Mutace miniature (m) u Drosophila melanogaster představuje typ s malými úzkými křídly, jen nepatrně přesahujícími abdomen. Jejich tmavě šedé zbarvení je způsobeno chloupky hustě nahloučenými na buňkách zmenšených rozměrů. Křížením jedinců z populace, v níž se tato mutace vyskytuje, byly získány níže uvedené číselné poměry v potomstvech.
Vysvětlete výsledky tím, že nakreslíte schematicky heterochromozomy rodičů a jejich potomků s příslušnými genovými symboly.
+ | m | ||
samice | samec | samice | samec |
204 | 100 | 0 | 96 |
Genotyp matky je , genotyp otce je .
(pozn.: X+ zapište jako X+, Xm zapište jako Xm)
Při řešení vycházíme z poznatku, že synové získávají chromozom X pouze od matky, od otce mají chromozom Y. Dcery získávají po jednom X od matky a od otce.
V potomstvu se nevyskytla žádná samička m, tzn. že otec musel být X+Y a matka X+Xm, což souhlasí s tím, že samečci byli v potomstvu standardní : miniature v poměru 1 : 1.
+ | m | ||
samice | samec | samice | samec |
301 | 0 | 0 | 298 |
Genotyp matky je , genotyp otce je .
(pozn.: X+ zapište jako X+, Xm zapište jako Xm)
Při řešení vycházíme z poznatku, že synové získávají chromozom X pouze od matky, od otce mají chromozom Y. Dcery získávají po jednom X od matky a od otce.
V potomstvu se nevyskytuje žádný standardní sameček matka musela být homozygotní pro mutaci m XmXm a žádná samička nebyla v potomstvu miniature, tedy otec byl standardní X+Y.
U koček podmiňuje alela B žlutou srst, recesivní alela b černou srst. Heterozygotní jedinci jsou černě a žlutě žíhaní. Tento alelový pár je vázán na pohlaví.
Jaké bude potomstvo, křížíme-li žíhanou kočku s černým kocourem?
Bude se v potomstvu uvedeného křížení objevovat
žíhaná kočka?
Bude se v potomstvu uvedeného křížení objevovat
žíhaný kocour?
P: |
žíhaná kočka XBXb |
x |
černý kocour XbY |
F1: |
žíhaná kočka XBXb černá kočka XbXb žlutý kocour XBY černý kocour XbY |
Napište, jaká je pravděpodobnost, že při křížení žíhané kočky s černým kocourem vznikne:
černý kocour: %
žíhaný kocour: %
Pravděpodobnost, že při uvedeném křížení vznikne černý kocour je 25 %.
Pravděpodobnost, že při uvedeném křížení vznikne černá kočka je také 25 %.
Žíhaná kočka měla osm mláďat: jednoho žlutého a dva černé kocourky, a dvě žluté a tři žíhané kočičky.
Jaké zbarvení má otec?
Uveďte genotyp otce: .
(pozn.: X+ zapište jako X+, Xm zapište jako Xm)
P: |
žíhaná kočka XBXb |
x |
??? kocour -- |
F1: |
1 žlutý kocour XBY 2 černí kocouři XbY 2 žluté kočky XBXB 3 žíhané kočky XBXb |
Žíhaná kočka (matka) musí být genotypu XBXb, pokud se v potomstvu objevily žluté kočky, pak otec musel být žlutě zbarvený s genotypem XBY, protože jedině tak může vzniknout dominantně homozygotní kočka.
Žlutá kočka měla ve vrhu čtyři mláďata, jedno žluté a tři žíhaná.
Určete, jaký byl co do zbarvení jejich
pravděpodobný otec:
Jaké je pravděpodobně pohlaví žlutého mláděte?
P: |
žlutá kočka XBXB |
x |
??? kocour -- |
F1: |
1 žluté mládě : 4 žíhaným mláďatům |
Žlutá kočka (matka) musí být dominantní homozygot XBXB.
Čtyři žíhaná mláďata musí být kočičky, protože jen ty mohou být žíhané, genotyp XBXb. Je tedy zřejmé, že otec musel být černě zbarvený genotypu XbY.
Žluté mládě musí být kocourek XBY, protože všechny kočičky v potomstvu musí být žíhané.
Předpokládejme, že chcete potvrdit, že u koček podobně jako u myší jsou jedinci XO fenotypově samičky. Jaké zbarvení kočiček budete očekávat při různých kříženích rodičů? Vyberte nejsprávnější řešení:
Kočka X0 může mít zbarvení:
X0 kočičky budou co do fenotypu jako kocouři, tedy nebudou se objevovat žádné žíhané kočičky, respektive tedy žádné žíhané fenotypy.
Barvoslepost pro černou a zelenou barvu u člověka je podmíněna recesivní alelou c genu úplně vázaného na chromozom X. Normálně vidící žena, jejíž otec byl barvoslepý, se provdala za barvoslepého muže.
Jaký byl genotyp zmíněné ženy?
genotyp ženy:
(pozn.: X+ zapište jako X+, Xm zapište jako Xm)
Normálně vidící žena, jejíž otec byl barvoslepý musí být genotypu XCXc, protože od otce zdědila alelu c pro barvoslepost. Z toho vyplývá, že sňatek s barvoslepým mužem zapíšeme jako:
P: | XCXc | x |
XcY |
Jaká je pravděpodobnost, že její první dítě bude barvoslepý syn?
pravděpodobnost: %
V potomstvu můžeme očekávat: XCXc, XcXc, XCY, XcY.
Tedy pravděpodobnost, že první dítě bude barvoslepý syn je 25 %.
Jaká část dětí z tohoto manželství (bez ohledu na pohlaví) by byla normálně vidící?
procento normálně vidících dětí: %
Normálně vidících dětí bude v tomto manželství 50 %.
Jaká je pravděpodobnost výskytu barvosleposti mezi dcerami?
pravděpodobnost: %
Pravděpodobnost výskytu barvosleposti mezi dcerami je 50 %.
U Drosophila melanogaster existuje na druhém chromozomu recesivní alela vg (vestigial) podmiňující zakrnělá křídla. Recesivní alela w (white) jiného genu, lokalizovaného v nehomologickém úseku chromozomu X, podmiňuje bílé zbarvení očí.
Jaká bude F1 a F2, zkřížíme-li homozygotní bělookou samičku s normálními křídly s homozygotním červenookým samečkem se zakrnělými křídly?
Jaké bude potomstvo z křížení F1 s každým z rodičovských typů?
Vzniknou v potomstvu po zpětném křížení samičky F1 s červenookým otcem se zakrnělými křídly:
červenoocí samečci se zakrnělými křídly
bělooké samičky s normálními křídly
Vzniknou v potomstvu po zpětném křížení samečka F1 s bělookou matkou s normálními křídly:
červenoocí samečci se zakrnělými křídly
bělooké samičky s normálními křídly
P:
homozygotní bělooká samička s normálními křídly XwXw ++ |
x |
homozygotní červenooký sameček se zakrnělými křídly X+Y vgvg |
F1:
XwX+ vg+ červenooká samička s normálními křídly XwY vg+ bělooký sameček s normálními křídly |
F2:
Xw vg | Xw + | X+ vg | X+ + | |
Xw vg | XwXw vgvg | XwXw vg+ | XwX+ vgvg | XwX+ vg+ |
Xw + | XwXw vg+ | XwXw ++ | XwX+ vg+ | XwX+ ++ |
Y vg | XwY vgvg | XwY vg+ | X+Y vgvg | X+Y vg+ |
Y + | XwY vg+ | XwY ++ | X+Y vg+ | X+Y ++ |
Vyplněním kombinačního čtverce získáme genotypy.
Fenotypové zastoupení jedinců v potomstvu je:
Samečci:
1 bělooký se zakrnělými křídly
1 červenooký se zakrnělými křídly
3 bělooký s normálními křídly
3 červenooký s normálními křídly
Samičky:
1 bělooká se zakrnělými křídly
1 červenooká se zakrnělými křídly
3 bělooká s normálními křídly
3 červenooká s normálními křídly
Křížení s rodičem 1:
XwX+ vg+ | x | X+Y vgvg |
B1: | samičky: | červenooké se zakrnělými křídly : červenookým s normálními křídly |
samečci: |
běloocí se zakrnělými křídly : bělookým s normálními křídly : červenookým se zakrnělými křídly : červenookým s normálními křídly |
Křížení s rodičem 2:
XwY vg+ | x | XwXw ++ |
B1: | samičky: | bělooké s normálními křídly |
samečci: | běloocí s normálními křídly |
Při křížení dvou červenookých jedinců s normálními křídly vzniklo potomstvo:
Samičky: |
3/4 červenookých s normálními křídly 1/4 červenookých se zakrnělými křídly |
Samečci: |
3/8 červenookých s normálními křídly 3/8 bělookých s normálními křídly 1/8 červenookých se zakrnělými křídly 1/8 bělookých se zakrnělými křídly |
Jaké byly genotypy rodičů?
Uveďte genotyp matky: .
Uveďte genotyp otce: .
(pozn.: X+ zapište jako X+, Xm zapište jako Xm,
zápis proveďte bez mezer)
P: |
červenooká samička s normálními křídly X+X- +_ |
x |
červenooký sameček s normálními křídly X+Y +_ |
Jedinci jsou standardního fenotypu, tzn. že pro zakrnělá křídla musí mít v genotypu alespoň jednu standardní alelu, druhá je neznámá. Pokud jde o zbarvení očí, u samečka víme, že musel být genotypu X+Y, samička na jednom chromozomu X nese standardní alelu, jaká je druhá alela však nevíme, genotyp je tedy X+X-.
F1: | samičky: | 3/4 červenooké s normálními křídly |
1/4 červenooké se zakrnělými křídly | ||
samečci: | 3/8 červenoocí s normálními křídly | |
3/8 běloocí s normálními křídly | ||
1/8 červenoocí se zakrnělými křídly | ||
1/8 běloocí se zakrnělými křídly |
V potomstvu se vyskytují běloocí samečci, kteří chromozom X získávají od matky, to znamená, že matka byla heterozygotní pro bělookost.
Vzhledem k tomu, že se v potomstvu rodičů s normálními křídly vyskytují jedinci se zakrnělými křídly, museli být oba rodiče heterozygoti pro mutaci vg.
Genotypy rodičů jsou: XwX+ vg+ a X+Y vg+