Specifika péče o pacienty spojené s aplikací transfúzních a infúzních přípravků v intenzivní a resuscitační medicíně
Kriticky nemocní pacienti obvykle predisponují k poruchám rovnováhy tělesných tekutin vyžadujícím intravenózní podávání roztoků, které často mohou způsobit komplikace. Roztoky jsou tradičně děleny na krystaloidy a koloidy. Koloidy lze rozdělit na tři skupiny: a) krev a krevní deriváty, nezbytné v případech kdy chybí specifické komponenty, ale současně sebou nesou nejvyšší riziko komplikací; b) želatiny, užitečné pro relativní finanční dostupnost a stabilitu, ale pro krátký účinek je jejich užívání v intenzivní péči limitováno; c) roztoky škrobů, mající nejvyšší molekulární váhu ze všech koloidů, jsou pro kriticky nemocné pacienty nejvíce užitečné, vzhledem ke schopnosti objemové náhrady. Limitací koloidních roztoků je finanční náročnost a možnost výskytu vedlejších účinků.
Cílem třetího modulu je umožnit studentům zorientovat se v problematice transfuzí a infuzí podávaných na pracovištích intenzivní medicíny. Předpokladem pro absolvování třetího modulu je splnění vstupního znalostního testu, týkajícího se základních postupů podávání infuzních a transfuzních přípravků.
Cílem třetího modulu je:
I. Krev a krevní deriváty
Krev a krevní přípravky podávané na pracovištích intenzivní a resuscitační medicíny vykazují různá specifika, neboť souvisí s celkovým stavem pacientů, přidruženými onemocněními, masivními krevními ztrátami, septickými komplikacemi aj. Jedná se o výkony, mnohdy život zachraňující, které jsou běžnou součástí každodenních ošetřovatelských činností v intenzivní a resuscitační péči. Základní znalosti týkající se problematiky transfuzí vč. potransfuzních reakcí, jsou náplní pregraduálního vzdělávání všeobecných sester a byly ověřeny ve vstupním testu tohoto modulu. Krev pro transfuzní podání je možné získat od dárců, recyklací (rekuperací) a autotransfuzí. Mezi problémové oblasti při transfuzi krve nebo krevních derivátů můžeme zahrnout omezenou náhradu, riziko infekce, s transfuzí související „acute lung injury“ – TRALI (vyskytuje se u 8 % kriticky nemocných pacientů, a častěji u starší krve; Benson, 2009, s. 431–443 ) a potransfuzní reakce.
Přehled transfuzních přípravků
Úkol – samostatná práce
Po prostudování online dostupných zdrojů a odborné literatury zaznamenejte základní informace o níže uvedených transfuzních přípravcích do tabulky. Přehled vybraných transfuzních přípravků. Pozornost věnujte informacím, které jsou podstatné pro sestry pracující v intenzivní péči. V průběhu cvičení v odborné učebně bude provedena hromadná rekapitulace a vyhodnocení úplnosti zpracovaných materiálů.
Vybrané transfuzní přípravky
Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované (EBR)
Erytrocyty deleukotizované (ERD)
Plasma mražená
Čerstvě mražená plasma
Trombocyty z buffy coatu z plné krve
Trombocyty ze separátoru
Trombocyty deleukotizované
Albumin 5%
Albumin 20%
Antitrombin III
Fibrinogen (Haemocomplettan)
Faktor VIII
Faktor IX
Kryoprotein
Prothromplex
II. Infuze a infuzní přípravky
Infuze je vpravení většího množství tekutiny do organismu prostřednictvím infuzního setu (infuzní soupravy). Infuzi ordinuje lékař, sestra zodpovídá za správnou přípravu, aplikaci, udržování a ukončení. Infuzní roztoky dle Brodanové a Anděla (1996, s.94–111) se dělí dle účinku následujícím způsobem (doplněno o další aktuální infuzní roztoky):
- prostředky určené k úpravě vodního a minerálního hospodářství a poruch acidobazické rovnováhy (Fyziologický roztok, Hartmanův roztok, Ringerův roztok, Darrowův roztok, Glukóza 5%, Glukóza 10%, Glukóza 20%, Glukóza 40%, Kalium chloratum 7,45%, Natrium chlorátům 10%, Plasmalyte roztok, Plasmalyte roztok s 5% glukózou, Hydrogenuhličitan sodný 4,2%, Hydrogenuhličitan sodný 8,4%, KH2PO4 6,8%, Magnesium sulfuricum 10%, Magnesium sulfuricum 20% aj.).
- přípravky k náhradě ztrát krevní plasmy (Albumin, Volulyte 6%, Tetraspan 6%, Tetraspan 10%, Haes 10%, Gelofusine, Gelofundin aj.).
- osmoterapeutika (Manitol 10%, Manitol 20%)
- prostředky parenterální výživy (Aminomix I, Aminomix II, Nutriflex peri, Oliclinomel N4-550E, Climinix, Smoflipid, Struktokabiven, Smofkabiven, Glukóza aj.).
Krystaloidy
Krystaloidy jsou vzhledem k rychlému extravasalnímu účinku využívané k rehydrataci organismu. Rychle přechází extravaskulárně do intersticiálních a intracelulárních prostorů, proto nejsou vhodnými roztoky využívanými k doplnění intravaskulárního objemu (zvýšení objemu krve je přechodné a je zde zvýšené riziko vzniku edémů obzvláště u kriticky nemocných pacientů, kteří mají často rozvinutou systémovou zánětlivou odpověď organismu. Ačkoliv za indikaci infuzních roztoků zodpovídá lékař, sestry zodpovídají za správnou aplikaci a sledují účinek, reakce pacientů na jednotlivé roztoky, hodnotí celkový stav hydratace (CVP), zaznamenávají a hodnotí příjem a výdej tekutin atd.
Koloidy
Koloidy jsou roztoky, které obsahují větší molekuly. V odborné literatuře se setkáváme s různým dělením koloidních přípravků nejčastěji na plasmaexpandery a plasmasubstituenty. Woodrow a kol. (2012, s. 330) rozděluje koloidy do následujících skupin, jejichž výběr záleží na zvážení výhod, nevýhod, výběru (dostupnosti), zvážení benefitu/zátěže: krev a krevní přípravky, želatiny a roztoky škrobů.
Přehled infuzních přípravků
Úkol – samostatná práce
Po prostudování online dostupných zdrojů (www.sukl.cz) a odborné literatury zaznamenejte základní informace o níže uvedených infuzních přípravcích do tabulky. Pozornost věnujte informacím, které jsou podstatné pro sestry pracující v intenzivní péči. V průběhu cvičení v odborné učebně bude provedena hromadná rekapitulace a vyhodnocení úplnosti zpracovaných materiálů.
Vybrané infuzní přípravky
Fyziologický roztok
Hartmanův roztok
Ringerův roztok
Darrowův roztok
Glukóza 5%
Glukóza 10%
Glukóza 20%
Glukóza 40%
Kalium chloratum 7,45%
Natrium chloratum 10%
Plasmalyte roztok
Plasmalyte roztok s 5% glukózou
Hydrogenuhličitan sodný 4,2%
Hydrogenuhličitan sodný 8,4%
KH2PO4 6,8%
Magnesium sulfuricum 10%
Magnesium sulfuricum 20%
III. Hematologické a hemokoagulační vyšetření
Součástí podávání transfuzí, transfuzních přípravků a infúzí je i sledování účinnosti léčby obzvláště při zvýšených ztrátách krve. Základní hematologické a biochemické vyšetření jsou součástí pregraduálního vzdělávání sester, z tohoto důvodu je v této části modulu popsána pouze oblast specifická pro oblast intenzivní a resuscitační péče. Znalost fyziologických rozmezí vyšetřovaných parametrů je nutným předpokladem k poskytování ošetřovatelské péče kriticky nemocným pacientům. K zopakování referenčních mezí jednotlivých vyšetřovaných položek doporučujeme využít hypertextové dokumenty. S uvedenou problematikou budeme nadále pracovat v průběhu cvičení v odborné učebně.
Hemokoagulační vyšetření
V koagulaci jsou vyšetřovány labilní složky krve, proto je nutné dodržovat zásady správného odběru krve. Sestra provádějící odběr musí edukovat pacienta o lačnění (event. o možnosti lehké snídaně bez tuků). Dále zajišťuje správně vyplněnou žádanku, kde vedle základních údajů doplňuje i informaci o způsobu odběru (z kanyl) a antikoagulační léčbě. Zavřelová a kol. (In Penka M. a kol., 2011, s. 91) při samotném odběru doporučují:
- provádět odběr co nejšetrněji (omezení uvolnění aktivačních látek),
- první 2 ml krve nevyužívat pro koagulační vyšetření (nejsou vhodné
- interference uvolněného tkáňového faktoru),
- po odběru nesrážlivé krve je nutné okamžitě promíchat krev ve zkumavce s citrátem a zajistit co nejrychlejší transport vzorku do laboratoře.
Sledování léčby prostřednictvím hemokoagulačního vyšetření
Nefrakciovaný heparin – APTT
Nízkomolekulární heparin – antiXa aktivita
Antagonisté vitamínu K (Warfarin) – INR (vyjadřuje výsledek protrombinového testu)
Tromboelastografie (TEG)
Specifickým vyšetřením využívaným v intenzivní péči je Tromboelastografie. Pomocí této metody lze monitorovat proces krevního srážení. Jedná se o screeningový bedside test, který lze provádět na pracovištích intenzivní a resuscitační péče. Odběr krve do speciální zkumavky provádí sestra, samotný test provádí nejčastěji lékař nebo jiný proškolený pracovník.
Obrázek…
Články související s problematikou tromboelastografie: http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2005/04/04.pdf http://www.iakardiologie.cz/pdfs/kar/2005/04/09.pdf
Hemochron
Obrázek….
Toto vyšetření se využívá ke stanovení účinnosti podaného nefrakciovaného Heparinu/ Protamin sulfátu (1 mg Protaminu neutralizuje cca 100j. – 1 mg Heparinu), tedy heparinizace. Získanou hodnotou je tzv. ACT – aktivovaný koagulační test. Hemochron se využívá především u pacientů léčených mimotělními eliminačními technikami, u pacientů na mimotělním oběhu apod. Jedná o vyšetření u lůžka nemocného (na operačním sále). Odebraná krev se co nejrychleji aplikuje do zkumavky se speciálním aktivátorem (kaolinem), po uzavření zkumavky sestra za stálého tření zkumavky mezi dlaněmi (ve vertikální poloze) promíchává krev až do chvíle vložení zkumavky do přístroje. V přístroji je při teplotě 37˚ C rotačním pohybem promíchávána až do okamžiku načtení koagulačního času. Normální hodnota ACT je 150 s.
Články související s vyšetřováním ACT:
http://www.itcmed.com/uploads/literature/hr1678_0406.pdf
http://www.itcmed.com/uploads/literature/hj7073_0406.pdf
http://www.itcmed.com/products/hemochron-response-whole-blood-coagulation-system
http://www.angiology.cz/uploaded/Guidelines-Monitoring_antikoagulace_STH_III062.pdf
http://www.hematology.cz/download/guidelines_zok_110507.doc
IV. Další vybrané léky ovlivňující hemokoagulační parametry
Úkol – samostatná práce
Součástí léčby pacientů v intenzivní péči je podávání léků (per os). Jedná se o léky, které z hlediska svého účinku jsou často děleny do několika skupin. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o opakování učiva, je vašim úkolem zpracovat do tabulky č. 3 stěžejní informace. V průběhu cvičení v odborné učebně bude provedena hromadná rekapitulace a vyhodnocení úplnosti zpracovaných materiálů. Relevantní informace lze získat z odborné literatury či na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv:
http://www.sukl.cz/modules/medication/search.php
Vstupní test k modulu č. 3 obsahuje 6 otázek vždy s jednou správnou odpovědí. Při vyplňování testu je nutné přečíst si celé zadání otázky. Vyhodnocení testu bude provedeno po jeho ukončení automaticky. Pokud bude zaznamenána více jek jedna špatná odpověď je nutné test opakovat.
Tabulka č. 1 Přehled vybraných transfuzních přípravků Tisk
název | charakteristika | indikace | kontraindikace | nežádoucí účinky | interakce | způsob podávání | jiné (způsob uchovávání) |
Tabulka č. 2 Přehled vybraných infuzních přípravků Tisk
název | charakteristika | indikace | kontraindikace | nežádoucí účinky | interakce | způsob podávání | jiné (rychlost infuze) |
Tabulka č. 3 Přehled vybraných léků Tisk
název | indikační skupina | kontraindikace | kontrola účinnosti | nežádoucí účinky | jiné |
ARIXTRA | |||||
GODASAL | |||||
IBUSTRIN | |||||
KYBERNIN | |||||
PLAVIX | |||||
PRADAXA | |||||
WARFARIN |
BENSON, A.B., MOSS, M., SILLIMAN, C.C. Transfusion-related acute lung injury (TRALI): a clinical review with emphasis on the critically ill. British Journal of Hematology, 2009, č.147 (4), s. 431–443.
BRODANOVÁ, M., ANDĚL, M. Infuzní terapie, parenterální a enterální výživa. Praha: Grada Publishing, 1996. 287 s. ISBN 80-85623-60-9
PENKA, M., TESAŘOVA, E. A KOL. Hematologie a transfuzní lékařství I. Praha: Grada publishing. 2011. 421 s. ISBN 978-80-247-3457-0
ZADÁK, Z., HAVEL, E. A KOL. Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 1. vyd. Praha: Grada publishing, 2007. ISBN-13: 978-80-247-2099-9 WOODROU, P. Intensive Care Nursing: A Framework for Practise. Routledge, 2012. ISBN-13: 978-0415373234
Další doporučená literatura
KUBISZ, P., A. KOL. Hematológia a transfuziológia. Bratislava: Grada Publishing. 2006. 323s. ISBN 80-247-1779-4
ŠEVČÍK, P., ČERNÝ, V., VÍTOVEC, P. Intenzivní medicína. 1. vyd., Praha: Galén, 2000. ISBN 80-246-0107-9
TRACHTOVÁ, E. A KOL. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. – dotisk, Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 186 s., ISBN 80-7013-324-4
WOODROU, P. Intensive Care Nursing: A Framework for Practise. Routledge, 2012. ISBN-13: 978-0415373234