Infekční hrozby řadíme mezi krizové situace. Mohou mít podobu nových a vracejících se infekčních nemocí s potenciálním rizikem šíření v populaci (tzv. emerging nebo re-emerging diseases), vysoce nebezpečných nákaz v důsledku importu z jejich endemických oblastí, riziko stoupající antibiotické rezistence, důsledky vzestupu ATB rezistence, podcenění infekcí a pokles proočkovanosti proti již zvládnutým infekcím, případně rychle se šířících infekcí s komplexními dopady na celou společnost (pandemie). Může se však rovněž jednat např. o průmyslové havárie, úniky chemických látek, živelné pohromy, teroristický útok (bioterorimus) apod.
Vysoce nebezpečné nákazy (VNN) jsou definovány jako vysoce kontagiózní a život ohrožující, tj. se závažným klinickým průběhem spojeným s vysokou smrtností (letalitou) a nedostupností kauzální terapie. Mezi VNN lze zařadit nemoci jejichž nakažlivost a riziko interhumánního přenosu je minimální (např. vzteklina, horečka dengue, žlutá zimnice). VNN se pohybují na úrovni nejvyššího biologického rizika (SARS, MERS, Bacillus anthracis, Yersinia pestis, virus Ebola, virus Marburg, virus Lasa, virus Junin, virus Machupo, virus Krymsko - konžské hemoragické horečky a virus varioly).
K řešení mimořádných událostí je v ČR legislativně ustanoven Integrovaný záchranný systém (IZS) sestávající z Hasičského záchranného sboru, Zdravotnické záchranné služby a Policie ČR a ostatních složek, kooperujících na úrovni krajů. Jsou vypracovány krizové plány a stanoveny prvky kritické infrastruktury k zachování funkčnosti státu. Nutná je připravenost systému, pravidelné procvičování účinných reakcí na úrovni krajské, mezikrajské (jednotlivé incidenty, importy), národní i nadnárodní (epidemie, živelné pohromy velkého rozsahu, pandemie), s cílem koordinovaného přístupu.
MUDr. Renata Ciupek, 17.05.2024