4.2 Plochá noha (pes planus)

Plochá noha (obr. 31) a její následky jsou nejčastějším problémem, se kterým se ortopedi setkávají. Při zdravé klenbě nožní doléhá malíková hrana chodidla na zem, vnitřní hrana tvoří oblouk. Ochabnou-li vazy a svaly chodidla, klenba nohy začne klesat, váha těla se přenáší do vnitřních kotníků, které nápadně vyčnívají (vzniká vbočená noha obr. 32). Špičky nohou se začnou široce rozvírat. Je samozřejmé, že takovéto postavení chodidel má za následek nejen vážné defekty v držení celého těla, ale znemožňuje i správnou chůzi a běh, pacienti také špatně snáší statické zatížení. Chodidla ztrácejí pružnost, sílu a práce, spojená s přemisťováním těla, se přenáší na jiné svaly nohou. Pohyby prováděné nártem se stávají bolestivými (Kos, Štěpnička, 1980).

Obr. 31: plochá noha a tlakový snímek plochých nohou (viz ¹)

Obr. 32: vbočené postavení (viz ²)

Plochá noha dospělých je deformitou nohy:

• při které se snižuje podélná klenba nožní a vzniká podélně plochá noha
• při které se snižuje příčná klenba nožní a vzniká příčně plochá noha, nebo je stav kombinovaný, kdy jde o snížení podélné i příčné klenby nožní

Vrozená plochá noha je velmi vzácná, plochá noha je nejčastěji se vyskytující získanou deformitou nohou. Vzniká až v průběhu života a objevuje se u malých dětí i u seniorů. Lze ji rozdělit podle příčin na získanou plochou nohu způsobenou chabostí vaziva (např. dětská flexibilní plochá noha), plochou nohu způsobenou svalovou slabostí a svalovou dysbalancí, plochou nohu při artritidě (zvláště revmatoidní), posttraumatickou plochou nohu a plochou nohu z kontraktur (reflexní stažení svalu).

Vrozená plochá noha je velmi vzácná, plochá noha je nejčastěji se vyskytující získanou deformitou nohou. Vzniká až v průběhu života a objevuje se u malých dětí i u seniorů. Lze ji rozdělit podle příčin na získanou plochou nohu způsobenou chabostí vaziva (např. dětská flexibilní plochá noha), plochou nohu způsobenou svalovou slabostí a svalovou dysbalancí, plochou nohu při artritidě (zvláště revmatoidní), posttraumatickou plochou nohu a plochou nohu z kontraktur (reflexní stažení svalu).

Plochá chodidla shromažďují nervová zakončení takřka všech vnitřních orgánů důležitých pro fungování celého těla. Dlouhodobé nošení nevhodné obuvi se může projevit celkovou únavou a ztrátou koncentrace, bolestmi hlavy z obuvi s vysokými podpatky. Vysoké podpatky nejsou vhodné na trvalé nošení a vedou ke vzniku ploché nohy a kladívkového prstu, podporují flekční postavení kolen a kyčlí, hyperlordózu bederní a vyvolávají také bolesti v zádech. Vhodný je tedy střední podpatek a volná prostorná špice. (obr. 33)

Obr. 33: vysoké podpadky ničí zdravé nohy (viz ³)

Dále se pokles nožních kleneb projevuje zvýšenou únavou nohou, pálením a někdy i tupou bolestí na přední straně bérce. Později se objeví bolesti, které se po delším stání nebo chození stávají nesnesitelné. Šíří se do celého chodidla a nártu, vyzařují do svalů holeně, kolenou a stehen. Protože chůze není elastická, vznikají bolesti i ve vyšších etážích v kyčlích, v bederní a křížové oblasti. V těžších případech se objevuje zvýšené pocení nohou, otoky, bolestivé otlaky na plosce nohy, zhoršuje se krevní oběh dolních končetin, tvoří se křečové žíly (varixy).

Získanou plochou nohu dospělých rozdělujeme na tři stupně (obr. 34).

1. stupeň: pokles klenby patrný jen v zatížení, v odlehčení se opět modeluje
2. stupeň: klenba je sice trvale oploštělá, ale je možná pasivní modelace do normálního tvaru
3. stupeň: nastupuje fixovaná deformita, kterou již nelze ani pasivně korigovat

Obr. 34: Zdravá a tři stupně ploché nohy (viz ⁴)

Plochá noha dospělých se vyvíjí při nepoměru zátěže a schopnosti nohy zatížení snášet. Nejčastěji při dlouhodobém stání a zvýšené námaze chodidla v zaměstnání (číšníci, prodavačky, recepční, baletky, tanečnice), při zdvihání těžkých břemen, v některých silových sportech. Důležitým faktorem je nošení nevhodné obuvi a dále přetížení nohou při obezitě. Význam mají i vlivy hormonální, například v klimakteriu nebo v těhotenství.

Léčebný postup u ploché nohy dospělých spočívá ve valné většině v konzervativní léčbě. Je třeba dbát na správnou obuv, dostatečně pevnou s dobrým vedením paty a s nepříliš vysokým podpatkem do maximálně 3–4 cm. Důležité je i vytvarování stélky. Podélnou klenbu nožní podpíráme vhodnými vložkami, které jsou vyrobeny z různých materiálů, jsou buď sériově vyráběné, nebo lépe individuálně zhotovené dle otisku či odlitku nohy. Pro příčnou klenbu jsou určena metatarzální srdíčka (obr. 35), která je třeba odborně nacentrovat ortopedickým protetikem.

Obr. 35

Obr. 36

Obr. 37

Firma Pedikom pomocí programu navrhuje speciálně vytvořené vložky (obr. 36), firma Ortopedica pro složitější deformity nohou zhotoví sádrový odlitek, který slouží jako kopyto pro vytvoření vložky (obr. 37). Vhodné vložky dokáží odlehčit přetížená místa a prominující kůstky nohy, podpořit propadlé podélné a příčné klenby, supinační a pronační úpravu, kompenzovat nestejnou délku dolních končetin do 1,5cm. Firma Ergon vyrábí ortopedické vložky na základě digitálně snímaných tlakových hodnot na plosce nohy. Tlakový obrazec pro konstrukci základního tvaru a reliéfu vložky je generován ze tří po sobě jdoucích nášlapů. To umožňuje získání vstupních dat s vysokou mírou přesnosti. Ortopedickou vložku je dále možné korigovat podle předpisu lékaře a stavu plosek nohou. Konečná data jsou přenášena do řídícího počítače – číslicově řízené frézky, v níž je vložka přesně obrobena ze zvolené kombinace ortopedicko-protetických materiálů vhodných tuhostí a pokryta stélkou.

U těžších deformit je indikována úprava obuvi eventuálně ortopedická obuv. Vhodné je pravidelné cvičení nohou, udržování hybnosti kloubů nohy, udržování přiměřené tělesné hmotnosti. Doporučuje se také zařadit péči o nohy do denního režimu: večerní sprcha střídavě teplou a studenou sprchou, masáž, reflexní masáž, elevace končetin – zvednutí a odkrvení, chůze na boso v nerovném terénu. Dále má smysl především léčebná tělesná výchova Cílem cviků je napínání zkrácených vazů a aktivní posílení svalů. Důležité je také osvojení si správné chůze. Nohy pokládáme rovnoběžně a nevytáčíme je ven. Zvýšenou pozornost věnujeme tomu, aby se chodidlo kulilo obloukem mezi patou a palcem. Při stání noha vždy odpočívá na vnější hraně. Nedovolit, aby se zbortil vnitřní kotník. (Kučera, Dylevský, 1999).

Prognóza dospělé ploché nohy z hlediska vyléčení není příznivá. Většina pacientů s plochou nohou však nemá velké obtíže a klenbu lze dobře a dostatečně korigovat protetickými pomůckami (Medek, 2003).