1 Současná situace v oblasti publikování

Pro vědeckou komunitu je obvyklé sdílení výsledků výzkumu prostřednictvím vědeckých časopisů, ve kterých jsou články publikovány až po recenzním řízení (1–2 odborníci poskytnou editorovi časopisu oponentský posudek hodnotící daný článek) a jejichž citovanost je pokud možno sledována v databázích Web of Science a Scopus (v těchto databázích se sčítá, kolikrát byla publikace citována jiným autorem).

V posledních letech je zcela běžné, že časopis kromě tištěné verze je i v elektronické dostupný i v nejrůznějších databázích, které jsou však přístupné až po zaplacení licenčního poplatku.1,2,3(pp5–6)

V minulosti bohužel došlo k postupné monopolizaci trhu, kdy pro vědeckou komunitu zcela zásadní časopisy jsou vydávány několika málo velkými vydavateli (zejméne Elsevier, Springer, Wiley apod.). Ti – díky svému postavení – pak mohou určovat cenu přístupu k plným textům časopisů dostupným v jejich databázích, což se stává pro vědecké instituce s omezenými rozpočty ekonomicky problematické.

Publikační a informační proces se tak dostává do bludného kruhu, kdy vědci za veřejné finanční prostředky realizují výzkum, publikují o něm u vydavatelů, kteří si posléze nechají za zpřístupnění těchto publikací zaplatit od vědeckých institucí financovaných opět z veřejných prostředků (viz obr. 1).

V neposlední řadě publikační proces problematizuje rychlost, s jakou se výsledky vědeckého výzkumu dostávají mezi ostatní vědce. Pomineme-li obvyklou dobu recenzního řízení cca 12 týdnů, vzhledem k omezenému rozsahu jednotlivých časopisů může dojít k čekácí lhůtě na vydání článku v rozsahu několika měsíců až jednoho a půl roku. Zvláště v lékařských a přírodovědných oborech, ve kterých dochází k rychlému vědeckému vývoji a zastarávání informací, je taková doba problematická.