5.1 Funkce a jejich užití
Funkce je zapouzdřený kus kódu s jasným rozhraním (interface). Uživatel nemusí vědět nic o tom, co se děje uvnitř funkce – stačí mu vědět, jak funkci zavolat (jaké má jméno a jaké bere vstupní parametry) a jaké vrací hodnoty.
Existuje několik důvodů, proč vytváříme a používáme funkce:
- některý kód spouštíme znovu a znovu; pokaždé kód kopírovat je hloupé – kód je dlouhý a nepřehledný, při kopírování vznikne snadno chyba a kód se těžko mění (místo změny na jednom místě je třeba měnit totéž na mnoha místech)
- je dobré oddělit kód a jeho interface – pak můžeme vlastní kód snadno změnit; pokud se neměnil interface, je volání kódu stále stejné, takže nemusíme měnit nic jiného
- je snazší předat uživateli funkci než kód – uživatel (včetně našeho budoucího já) nemusí tušit, co je uvnitř, stačí mu, když ví, jak funkci spustit
- kód je modulárnější, úspornější a lépe se čte a udržuje