Dochází zde k zápornému indukčnímu efektu. Atom kyslíku má větší elektronegativitu než atom uhlíku, π elektrony vazby jsou posunuty směrem ke kyslíku a celá vazba je silně polarizovaná. Uhlík nese parciální kladný náboj, zatímco kyslík parciální záporný. Vzniká permanentní dipól. Díky tomu jsou aldehydy reaktivnější než ketony, protože rozložení parciálních nábojů je zmírněno pouze z jedné vazby, u ketonů z vazeb dvou, a proto se acylová skupina nemůže chovat jako dobře odstupující skupina.
Vzhledem k polaritě vazby jsou aldehydy a ketony značně reaktivní a dochází u nich k rozmanitým reakcím.
Protože má uhlík parciální kladný náboj, chová se jako elektrofil a reaguje s nukleofily. Kyslík má parciální záporný náboj, takže se chová jako nukleofil a reaguje s elektrofily, čehož se využívá zejména při katalýze protony nebo Lewisovými kyselinami.
Mohou zde tedy probíhat nukleofilní adice, nukleofilní acylová substituce (týká se karboxylových kyselin), substituce na α-uhlíku a reakce typu aldolizace.