Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Strana 15

31Sledování nositelů kontaktních čoček

31.1Mechanické a fyzikální problémy

Je třeba nesledovat pouze jak je korigována refrakční vada, ale také faktory, které jsou specifické pro kontaktní čočky a jsou působeny rozdílným způsobem korekce.

31.2Neostré vidění přes brýle

Kontaktní čočky mohou přechodně změnit výši oční vady. Je to způsobeno mechanickým tlakem na povrch rohovky a jejím otokem. Tento fenomén je často nacházen u tvrdých kontaktních čoček, které působí větším tlakem na rohovku než měkké kontaktní čočky. Rozmazané vidění u měkkých kontaktních čoček je spíše následek edému rohovky.

31.3Ohyb (flexure)

Je tendence kontaktní čočky, jak tvrdé tak i měkké, ohýbat se působením vnějších i vnitřních sil. Pravidelný ohyb produkuje symetrické změny mimo primární 90 stupňový meridián. Výsledné změny v refrakci mohou být korigovány konvenční sférocylindrickou čočkou. Nepravidelný ohyb působí deformaci tvaru čočky a výsledná refrakce je obtížně korigovatelná. Konstantní ohyb dává odpovídající refrakční změny vznikající například při přiložení měkké kontaktní čočky na torickou rohovku. Občasný ohyb není pravidelný a liší jak v lokalizaci, tak i v zakřivení, pokud se například užije tenká sférická tvrdá kontaktní čočka na torickou rohovku. Plastická paměť a kapilární síly přidržující čočku na rohovce mohou působit fluktuaci toricity kontaktní čočky. Nepravidelný ohyb vzniká u měkkých kontaktních čoček, když základní plocha čočky je strmější než zakřivení rohovky. Měkký materiál se svrašťuje ve středu kontaktní čočky, a to má za následek optickou distorzi, která nemůže být odstraněna korekčními čočkami. Víčka přitlačují čočku během mrknutí, ostré vidění vzniká, když čočková paměť působí návrat ke strmější, ale nedeformované ploše. Nepravidelný ohyb vzniká při dehydrataci měkké kontaktní čočky, například při nošení v suchém prostředí, neúplném či nepravidelném mrkání a jednoduše při změně složení materiálu kontaktní čočky stářím, krycí vrstvy či při nasazování. U tvrdých kontaktních čoček, pokud jsou správně ošetřovány, je vzácné vidět nepravidelný ohyb. Materiál na tvrdé kontaktní čočky má přirozenou odolnost k ohybu. Polymethylmetakrylátové čočky jsou vysoce stabilní, i když jsou tenké. Ačkoliv se siloxan-akrylát a fluorosiloxan-akrylát používají na tvrdé kontaktní čočky pro dobrou propustnost pro plyn, mají vyšší sklon k ohybu na oku. Další vlastnosti, které ovlivňují ohyb, je tloušťka a přizpůsobení rohovce. Čočky průměrné tloušťky jsou více stabilní než ty samé v tenkém provedení. Empiricky lze říci, že čočky ploší o 0,15 mm než hodnota K, se ohýbají více než čočky hodnoty K či strmější než K. Víčko může přechodně stlačit měkkou kontaktní čočku, která není přizpůsobená rohovce, a tak vyvolat ostré vidění. Mezi mrkáním se vidění zhoršuje. U flexibilní tvrdé čočky mrknutí tlačí na strmější meridián, což je v souladu s toricitou rohovky, a vzniká rozmazané vidění. Když se čočka vrací ke sférickému tvaru mezi mrkáním, vidění se zaostřuje. Plynopropustné čočky se mohou ohýbat i v případě špatné péče. Držení čočky za okraj ohýbá čočku dostatečně, takže si zachovává zakřivení i při přiložení na rohovku. Ohyb tvrdé čočky, který vzniká zakřivením výše uvedených mechanismů, vytváří residuální indukovaný astigmatismus. Sférická čočka, která se ohýbá na oku, vytváří astigmatismus na rozhraní základní plochy a slzného filmu. Odpovídající pokřivení přední plochy vyvolává silný indukovaný astigmatismus. Přechodný ohyb lze velmi těžko určit, když je čočka přiložena na oku, protože neustále rotuje. Keratometrie předního povrchu čočky ukazuje nestálou hodnotu v jednom meridiánu. Pokroucená čočka může být odhalena analýzou základní plochy pomocí radiuskopu či jiným analyzátorem reflexu. Torické tvrdé čočky mohou mít podobné ohybové problémy, ale je velice obtížné je odhalit, vzhledem k torickému tvaru čočky. Ohyb měkké kontaktní čočky ať sférické či cylindrické je následkem čočky, která má základní křivku strmější než oko.

Vyklenutí čočky má za následek nepravidelný ohyb v centru čočky, které se zvedá přechodně, když víčko zatlačí na čočku při mrknutí. Tvarová paměť působí návrat tvaru čočky zpět po zamrkání. Tento případ lze pozorovat v retinoskopickém reflexu při zamrkání. Mění se od dobře ohraničeného pupilárního reflexu k reflexu s centrální distorzí. Keratometrický reflex povrchu čočky vykazuje změny tvaru během mrkání.

31.4Oslnění

Vzniká periferními odrazy v případě, že optická zóna čočky je menší než zornice. Světlo se odráží ze spojení základní a sekundární křivky. Protože sekundární křivka je plošší než základní křivka, výsledkem je plus refrakce, která je vidět jako světelný kruh okolo předmětů. Stejný efekt může vzniknout i na rozhraní předních ploch jako například u čočky, ale obvykle vzniká spíše na okraji zadních ploch. Další příčinou je špatná centrace , jejíž okraj se dostává pod okraj zornice.

31.5Aberace

Jako u všech optických systémů paprsky, které nejsou rovnoběžné s optickou osou, jsou lomeny více než paprsky, které sledují optickou osu. Vzniká lineární sférická aberace. Výše aberace je úměrná optické mohutnosti systému a vzdálenosti od optické osy. Avšak asféricita rohovky je neutralizována slznou čočkou, který je pod kontaktní čočkou. Empiricky nevzniká žádné zjistitelné snížení vidění z této aberace. Rozptyl světla v závislosti na vlnové délce nazýváme chromatickou aberací. Všechny jednočočkové refrakční systémy trpí určitým stupněm chromatické vady, v závislosti na síle a indexu lomu. Materiály, které se používají pro výrobu kontaktních čoček, mají relativně nízký index lomu, proto tato vada je nižší než u brýlových čoček.

31.6Zvětšení

Kontaktní čočky mají jiné zvětšení než brýle. Vysocí hypermetropové, především s afakií mají výrazné zvětšení s brýlemi. Například korekce sklem s optickou mohutností +10 dioptrií vytváří zvětšení 19 %. Odpovídající kontaktní čočka zvětšuje o 4 %. Toto zvětšení má přímý vztah k odhadu vzdálenosti, ale je výraznější při vidění pouze jedním okem. Zvětšení, které vzniká u vysoké anisometropické korekce může být odstraněno kontaktní čočkou. Tyto vlastnosti jsou výhodné například i u vysokého astigmatismu. Výše uvedené principy se uplatňují zvlášť v každém meridiánu korigující čočky. U brýlí vznikají velké rozdíly zvětšení podél hlavních meridiánů, které působí zkreslení obrazu. U kontaktních čoček vznikají menší rozdíly a menší zkreslení.

31.7Akomodace a konvergence

Účinnost čoček, která je měřená vzdáleností odpovídající čočky od uzlového bodu oka, vytváří změny v akomodaci, které se liší jak u brýlí, tak i u kontaktních čoček. Myopové s kontaktními čočkami musí akomodovat více než s brýlemi. Naopak hypermetropové musí akomodovat méně než s brýlemi. Tyto okolnosti je třeba uvážit, když se aplikují kontaktní čočky nemocným s hraniční akomodací, například u počínající presbyopie. Konvergence je ovlivněna, když pacient přejde z brýlí na kontaktní čočky. Myopové, když konvergují přes brýle, mají indukovaný prizmatický účinek s bází dovnitř a musí konvergovat více než s kontaktními čočkami. Hypermetropové na druhé straně mají prizmatický efekt s bází zevně při pohledu přes brýle a konvergují méně přes kontaktní čočku. Kontaktní čočky, vzhledem ke své centraci nemají prismatický efekt při konvergenci.

31.8Účinek obsahu vody v kontaktní čočce

Optika kontaktních čoček závisí na průhlednosti medií. Tvrdé čočky neabsorbují měřitelné množství tekutiny, zatímco průhlednost a jiné vlastnosti hydrogelové čočky závisí na patřičném množství obsahu vody. K dehydrataci může dojít v průběhu nošení zejména za vyšších teplot a vyšší suchosti vzduchu. Během dehydratace se mění geometrické parametry čočky, čočka se ztenčuje, zmenšuje se poloměr křivosti a její průměr. Ztenčuje se slzný film, původně plochá aplikace se stává strmější a okraj čočky může dráždit povrch oka. Při dehydrataci se snižuje elasticita čočky, stává se tvrdší a křehčí. Se snížením obsahu vody se snižuje propustnost pro kyslík, snižuje se smáčivost povrchu a zvyšuje index lomu kontaktní čočky. Jak hydrogelové čočky stárnou, obsah vody se snižuje a ovlivňuje propustnost pro světlo. Často je toto pozorovatelné na nepřibarvovaných čočkách jako žlutý či šedý nádech, když se čočka pozoruje proti bílému pozadí. Tyto čočky se musí nahradit. Také ztráta průhlednosti rohovky může být zapříčiněna rohovkovým edémem. Vzhledem k širokému rozšíření plynopropustných čoček je rohovkový otok velmi vzácný. U měkkých kontaktních čoček je edém více difúzní a šíří se po celé rohovce. Mnoho současných měkkých kontaktních čoček je tvořeno kombinací plynopropustné čočky a patřičné tloušťky, aby byl edém rohovky minimalizován. Nerovnoměrné zvlhčování povrchu působí nepravidelnou refrakci světla a vytváří horší obraz. Tento jev vzniká jako následek poškrabání, poškození povrchu chemickými látkami, nedostatečným čištěním či nestabilním slzným filmem. Jestliže měkká kontaktní čočka vyschne, bývá poškozena a je třeba čočku vyhodit.

doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc. |
OftKI FN USA, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Lékařské fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009  

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.