Aldolizace karbonylových sloučenin

Aldolizace jsou reakce vhodné k prodloužení uhlíkatého skeletu. Je to reakce, kdy ze dvou molekul oxosloučeniny získáme jednu molekulu, která má jak hydroxylovou (-OH) skupinu, tak i karbonylovou (-C=O). Vazba mezi dvěma molekulami karbonylové sloučeniny se vytváří mezi uhlíkem karbonylové skupiny jedné molekuly a α-uhlíkovým atomem molekuly druhé. Pokud aldehyd nebo keton neobsahuje v α-poloze atom vodíku, nemůže dojít k aldolizaci.

Reakce je zahájena napadením první karbonylové sloučeniny bází, která odštěpí proton a anion se stabilizuje isomerací na enolátový ion, který se chová jako nukleofilní činidlo. Ten se potom aduje na molekulu druhé karbonylové sloučeniny a následnou protonizací vzniká očekávaný produkt.

Aldolizace může být i kysele katalyzovaná. Nejprve dochází ke vzniku enolformy, která je ovšem slabším nukleofilem než enolátový ion. Na druhou stranu protonizujeme-li karbonylovou skupinu v protickém prostředí, zvýšíme jeho elektrofilní charakter, takže k aldolizační reakci může dojít.

β-Hydroxyaldehydy i ketony se snadno dehydratují. Vznikají α,β-nenasycené oxosloučeniny s konjugovaným systémem násobných vazeb. Tomuto způsobu vzniku sloučeniny říkáme aldolová kondenzace a její produkty jsou tzv. enony. Opět je můžeme získat buď kyselou či bazickou katalýzou β-hydroxyoxosloučeniny.

• kyselá katalýza

  

• bazická katalýza