Regenerace

Regenerace je trvalý proces, který probíhá v každém organismu. Každá činnost vede k únavě většího či menšího charakteru a vyžaduje určitou dobu a určité metody k zotavení. Z tohoto hlediska dělíme regeneraci na dvě základní složky, a to na regeneraci pasivní a regeneraci aktivní.

• Regenerace pasivní

  – je pojem, pod kterým rozumíme samoregulativní zotavování organismu. Kdy během zátěže a po ní, je rovnováha všech fyziologických funkcí, včetně vnitřního prostředí narušena, pak má organismus tendenci vrátit tyto negativní stavy na úroveň výchozích hodnot. Jedná se tedy o zcela přirozenou vlastnost probíhající bez našeho vnějšího zásahu. Byla-li aktivita příliš intenzivní nebo delšího trvání, navozuje centrální nervový systém ochranný útlum umožňující jednotlivým postiženým systémům dokonalé postupné zotavení, aby nedošlo k jejich poškození. Tato regenerace neprobíhá až po skončení zátěže, ale celá řada zotavovacích procesů probíhá trvale i během zátěže.

• Regenerace aktivní

  – je regenerace dosažená pomocí všech invazních prostředků, metod a procedur, které používáme cíleně k urychlení celého složitého pochodu pasivní regenerace. Jejím hlavním účelem je urychlení zotavovacích procesů, což následně umožňuje zvyšování tréninkového úsilí a tím možnost dosažení kvalitnějších sportovních výkonů. Zatěžování bez dostatečné regenerace může časem vyvolat poruchy až degenerativní změny pohybového systému. Výsledkem jsou chronická poškození, zpočátku se mohou vyznačovat jen bolestivostí, později až trvalými změnami.

Jednou z účinných metod pečujících o pohybový systém, která ovšem přesahuje využití ve sportu, je masáž. Masáž je praktickou činností a k jejímu profesionálnímu zvládnutí musí adept absolvovat nejen speciální kurz, znát anatomii a fyziologii, ale i tyto základy prohlubovat a precizovat vlastní praxí. Teprve po letech praxe se z něho stává skutečný masér, který rozliší, co masírovaný potřebuje a jak dosáhnout očekávaného účinku.

Zvláštními předpoklady jsou u masáže hmatová citlivost a vnímavost k tělu masírovaného a schopnost vcítění se do jeho psychického stavu. Jak lze pozorovat, masáž není ryze mechanickou záležitostí. Má mnohem širší kontext, který vyplývá i ze samotného doteku.