Působíme-li bází na dikarbonylovou sloučeninu, může dojít k aldolizaci vedoucí k cyklickému produktu. Mechanismus je stejný jako u intermolekulárních kondenzacích ovšem s tím rozdílem, že obě reakční centra jsou na jedné molekule. Intramolekulární aldolizace může vést ke směsi produktů podle toho, jakou výchozí látku použijeme.
Arthur Michael (1853 - 1942)
Je to reakce, při které reaguje konjugovaný enon s β-ketoestery.
Ludwig Claisen (1851 - 1930) a J.G. Schmidt.
Je to reakce, při které kondenzační reakcí esterů vzniká β-ketoester s nenasyceným skeletem.
Claisen - Schmidtova reakce může mít obdobu i pro aldehydy a ketony.
Carl Ulrich Franz Mannich (1877 - 1947)
Je to reakce, při které reagují aldehydy, látky, které mají aktivovaný vodík (např. keton), a aminy v kyselém prostředí. Výsledný produkt se nazývá Mannichova báze.
Mannichova reakce má využití v přírodě při syntéze peptidů, nukleotidů, antibiotik a alkaloidů. V zemědělství se využívá jako rostlinné růstové regulátory. Využívá se také při výrobě některých léčiv.
Heinrich Emil Albert Knoevenagel (1865 - 1921)
Při této reakci dochází ke kondenzaci látky s aktivovaným vodíkem (α-vodík) s organickým esterem. Vzniká α,β-nenasycený produkt.