Vyprazdňovaní moči a stolice: úvod

Vyprazdňovaní moči a stolice

Způsob vyprazdňování stolice je individuální, může být velmi rozdílný. Pro někoho je optimální norma pro uspokojení potřeby dvakrát denně, u jiného jedenkrát denně nebo i jedenkrát za dva dny. Informace o vyprazdňovacích návycích jsou nezbytné u nemocných po operaci, vyšetření u ležících nemocných…

Každý člověk má také určité nároky na intimitu, diskrétnost, respektování studu při vyprazdňování.

Vedle biologického hlediska je nutné připomenout i aspekty psychosociální. Vyprázdnění navozuje pocity libosti a spokojenosti, nedostatečné vyprázdnění je provázeno somatickými obtížemi – bolestí, nadýmáním, pocity plnosti, nechutenstvím…

Psychická odezva neuspokojení potřeby vyprazdňování se může projevit nervozitou, špatnou náladou, úzkostí, strachem.

Vyprazdňování (defekace)

Je odstranění stolice z rekta a anu, frekvence i množství je individuální, po vyprázdnění zůstává příjemný pocit uspokojení.

Člověk pociťuje potřebu defekovat v situaci, kdy peristaltické vlny posunou stolici do colon sigmoideum a do rekta a dojde k podráždění senzorických nervových vláken v konečníku. Defekace se normálně začíná dvěma defekačními reflexy:

Vnitřní anální sfinkter se uvolňuje a stolice se posouvá do análního kanálu. U jedince, který sedí na WC nebo na podložní míse, vnější svěrač pod vlivem vůle ochabuje. Vytlačení stolice napomáhá i kontrakce břišních svalů a bránice, zvyšuje se břišní tlak a kontrakce svalu pánevního dna (muskulus levator ani), který protlačuje stolici přes anální kanál.

Potlačení defekačního reflexu, ignorace nebo vědomé potlačení pocitu nucení na stolici způsobí, že pocit nucení na stolici vymizí na několik hodin a pak se znovu objeví. Opakování pocitů nucení na stolici může vést k rozšíření konečníku nebo i ke ztrátě citlivosti na potřebu defekace. Vzniká zácpa – obstipace.