Z roztoku obsahující 1 g síranu alkalického kovu bylo nadbytkem chloridu barnatého vysráženo 1,3394 g síranu barnatého. Vypočítejte střední realativní atomovou hmotnost kovu.
M(BaSO4) = 233,40 g⋅mol-1
Chemické rovnice vyjadřují průběh chemické reakce. V molekulách výchozích látek dochází k zániku některých vazeb a ke vzniku vazeb nových. O chemické rovnici můžeme mluvit v případě, že v jejím zápisu jsou doplněny všechny stechiometrické koeficienty. Můžeme si představit analogii s matematickou rovnicí. Počty atomů stejného druhu na obou stranách rovnice musí být tedy stejné.
Příkladem reakce je:
2 NaOH + H2SO4 → 2 H2O + Na2SO4
Na levé straně jsou zapsány reaktanty, tedy látky do reakce vstupující, a na pravé produkty, látky danou reakcí vznikající.
V případě, že se v soustavě ustaluje určitá rovnováha mezi výchozími látkami a produkty, se používají dvě šipky opačného směru\((\rightleftharpoons)\).Příklady řešíme buď úvahou za použití trojčlenky nebo pomocí vzorce.
Před výpočtem je zapotřebí:
Látkové množství vypočítáme ze vzorce:
Vysvětlivky k použitým značkám:
m...hmotnost [g]
n...látkové množství [mol]
M...molární motnost [g⋅mol-1]
Neznámý kov označíme např. písmenem A.
m(A2SO4) = m1 = 1,0000 g
m(BaSO4) = m2 = 1,3994 g
M(BaSO4) = M2 = 233,40 g⋅mol-1
Vyjádříme reakci chemickou rovnicí:
A2SO4 + BaCl2 → BaSO4 + 2 ACl
Z vyčíslené rovnice vyplývá pro poměr reaktantu a produktu:
\[\frac{n(A_{2}SO_{4})}{n(BaSO_{4})}= \frac{1}{1}\]
Látkové množství vypočítáme ze vzorce(4.1):
Tedy po dosazení vzorce (4.1) do vztahu vyplývající z rovnice a vyjádření molární hmotnosti A2SO4 dostaneme:
Výpočtem jsme zjistili molární hmotnost A2SO4.
Relativní hmotnost je číselně rovna molární hmotnosti, relativní hmotnost Ar tedy získáme:
Střední relativní atomová hmotnost kovu je 39,10. V tabulkách nalezneme, že se se jedná o draslík.