Dalším ukazatelem důvěryhodnosti jsou informace o autorovi, který svým jménem zodpovídá za kvalitu vystaveného dokumentu. U webové stránky je třeba si položit a zodpovědět otázky:
Je uveden autor?
Je autor odborníkem v dané problematice?
Pokud není autor uveden, zodpovídá za kvalitu informací důvěryhodná instituce?
V kvalitních zdrojích informací je uveden autor (buď fyzická osoba nebo instituce), přičemž v těch odborných bývá obvykle připojena informace o autorově domovské instituci (univerzita, výzkumné pracoviště), profesní vizitka a pracovní kontakt (např. institucionální adresa místo gmail.com
nebo seznam.cz
).
V případě webových stránek státní správy, zpravodajských serverů apod. nebývá vždy autor uveden, tudíž důvěryhodnost tak odvozujeme od vydavatele. Celkově vzato se jedná o to, abychom byli schopni ujistit se, že text napsala skutečně kvalifikovaná osoba, kterou lze v případě dotazů jednoduše kontaktovat.
Pokračujeme-li dále s předchozím příkladem webové stránky WebMD, zjišťujeme, že ani na začátku, ani na konci příspěvku není uveden autor. Pouze na konci je informace, že příspěvek byl recenzován, či zde spíše ve smyslu kontrolován lékařskou odbornicí. To samozřejmě hovoří ve prospěch článku, na druhou stranu autorství by mělo být jasné. V tomto ohledu je t
V případě příspěvku na webu National Cancer Institute (NCI) není autor vůbec uveden, což je samozřejmě problematické. Podobně jako u druhého příkladu i zde je je ale transparentnost částečně naplněna, protože jak jsme již uvedli v souvislosti s doménou .gov, jedná se o stránku pracoviště podléhající vládním orgánům USA. U těch obvykle texty coby společné dílo zaměstnanců organizace nabývají opatřeny autorstvím. Navíc z obou náhledů je zřejmé, že autoři textu si uvědomovali nutnost zpracovat příspěvek jak ve variantě pro laickou veřejnost, tak i tu odbornou, tj. kdokoliv má přístup k úplným informacím.