Pakliže autor publikuje v časopise v režimu OA, vzniká mu podle konkrétních podmínek vydavatele několik možností, jak svou práci zpřístupnit.
Nejjednodušší cestou pro autora je využít repozitář spravovaný jeho univerzitou nebo výzkumným pracovištěm. U takového lze totiž předpokládat, že v něm budou informace trvale uchovány, neboť je vzhledem k již dříve zmíněnému přerozdělování financí na výzkum podle vědeckých výstupů v zájmu příslušné instituce prezentovat výsledky práce svých vědeckých pracovníků a podporovat jejich šíření ve vědecké komunitě.
Příkladem takového repozitáře je eScholarship Repository (http://escholarship.org) Kalifornské univerzity nebo ORCA (http://orca.cf.ac.uk/) na univerzitě v Cardiffu.
Kromě institucionálních existují i předmětové (oborové) repozitáře obsahující publikace z určité vědní oblasti. V souvislosti se zeleným přístupem OA jsme vzpomenuli arXiv.org (http://arxiv.org) coby klasickou ukázku předmětového repozitáře, v tomto případě zaměřeného primárně na fyzikální a matematické obory.
V případě lékařských oborů – ačkoliv se nejedná přímo o repozitář – lze doporučit databázi Medline PubMed (http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed) coby vyhledávač citačních údajů a abstraktů z lékařských časopisů s možností zúžení vyhledaných publikací na ty s otevřeným přístupem k plným textům článků.
Zdroj: Medline PubMed13
Pokud to podmínky vydavatele a instituce, na níž vědec publikovaný výzkum vykonal, dovolují, lze prezentovat své publikace i na osobních webových stránkách. Tento způsob prezentace však s sebou nese několik problémů, jako jsou zejména nutnost věnovat se správě stránek a menší viditelnost na internetu.
Protože ne každý autor působí v instituci s vlastním repozitářem nebo není ochoten, či schopen spravovat si vlastní webové stránky, může využít služeb některého z veřejných repozitářů. Jejich přehled je dostupný v ROAR – Registry of Open Access Repositories (http://roar.eprints.org/) nebo
Informace o podmínkách užití repozitářů lze pak nalézt díky službě
Z různých repozitářů lze doporučit OpenDepot.org (http://opendepot.org/), který mohou využít jak autoři s možnostmi využití institucionálního repozitáře, tak i ti bez tohoto zázemí.