Úvod do citačních metrik

Úvod

Nedílnou součástí působení vědeckého pracovníka ve vědecko-výzkumné instituci je nejen publikování svých výsledků výzkumu, ale i jejich vykazování za účelem hodnocení Výzkumu a vývoje. V rámci tohoto hodnocení jsou aplikovány matematicko-statistické metody pro kvantitativní hodnocení vědeckých výsledků, kdy autoři spolu se záznamy svých publikací uvádějí i metrické údaje o citovanosti jejich publikací z databází Journal Citation Reports (JCR a Scopus).

V databázi JCR je to impakt faktor a Article Influence Score (AIS) jako klíčové metriky pro bibliometrickou analýzu prováděnou Radou pro vědu výzkum a inovace (RVVI) od roku 2017.

Pro hodnocení kvality publikační činnosti konkrétního autora je pak v obou databázích vypočítáván Hirschův index neboli h-index.

Tab. 1 – Přehled metrik a jejich předmět analýzy v JCR a Scopusu

Název metriky

Předmět metriky

Databáze s metrikou

Impakt faktor

Časopis

JCR

Article Influence Score

Časopisecký článek

JCR

H-index

Autor

JCR + Scopus

CiteScore

Časopis

Scopus

SNIP

Časopis

Scopus

SJR

Časopis

Scopus

Impakt faktor – definice

Impakt faktor je nástrojem kvantitativního hodnocení vědeckých výsledků, kterým se vypočítává, jak byly články konkrétního časopisu průměrně citovány časopisy z předchozích dvou let indexovanými v JCR (Obr. 1). Výsledná hodnota je zjistitelná v JCR.

Obr. 1 – Impakt faktor časopisu Blood v roce 2017 (zdroj: Journal Citation Reports, 2019)

Limity impakt faktoru

  • Impakt faktor je metrikou pro hodnocení časopisů, nikoli však časopiseckých článků a autorů.

  • Kvůli různým publikačním zvyklostem a citačnímu potenciálu v jednotlivých oborech není vhodné srovnávat hodnoty impakt faktoru časopisů z různých vědních disciplín.

  • Výše impakt faktoru může být ovlivněna jazykem časopisu, protože vzhledem k dominanci angličtiny ve vědecké komunikaci lze u textů psaných jinak než anglicky očekávat nižší čtenost, a tedy i citovanost.

  • Výše impakt faktoru může být ovlivněna i typem publikovaných článků (např. review, research article, case reports aj.), protože některé tituly se mohou specializovat na publikace mívající obecně nižší či vyšší citační ohlasy. Na příkladu vybraných titulů Nature existujících ve variantě otevřené různým studiím a variantě zaměřené na reviews můžeme vidět, že zaměřené na reviews mají průměrně 1,8krát vyšší impakt faktor.

    Tab. 2 – Vybraná data o časopisech řady Nature (zdroj: Scopus, JCR)

    Název

    Článků v roce 2018

    Z toho review (%)

    IF 2018

    Nature Genetics

    273

    2,56

    25,455

    Nature Chemistry

    222

    1,35

    23,193

    Nature Immunology

    262

    13,74

    23,53

    Nature Materials

    261

    3,83

    38,887

    Nature Microbiology

    221

    11,31

    14,633

    Nature Neuroscience

    253

    12,25

    21,126

    Nature Reviews Genetics

    118

    44,92

    43,704

    Nature Reviews Chemistry

    66

    50

    30,628

    Nature Reviews Immunology

    152

    32,89

    44,019

    Nature Reviews Materials

    99

    43,43

    74,449

    Nature Reviews Microbiology

    176

    28,98

    34,648

    Nature Reviews Neuroscience

    145

    35,86

    33,162

  • Výši impakt faktoru může ovlivnit množství článků zpřístupněných v režimu Open Access, protože čtenáři k nim mají neomezený přístup, čímž publikace mají větší citační potenciál než ty zpoplatněné či nezveřejněné.

  • Impakt faktor je vypočten na základě údajů z posledních dvou let, což nemusí být dostačující, když v některých oborech bývají citační ohlasy s větším zpožděním. Proto je při hodnocení vhodné přihlížet i k 5letému impakt faktoru vypočteném podle údajů z posledních pěti let.

  • Výše impakt faktoru může být mnohdy ovlivněna malým počtem vysoce citovaných článků, tj. ve skutečnosti velké procento publikací v časopise má málo citačních ohlasů (obr. 2 a 3).

Obr. 2 – Rozložení citací na články vzhledem k hodnotě impakt faktoru u časopisů Nature a Science (zdroj: Callaway, 2016)
Obr. 3 – Rozložení citací na články vzhledem k hodnotě impakt faktoru u časopisu PLoS ONE (zdroj: Callaway, 2016)

Article Influence Score (AIS)

AIS je citační metrika v JCR, která je v současnosti součástí hodnocení RVVI a která stanovuje průměrný vliv článku běhěm pěti let od jeho vydání. Hodnota vyšší než 1,00 znamená, že každý článek v časopise má nadprůměrný vliv, zatímco hodnota nižší než 1,00 indikuje podprůměrný vliv.

Vzorec pro výpočet AIS je následující:

AIS = 0,01 x EigenFactor Score X

Vysvětlivky ke vzorci

  • EigenFactor Score = citační metrika zjistitelná v JCR, jejímž předmětem je odhad procenta času strávený uživatelem nad časopisem (popis výpočtu).

  • X=Počet článků v časopise za posledních 5 letPočet článků ve všech časopisech za posledních pět let

SCImago Journal Rank (SJR)

SJR je sofistikovaná metrika, jejíž hlavní princip je podobný Google Page Ranku (číslo přiřazené Googlem každému URL vyjadřující věrohodnost nebo důležitost webové stránky) a zohledňuje obor časopisu a váhu citací (tj. ne všechny citace jsou stejně hodnotné).

Výpočet SJR se provádí níže uvedeným algoritmem, který zjišťuje, kolikrát byl časopis citován jinými časopisy a jakou váhu tyto jednotlivé citace mají. Váha těchto citací se odvozuje od prestiže časopisu, z něhož pocházejí. Tato prestiž je rovněž vypočtena v uvedeném algoritmu a odvíjí se také od toho, kolikrát byl konkrétní časopis citován. Výsledný indikátor tedy podává informaci o prestiži konkrétního časopisu na základě vzájemně provázaných informací o citovanosti všech časopisů ve Scopusu. Tím je tak umožněno srovnávání časopisů i ze zcela odlišných vědních oborů.

Tato metrika je klíčová v bibliometrické analýze prováděné RVVI jako jeden z nástrojů hodnocení vědeckých organizací v Česku.

Obr. 4 – Vzorec pro výpočet SJR

CiteScore

CiteScore je metrika vypočítávána stejně jako impakt faktor s tím rozdílem, že počet citací je dělen počtem článků vydaných v předchozích 3 letech místo dvou, jako je tomu u impakt faktoru.

Obr. 5 – Metoda výpočtu CiteScore u časopisu za rok 2016 (zdroj: Elsevier, 2019)

Source Normalized Impact per Paper (SNIP)

SNIP je citační metrika, jejímž autorem je Henk F. Moed působící v Centre for Science and Technology Studies v nizozemském Leidenu. Metrika vyjadřuje poměr průměrného počtu citací na článek daného časopisu a citačního potenciálu oboru:

SNIP = IPP(journal's impact per publication) DCP(Database Citation Potential)

RIP je hodnota vypočtená obdobným způsobem jako impakt faktor s tím rozdílem, že se pracuje s údaji za tři roky, nikoli dva:

IPP2016 = Počet citací v roce 2016 na články v letech 2013-2015 v časopise XY Počet všech článků publikovaných v letech 2013-2015 v časopise XY

DCP je zkratka pro citační potenciál časopisu ve svém vědním oboru. Jeho hodnota se vypočítává podílem citačního potenciálu časopisu v databázi a mediánem časopisu v témže oboru. Zjišťování těchto údajů je vysoce náročně a prováděné s pomocí výpočetní techniky.

DCP2016 = Citační potenciál časopisu XY v databázi Hodnota mediánu v oboru časopisu XY v databázi

Citační potenciál časopisu se vypočítává tak, že se shromáždí články, které v roce 2016 citovaly články vydané v analyzovaném časopisu v letech 2013-2015. U takto shromážděných článků se pak zjišťuje, kolik bibliografických citací z let 2013-2015 je v jejich seznamech literatury. Průměrný počet takových citací se dělí výše zmíněným počtem článků, které v roce 2016 citovaly analyzovaný časopis, čímž se zjistit výše citačního potenciálu.

V případě mediánu je míněna střední hodnota citačního potenciálu v dané oborové části databáze.

H-index

Hirschův index (h-index) je ukazatel hodnotící primárně publikační aktivitu jednotlivých autorů, ale lze jej vypočítat i pro časopis. Výše h-indexu pro téhož autora se může v různých databázích lišit, protože výpočet operuje s daty konkrétní databáze, které se mohou lišit od databáze jiné (např. jen cca třetina obsahu Web of Science a Scopusu je shodná).

Podle základní definice h-index je roven počtu článků, jejichž citovanost je rovna či vyšší než počet článků. V praxi to znamená, že v seznamu článků autora seřazených podle citovanosti od nejvyšší hodnoty po nejnižší je h-index roven pořadovému číslu článku, jehož četnost citovanosti je rovna nebo vyšší než pořadové číslo článku (obr. 6).

Obr. 6 – Kratochvílův h-index je 3, protože třetí článek má 3 a více citací (konkrétně 4), zatímco čtvrtá publikace má méně než čtyři citace (a to 1)

Seznam literatury

  1. Callaway E. Beat it, impact factor! Publishing elite turns against controversial metric. Nature. 2016;535(7611):210-211. doi:10.1038/nature.2016.20224. Accessed April 16, 2019.

  2. Colledge L, de Moya‐Anegón F, Guerrero‐Bote V, López‐Illescas C, El Aisati M, Moed H. SJR and SNIP: two new journal metrics in Elsevier’s Scopus. Serials: The Journal for the Serials Community. 2010;23(3):215-221. doi:10.1629/23215. Accessed February 6, 2019.

  3. Grzybowski A. Impact factor - benefits and limitations. Acta Ophthalmologica. 2015;93(3):201-202. doi:10.1111/aos.12579. Accessed March 3, 2019.

  4. Kreiner G. The Slavery of the h-index—Measuring the Unmeasurable. Frontiers in Human Neuroscience. 2016;10. doi:10.3389/fnhum.2016.00556. Accessed March 20, 2019

  5. Kurmis AP. Understanding the limitations of the journal impact factor. J Bone Joint Surg Am. 2003;85-A(12):2449-2454. Accessed March 20, 2019.

  6. Schreiber M. An empirical investigation of theg-index for 26 physicists in comparison with theh-index, theA-index, and theR-index. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 2008;59(9):1513-1522. doi:10.1002/asi.20856. Accessed April 11, 2019.

  7. Tregoning J. How will you judge me if not by impact factor?Nature. 2018;558(7710):345-345. doi:10.1038/d41586-018-05467-5. Accessed April 11, 2019.

  8. Van Noorden R. Controversial impact factor gets a heavyweight rival. Nature. 2016;540(7633):325-326. doi:10.1038/nature.2016.21131. Accessed March 19, 2019.

  9. Vanclay JK. Bias in the journal impact factor. Scientometrics. 2009;78(1):3-12. doi:10.1007/s11192-008-1778-4. Accessed February 12, 2019.

  10. Description of Scimago Journal Rank Indicator. https://clarivate.com/essays/impact-factor/. Published 2007. Accessed March 17, 2019.

  11. Clarivate Analytics. The Clarivate Analytics Impact Factor. https://clarivate.com/essays/impact-factor/. Accessed February 27, 2019

  12. CWTS Journal Indicators - Methodology. http://www.journalindicators.com/methodology. Accessed February 6, 2019.

  13. How are CiteScore metrics used in Scopus? - Scopus: Access and use Support Center. https://service.elsevier.com/app/answers/detail/a_id/14880/supporthub/scopus/. Accessed March 18, 2019.

  14. InCites Help. Journal Impact Factor. http://help.incites.clarivate.com/inCites2Live/indicatorsGroup/aboutHandbook/usingCitationIndicatorsWisely/jif.html. Accessed March 3, 2019.

  15. InCites Journal Citation Reports Help. Article Influence Score. http://help.incites.clarivate.com/incitesLiveJCR/glossaryAZgroup/g4/7790-TRS.html. Accessed April 3, 2019.

  16. SNIP. Elsevier. https://journalinsights.elsevier.com/journals/0301-0104/snip. Accessed April 16, 2019.