Demonstrace principu přípravy azobarviv a základní chemické reakce aminosloučenin (příprava aktivovaného aromátu, diazotace, kopulace).
p-kresol - T (toxický), C (žíravý), F (vysoce hořlavý)
o-nitroanilin - T (toxický)
hydroxid sodný - C (žíravý)
uhličitan sodný - Xi (dráždivý)
kyselina chlorovodíková (w = 35 %) - C (žíravá)
dusitan sodný - O (oxidující), T (toxický), N (nebezpečný pro životní prostředí)
Příprava aktivovaného aromátu
0,8 g hydroxidu sodného, 10,6 g uhličitanu sodného a 2,16 g p-kresolu rozpustíme v 60 ml vody. Tuto směs zahřejeme, a poté zchladíme na 0 °C.
Příprava diazoniové soli 2,8 g o-nitroanilinu promícháme s 5,4 ml 35 % kyselinou chlorovodíkovou. Přidáme 10 g ledu.
K tomu za stálého chlazení a míchání přidáme roztok 1,5 g dusitanu sodného v 5 ml vody. Mícháme do rozpuštění, kontrolujeme teplotu směsi.
Kopulační reakce
Připravíme filtrační aparaturu tak, že na filtr položíme kousky ledu. Roztok diazoniové soli filtrujeme do roztoku aktivovaného aromátu. Neustále mícháme.
Necháme stát 30 minut.
Produkt odsajeme na Büchnerově nálevce.
Diazotace je reakce primárních aminů s alkalickým dusitanem v kyselém prostředí, při níž vznikají diazoniové soli. Roztoky diazoniových solí jsou stálé jen při nízkých teplotách. Jsou to také slabé elektrofily. Elektrofilní substitucí s aktivovanými aromatickými systémy nastává reakce zvaná kopulace. Aromatickými sloučeninami jsou nejčastěji fenoly, naftoly a aromatické aminy. Při reakci vznikají azolátky - azobarviva.
Acetylen, jako reprezentant sloučenin s trojnou vazbou, je reaktivní plyn ochotně vstupující do adičních reakcí. Při adici barevných činidel dochází k jejich odbarvování, což dokazuje proběhlou reakci.