Obsah mědi v zemské kůře je 68 ppm a nachází se převážně ve sloučeninách se sírou (kovelin CuS, chalkosin Cu2S, chalkopyrit CuFeS2) nebo ve formě oxidů a hydroxid-uhličitanů (kuprit Cu2O, malachit CuCO3.Cu(OH)2, azurit 2CuCO3.Cu(OH)2).
Měď je ušlechtilým kovem s velmi dobrou elektrickou i tepelnou vodivost , krystaluje v kubické plošně centrované mřížce.
Ve srovnání s alkalickými kovy má měď menší iontový poloměr, vyšší první a naopak nižší druhou a třetí ionizační energii. Neúplně obsazený systém 3d-orbitalů má pouze ve formě kationtů.
Nejběžnějším oxidačním stupněm je +II, méně často +I a +III. Pro sloučeniny měďné jsou typická koordinační čísla dvě (lineární řetězce) a čtyři (tetraedrická koordinace).
Vazby ve sloučeninách měďnatých mají převážně kovalentní charakter, uplatňují se σ- i π-vazby. Většina těchto látek je modrá nebo zelená, bezbarvé (bezvodý síran měďnatý) jsou pouze tehdy, posune-li se absorpce spojená s d-d-přechody z viditelné do blízké infračervené oblasti. Koordinace kovu může být oktaedrická, čtvercová (limitní případ axiální deformace oktaedru v tetragonální bipyramidu), trigonálně bipyramidální nebo deformovaně tetraedrická.
Měď jeví malou tendenci rozpouštět se ve rtuti na amalgam, s vodíkem přímo nereaguje. Na vlhkém vzduchu se potahuje zelenou vrstvičkou hydroxid-uhličitanu („měděnkou“) a při zvýšené teplotě reaguje s kyslíkem. Poměrně ochotně reaguje se sulfánem
4 Cu + 2 H2S + O2 → 2 Cu2S + 2 H2O
Rozpouští se v roztocích alkalických kyanidů za tvorby dikyanoměďnanů a vývoje vodíku
2 Cu + 4 CN– + 2 H2O → 2 [Cu(CN)2]– + 2 OH– + H2
Z hodnot oxidačně-redukčních potenciálů plyne, že v roztoku musí koncentrace hydratovaných kationtů měďnatých řádově přesahovat koncentraci iontů měďných (pro reakci 2 CuI (aq) ⇌ Cu2+ (aq) + Cu je Kc≈ 106 mol-1). Nestálé sloučeniny měďnaté se proto snadno redukují na měďné pouze tehdy, jsou-li vzniklé komplexy CuI stabilní a nerozpustné (typický jev u ligandů s redukčními vlastnostmi jako jsou I−, CN−, SCN−, thiomočovina, fosfan).
Při výrobě mědi se chalkosin pražením na vzduchu částečně převede na oxid měďný
2 Cu2S + 3 O2 → 2 Cu2O + 2 SO2
který reakcí se zbývajícím sulfidem měďným poskytne kovovou měď
2 Cu2O + Cu2S → 6 Cu + SO2
Surový kov se rafinuje elektrochemicky. Na „mokré cestě“ se měď připravuje elektrolýzou extraktů „chudých“ rud kyselinou sírovou.
Měď se používá v elektrotechnice a jako katalyzátor. Nejvýznamnější použití mají slitiny mědi – bronz (Cu:Sn ≈ 9:1), mosaz (Cu:Zn ≈ 7:3), konstantan (Cu:Ni:Mn ≈ 59:40:1) a Dewarova slitina (Cu:Al:Zn ≈ 10:9:1).