutismus. Vstup národního prvku do politického života. Struktury uherského státního mechanismu v počátcích státního vývoje a její základní přeměny. Postavení hlavy uherského státu a způsoby nastupování na trůn v jednotlivých vývojových fázích. Funkce korunovace uherských králů. Co ve středověku a novověku vyjadřoval termín uherská (svatoštěpánská) koruna? Podíl panovníka na zákonodárství. Královské regály. Vznik stavovského sněmu a vývoj jeho postavení. Orgány ústřední správy uherského státu (palatin a další nejvyšší zemští úředníci, kolektivní orgány) v jednotlivých vývojových fázích. Vývoj územní správa, zejména královský komitát a šlechtický komitát. Organizace a výkon soudnictví (k tomu zejména termíny soudy královské přítomnosti, královská kurie, sedrie). Věrohodná místa a notářské úřady.
Ustanovujeme tiež, že ak by sme my alebo naši zástupcovia niekedy chceli tieto ustanovenia porušiť, tak biskupi ako aj iní služobníci a šľachtici nášho kráľovstva, všetci jednotlivo, teraz i v budúcnosti, budú môcť nám a našim zástupcom protirečiť a odporovať bez toho, aby sa to považovalo za znak nevery.
Tvorba a prameny uherského práva v jednotlivých vývojových fázích (k tomu více první přednáška). Výkon zákonodárné funkce v ranném feudalismu. Publikace nejstarších uherských zákonů. Hlavní předmět úpravy nejstarších královských zákonů (Štěpánových, Ladislavových a Kolomanových)? Intelmek. Zlatá bula Ondřeje II. a její pozdější verze. Právní partikularismus a jeho podoba v uherském státě. Orgány a instituce oprávněné v době stavovské monarchie vydávat normativní právní akty. Předmět úpravy šlechtického (zemského) práva. Zákonné články z roku 1351. Velký dekret Matyáše Korvína z roku 1486. Velký dekret Vladislava Jagelonského. Jak a proč vzniklo, čím bylo a kterých středověkých oblastí (odvětví) práva se dotýkalo Tripartitum opus iuris? Quadripartitum. Novum Tripartitum. Planum tabulare. Corpus iuris Hungarici. Charakterizujte městská práva. mateřská a dceřinná práva. Úloha soudu taverníka v rozvoji práva uherských měst. Osudy sbírky Articuli iuris tavernicalis. Iura civilia. Žilinská městská kniha. Zipscher Willkuhr. Horní (banské) právo. Obsah horního regálu. Který právní předpis upravoval těžbu drahých kovů a rud na konci 16. století? Právní postavení závislého obyvatelstva.
IX. Takisto sme nariadili, že v akýchkoľvek sporoch a procesoch, v ktorých sudcovia zvyčajne dostávali deviatok a desiatok od stránok, ktoré spor vyhrajú, teraz nie od tej stránky, ktorá vyhrá, ale od tej, ktorá v spore prehrá, majú sudcovia tohto sporu dostať a vymáhať (svoju časť). Pretože nie je jedno, ak spravodlivý je pre nespravodlivých trestaný a majetkovo poškodený.
Princip personality práva a princip teritoriality práva a jejich promítnutí do uherského právního řádu. Poměr soukromého a veřejného práva. Subjekty práva v pojetí uherského právního řádu. Faktory limitující způsobilost fyzických osob k právním úkonům. Faktory limitující způsobilost fyzických osob k právům a povinnostem. Typy právnických osob. Královský fiskus. Světské veřejnoprávní korporace. Kolektivní nobilita. Právní subjektivita církve a jednotlivých církevních institucí (kapitul, klášterů apod.). Nadace ve středověkém uherském státě. Objekty práv. Typy věcí v pojetí uherského práva. Čím se lišilo pojetí nemovitostí podle uherského práva od tradičního římskoprávního výkladu tohoto pojmu? Majetky. Právní a protiprávní úkony. Plynutí času a platnost právních úkonů mělo. Rodinný nedíl. Právní důsledky mělo zasnoubení. Vznik manželství. Manželské překážky. Zánik manželství. Formy příbuzenství. Pokrevní příbuzenství (linie s stupně příbuzenství, agnátské a kognátské příbuzenství, nezákonné příbuzenství). Adoptivní příbuzenství. Duchovní příbuzenství. Švagrovství.
1. časť, 2. článok – Že tak osoby duchovné, ako aj svetské užívajú jednu a tú istú slobodu.
Ponajprv treba vedieť, že osoby, o ktorých právach a obyčajoch sa teraz pojednáva, sú jednak duchovné, čiže cirkevné, jednak zasa svetské.
§ 1. A hoci duchovné osoby /ustanovené naším Pánom a Stvoriteľom, aby slúžili ľudskej spáse/ sa považujú za vznešenejšie než svetské osoby, aj tak však všetci páni preláti a predstavitelia cirkvi, ako aj baróni a ostatní veľmoži a aj šľachtici a poprední tohto Uhorského kráľovstva, vzhľadom na urodzenosť a majetkové vlastníctvo, požívajú jednu a tú istú slobodu, rovnaké práva výnimiek a imunít, a nikto z pánov nemá väčšiu a ani ktokoľvek zo šľachticov menšiu slobodu. Preto sa tiež riadia jedným a tým istým zákonom a obyčajou, ako aj jedným a tým istým procesným právom na súdoch, no ich homagium je rozdielne.
§ 2. Lebo pánom prelátom a barónom prináleží sto, šľachticom však päťdesiat hrivien ako homagium, o čom sa nižšie jasne hovorí. A to nie skrz ich slobody, ale vzhľadom na ich prislúchajúce dôstojnosti a úrady; preláti totiž z dôvodu zastavanej cirkevnej hodnosti, baróni zasa kvôli úradu, ktorí vykonávajú a ktorým ich poctil panovník.
§ 3. Preto aj bližšie stoja či sedia pri kráľovi a majú prvý hlas v /kráľovskej/ rade, sú prvými v zveľaďovaní verejných záležitostí a pri obrane vlasti predstihujú ostatných šľachticov, takže vzhľadom na svoje zásluhy, hodnosti a úrady sú právom uprednostňovaní.
Vznik šlechtického vlastnictví nemovitostí. Donace. Formy originálního nabývání vlastnictví. Formy derivativního nabývání vlastnictví v uherském právu. Vlastnické právo k movitostem a nemovitostem. Dělené vlastnictví. Užívací práva. Rodinný nedíl jako věcněprávní institut, právní důsledky jeho dělby. Komposesorát. Menší regální práva. Speciální práva žen. Koakvizice. Vlastnické právo k nemovitostem v královských městech a v ostatních (poddanských) městech. Horní regál. Urbariální soustava. Služebnosti a reálná břemena. Osobní ručení za závazky. Zástavní (záložné) právo. Delační důvody. Dědění v rámci intestátní posloupnosti. Testamentární dědění. Vývoj závazkového práva. Které faktory ve středověku bránily rychlejšímu rozvoji závazkového práva. „Dluh“. Typy obligací. Dělení závazků, v nichž vystupovalo na jedné – dlužnické nebo věřitelské – nebo na obou stranách závazkového poměru více subjektů. Zánik obligace.
Chcejúc vyjsť v ústrety ich láskavej žiadosti a splniť im želanie, aby sme ich povzbudili k podobným činom vernosti pestovaním zbožnej mysle, spomínanú listinu tohto pána kráľa Ondreja, nášho najdrahšieho predka a predchodcu, potvrdenú jeho Zlatou bulou, bez akejkoľvek pochybnosti od slova do slova vloženú do (našej) listiny, prijímajúc, schvaľujúc a potvrdzujúc, spolu so všetkými výsadami jasne v nej vyjadrenými s výnimkou jedného jediného článku, spomínaným spôsobom z tohto privilégia vyňatého, takého totiž, že šľachtici, ktorí zomreli bez dedičov, mohli tak za života, ako aj po smrti darovať alebo odkázať v závete, predať alebo odstúpiť svoje majetky cirkvi alebo komukoľvek by chceli. Práve naopak oproti tomu, ako je to uvedené v Zlatej bule spomínaného pána kráľa Ondreja, takto konať vôbec nie sú oprávnení, ale ich majetky podľa práva a riadne, čisto a jednoducho, bez akéhokoľvek protirečenia majú pripadnúť bratom, príbuzným a ich rodu.
Povaha trestního práva v počátcích středověku. Objekty, příp. společenské zájmy, chráněné ustanoveními nejstarších právních památek. Kasuistika. Talio. Zavinění a formy spoluúčasti na páchání trestné činnosti. Typické delikty. Podstata deliktu označovaného jako nevěrnost (infidelitas). Podstata nečestnosti (infamie). Crimen laese maiestatis. Nejčastěji ukládané tresty. Vliv recidivy na výměru trestu. Jak s vývojem uherského práva souvisí rakouský zákoník Constitutio criminalis Ferdinandea? Snahy kodifikovat v Uhrách trestní právo. Co je charakteristické pro obžalovací proces a kdy se v Uhrách uplatňoval? Právo asylu. Varadínská regesta. Ordály. Co je charakteristické pro inkviziční proces a kdy se v Uhrách uplatňoval? Termín inkvizice v pojetí uherského středověkého práva. Tortura. Moderní prvky v soudním řízení.
… Vdova vyhlásila, že po smrti svojho manžela Potka vyvolala vyšetrovanie na základe podozrenia proti Marcelovi a Pavlovi; hoc aj sa o tomto podozrení medzi stránkami dlhšie rokovalo (vyjednávalo), napokon sa, po sprostredkovaní dôveryhodných mužov dohodli na desiatich hrivnách (odškodného); týchto desať hrivien prijali vdova a dcéra v úplnosti od Marcela a Pavla a v našej prítomnosti Marcela a Pavla vyhlásili za zbavených podozrenia, za nevinných a bezúhonných; pridali záväzok, že ak by sa ktokoľvek v priebehu čias pokúšal osočovať Marcela a Pavla pre smrť jej manžela Potka, sama vdova s dcérou majú ich obhajovať vlastným úsilím a na (vlastné) náklady. Na pamäť tejto veci sme vydali túto listinu potvrdenú silou našej pečate. Dané v nedeľu pred sviatkom Narodenia svätého Jána Krstiteľa, roku Pána 1200. osemdesiateho Ôsmeho.
Revoluce 1848–1849 a změny ve státoprávním postavení Uherského království. Bratislavská březnová (marcová) ústava 1918. Revoluce 1848–1849 a slovenské národní hnutí. Revoluce 1848–1849 jako revoluce národní. Revoluce 1848-1849 jako revoluce protifeudální. Revoluce 1848–1849 jako demokratická revoluce. Konflikt maďarské revoluce s vídeňským dvorem a nemaďarské národy. Stadionova (marcová) ústava 1849. Vyhlášení samostatnosti Uher. Nastolení a povaha bachovského absolutismu. Slovensko v době bachovského absolutismu. Říjnový (Októbrový) diplom a obnovení ústavnosti. Schmerlingova ústava 1861 (únorová ústava, februárový patent) a její osudy v uherské části monarchie.
II. Aby sa zriadil na základe rovnosti uhorských národov jeden všeobecný snem bratských národov pod korunou uhorskou žijúcich, na ktorom bude každý národ zastúpený a každý zástupca národný zaviazaný svojou národnou rečou národ svoj zastupovať a reči národov na sneme zákonne zastúpených znať. Mimo tohto krajinského všeobecného snemu národov žiadame.
III. Národné osobitné snemy, na ktorých sa povedú rady národné, a to ako národného tak všeobecne krajinského dobra sa týkajúce, ktorým cieľom sa majú vyznačiť medze národopisné, aby každý národ ku svojmu národnému striedku mocne sa priťahovať mohol a smel a nebola prinútená menšina Maďarov väčšine slovenskej a menšina slovenská väčšine Maďarov slúžiť a sa poddávať…
Rakousko-uherské vyrovnání. Uherská ústava v období dualismu. Budování nových orgánů v revoluci. Povaha státního mechanismu v bachovské éře. Období provizoria (1861–1867). Rakousko-uherské vyrovnání a státní mechanismus. Postavení panovníka. Uherský sněm (Národní shromáždění). Vývoj uherských ústředních orgánů a společných orgánů po vyrovnání. Vývoj územní správy. Změny v soudní soustavě, prokuratuře, advokacii a notářství. Slovenské národní hnutí a jeho státoprávní koncepce.
II. Osobnosť našu národnú uznať v priestore tom, ktorý ona ako súvislá nepretrhnutá masa skutočne zaujíma, pod menom Hornouhorského slovenského Okolia, so zaokrúhlením stolíc podľa národnosti.
Žiadosť túto neodolateľnou činí sama podstata rovnoprávnosti národnej, bo žiaden národ nejestvuje len vo vidine, ale i v skutočnom svete.
Nie je teda dosť uznať osobnosť jeho v holej všeobecnosti, ale potreba je každý národ uznať tak, ako je v skutku v priestore tom, ktorý on zaujíma a ktorý mu prozreteľnosť božská vyznačila. Ba do protirečenia a nedôslednosti upadol by ten, ktorý by osobnosť národa uznal, medze ale tie, v ktorých osobnosť tá obsiahnutá je a v ktorých ona skutočnou sa stáva, neuznal by.
Právo v revoluci. Právo v době bachovského absolutismu. Judexkuriální konference 1861. Právo za dualismu. Občanské právo hmotné. Manželský zákon. Soudcovská tvorba práva (decízie). Kodifikace živnostenského práva. Kodifikace obchodního a směnečného práva. Kodifikace občanského práva procesního. Kodifikace trestního práva hmotného, jeho novelizace, tiskový zákon a zákon o ochraně cti. Kodifikace práva trestního práva procesního.
§1. Zločinom, prečinom alebo priestupkom je len ten čin, ktorý zákon za taký prehlásil.
§2. Keď nadobudli v dobe medzi spáchaním činu a vynesením rozsudku účinnosť rôzne zákony, zvyklosti alebo pravidlá, buď užité ustanovení najmiernejších.
Situace na Slovensku před válkou a v jejím průběhu. Slovenský podíl na vzniku ČSR. Vznik ČSR a Martinská deklarace 1918. Začlenění Slovenska do Československa. Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska a jeho činnost. Nařízení o županech. Vojenský konflikt s Maďarskou republikou rad. Československá ústava z roku 1920 a Slovensko. Vývoj územní správy na Slovensku v letech 1918–1938, zejména realizace župního zákona č. 126/1920 Sb. Slovenské politické strany v první ČSR. Československý právní řád z let 1918–1938. Snahy o unifikaci práva a její výsledky (manželská novela a Slovensko, s. r. o. na Slovensku, živnostenský zákon pro Slovensko). Druhá Č-SR 1938–1939 (charakteristika státoprávních změn, zejména státoprávní postavení Slovenska).
Zastupitelia všetkých slovenských politických strán, zhromaždení dňa 30. októbra 1918 v Turčianskom Sv. Martine a organizovaní v Národnú Radu slovenskej vetvy jednotného československého národa, trvajú na zásade samourčovacieho práva národov prijatej celým svetom. Národná Rada vyhlasuje, že v mene česko-slovenského národa bývajúceho v hraniciach Uhorska, je jedine ona oprávnená hovoriť a konať.
Státoprávní události 13.–15. 03. 1939. Zákon o samostatném Slovenském státu (č. 1/1939 Sl. z.). Ústava Slovenské republiky z roku 1939. Systém nejvyšších státních orgánů podle ústavy Slovenské republiky z roku 1939 a realita. Postavení prezidenta republiky. HSĽS. Organizace soudnictví. Organizace místní správy. Charakteristika zákonodárství Slovenské republiky. Postavení občana. Protižidovské zákonodárství. Sociální zákonodárství.
§ 1. Slovenská krajina vyhlasuje sa za samostatný neodvislý Slovenský štát. Snem Slovenskej krajiny pretvára sa na zákonodarný snem Slovenského štátu.
§ 2. Až do vydania ústavy Slovenského štátu celá vládna a výkonná moc je v rukách vlády, ktorú menuje predsedníctvo Snemu.
§ 3. Všetky doterajšie zákony, nariadenia a opatrenia ostávajú v platnosti so zmenami, ktoré vyplývajú z ducha samostatnosti Slovenského štátu.
§ 4. Vláda sa splnomocňuje, aby nariadením vykonávala všetko, čo je v prechodnom čase potrebné na udržiavanie poriadku a na zabezpečenie záujmov Slovenského štátu.
Vznik SNR 1944–1945. Nařízení SNR č. 1/1944 Sb. nař. SNR. Kontinuita v pojetí SNR. Nařizovací pravomoc povstalecké SNR. Národní výbory. Politické strany. Košický vládní program a Slovensko. SNR na osvobozeném území. Prezidentské dekrety a jejich platnost na Slovensku. První a druhá pražská dohoda. Prozatímní národní shromáždění a tvorba právních předpisů. Volby do Ústavodárného národního shromáždění a třetí pražská dohoda. „Předehra“ únorových událostí na Slovensku. Ústava z roku 1948 a Slovensko. Zákonodárná činnost SNR. Buržoazní nacionalisté. Novelizace ústavy v roce 1956. Ústava z roku 1960 a zrušení Sboru pověřenců. Federalizace republiky. Polistopadové ústavní změny a Slovensko.
(1) Nositelem a vykonavatelem státní moci na Slovensku a představitelem svébytnosti slovenského národa jsou slovenské národní orgány.
(2) Slovenské národní orgány zajišťují v duchu lidové demokracie rovnoprávnost Čechů a Slováků. Všechny orgány republiky usilují v souladu s nimi o to, aby se vytvářely stejně příznivé podmínky pro hospodářský, kulturní a sociální život obou národů.
(1) Národním orgánem moci zákonodárné na Slovensku je Slovenská národní rada. Má sto členů (poslanců), volených na Slovensku na dobu šesti let.
(2) Národním orgánem moci vládní a výkonné na Slovensku je sbor pověřenců. Je odpovědný Slovenské národní radě a vládě republiky. Jmenuje jej a odvolává vláda republiky.
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.