Při rozpouštění sraženiny MmBn ve vodě se v nasyceném roztoku ustavuje rovnováha mezi tuhou fází a ionty v roztoku, kterou můžeme znázornit rovnicí:
\[ M_{m}B_{n}\Leftrightarrow mM^{n+}+ nB^{m-}\]Ionty přecházejí neustále z tuhé fáze do roztoku a jiné se opět vylučují na povrchu tuhé látky. Rovnovážné děje v soustavě zjednodušeně vyjadřujeme pomocí konstanty, která se nazývá součin rozpustnosti
\[ S/M_{m}B_{n}/ = [M^{n+}]^{m}\cdot [B^{m-}]^{n}\]Součin rozpustnosti je tedy dán součinem rovnovážných koncentrací iontů v roztoku nad sraženinou povýšených na své stechiometrické koeficienty.
Součiny rozpustnosti běžných látek jsou tabelovány. Umožňují výpočet rozpustnosti látek za různých podmínek.
Ze vzorce sulfidu stříbrného Ag2S je zřejmé, že koncentrace iontů stříbrných bude v porovnání s koncentrací sulfidických iontů a tudíž i s koncentrací sulfidu stříbrného dvojnásobná:
\[\boldsymbol{[Ag_{2}S]= [S^{2-}] = \dfrac 1 2 [Ag^{+}]}\]Z znalosti výše uvedeného můžeme napsat vztah pro výpočet součinu rozpustnosti sulfidu stříbrného:
\[\boldsymbol{Ks = [Ag^{+}]^{2}\cdot [S^{2-}]}\]Dosadíme konkrétní hodnoty:
\[\boldsymbol{Ks = [5,02\cdot 10^{-17}]^{2}\cdot [2,51\cdot 10^{-17}]\hspace{3pt} mol^{3}\cdot dm^{-9}}\] \[\boldsymbol{ \color{DarkGreen} Ks = 6,33\cdot10^{-50}\hspace{3pt} mol^{3}\cdot dm^{-9} } \]Součin rozpustnosti sulfidu stříbrného je 6,33·10-50.