Základní předpoklady školní zralosti v jednotlivých oblastech

Níže uvedené oblasti by měli sledovat rodiče předškoláka a obvykle se k nim vyjadřují také učitelky v MŠ. Velmi orientačně a povšechně jsou zhodnoceny také při zápisu do školy. Pokud vzniknou nějaké pochybnosti, je vhodné kontaktovat psychologa v pedagogicko-psychologické poradně a domluvit se na podrobnějším vyšetření. Vzhledem k tomu, že zápis do školy probíhá téměř tři čtvrtě roku dopředu a vývojové změny v tomto období se stále mohou projevovat velmi rychle, neznamená únorová neschopnost dítěte v nějaké oblasti, že tuto dovednost nebude mít rozvinutou v září. Vše je tedy nutné nechat na pečlivém individuálním posouzení každého dítěte a jeho rodinného zázemí.

Motorická obratnost

Týká se celkové tělesné obratnosti. Hrubá motorika, kterou mohou rodiče snadno sledovat doma i na hřišti zahrnuje rozvinuté schopnosti běhu, skoku, chůze po schodech, zdolávání překážek, koordinace končetin, rovnováhy, hry s míčem, apod. Jemná motorika se projevuje např. při práci
s plastelínou, navlékání korálků, stříhání, lepení, hře s kostkami a stavebnicemi, používání různých nástrojů, zapínání zipu a knoflíků, případně zavázání tkaniček a samozřejmě při manipulaci s tužkou. Dítě by mělo ovládat čáru a její směr (součinnost ruky a oka) a správný úchop tužky. Zápěstí by mělo být dostatečně uvolněné, pohyb plynulý. Dítě by mělo mít o kresbu zájem, mělo by spontánně a tvořivě kreslit, vybarvovat
a respektovat hranice čáry, příliš nepřetahovat, nakreslit základní kresbičky jako např. mámu, tátu, sluníčko, domeček, podle předlohy nakreslit základní geometrické tvary, napodobit tiskací písmena, spojit dva body souvislou čarou svisle i vodorovně.

Řeč

Předpokladem zahájení školní docházky je srozumitelná výslovnost, vada výslovnosti jedné či dvou hlásek však nejsou vždy nutně předpokladem odložení docházky. Nesprávná výslovnost nebo výraznější artikulační neobratnost může ovlivnit nácvik v oblasti čtení i psaní. Dále je třeba dostatečně rozvinutá slovní zásoba, dítě by mělo být schopno mluvit v rozvinutých větách a souvětích bez výraznějších obtíží ve skladbě věty
či tvarech slov, většinou již správně gramaticky. Řekne si o to, co potřebuje, vyjádří děj, spontánně povypráví co se dělo ve školce, u babičky, řekne básničku nebo zazpívá písničku apod.

Pozornost a pracovní návyky

Dítě by mělo být schopné vydržet pracovat 10 - 15 minut, zůstat u úkolu a dokončit ho i v případě, že ho příliš nebaví. Mělo by zvládnout naslouchat vyprávění druhého, vydržet na místě, sledovat instrukce k činnosti a vyslechnout je až do konce. V předškolním věku již dítě pracuje na jednotlivých úkolech více usilovně a pečlivě, záleží mu na výsledku a následném ocenění. Je schopno pokračovat v práci i v případě drobných nezdarů. Dokáže
již pracovat kratší dobu samostatně, bez individuálního vedení a pomoci dospělého.

Rozumové předpoklady

Do této oblasti patří zejména vědomosti, znalosti, intelektové schopnosti. Dítě by mělo zvládnout pojmenovat věci běžné potřeby, zvířata, barvy, základní geometrické tvary, chápat posloupnost dnů, základní pojmy týkající se času (části dne, včera, dnes, zítra, den, týden, měsíc, rok, roční období), orientovat se v prostoru (nahoře, dole, vlevo, vpravo, daleko, blízko, pod, nad, před, za, mezi), orientovat se na vlastním těle.
V předmatematických představách již posoudí množství, velikost, případně pořadí, odpočítá předměty, dokáže počítat cca do pěti až deseti. Obvykle hraje bez výraznějších obtíží domino s puntíky a Člověče nezlob se. Chápe již, jak se tvoří protiklady (malý-velký), nerovnosti (vyšší než - kratší než), stupňování (nízký- nižší – nejnižší), shodnost (stejný, tak velký jako).

Zraková percepce

Dítě zrakem odliší nestejné obrázky (dle velikosti, tvaru, případně natočení v prostoru), vyhledá dvojici stejných obrázků, najde rozdíly, zvládne hrát pexeso.

Sluchová percepce

Dítě dokáže roztleskat slovo na slabiky (vnímá rytmus slova), pojmenuje první hlásku ve slově, případně pozná poslední písmenko u jednodušších slov. Posoudí, jestli jsou dvě slova stejná nebo jiná, vyhledá a vytvoří rým. Dítě je schopno si zapamatovat řadu slov, krátkou básničku, říkanku, doplnit vyprávěnou pohádku, pamatuje si základní domluvená pravidla.

Emoční zralost

Dítě je schopno odloučit se bez výraznějších obtíží od rodičů, pracovat samostatně bez jejich přítomnosti, začlenit se do kolektivu vrstevníků, navazovat komunikaci. Zřejmá musí být jistá míra odolnosti, můžeme posoudit např. jak se vyrovnává s prohrou nebo překážkami stojícími v
cestě k jeho cíli, jak se vyrovnává se změnami, jak se adaptuje na nové prostředí, jak je schopno komunikovat s novými lidmi.

Samostatnost

V oblasti sebeobsluhy a samostatnosti by dítě mělo být schopno samo se obléknout a obout, zvládne základní osobní hygienu, uklidí si po sobě
po jídle, po hře, apod. V této oblasti hraje významnou roli rodinná výchova a to, k čemu je doma dítě vedeno.

Sociální zralost

Sociálně zralé dítě navazuje kontakty s vrstevníky, umí si s nimi přiměřeně hrát, je však schopno si hrát i samostatně. Rozdělí se, zvládá základní pravidla slušného chování (pozdravit, rozloučit se, poprosit, poděkovat, neskákat do řeči, počkat až na něj přijde řada, respektovat pravidla hry, chovat se přiměřeně situaci v obchodě, u lékaře, mezi dětmi na hřišti, u jídla, na návštěvě atd.), odliší postavení autority od kamaráda, chápe,
že nemusí mít všichni stejný názor na věc a snaží se to respektovat.

Uvedené schopnosti nutné ke vstupu dítěte do školy jsou popsány a mírně upraveny na základě článku Hany Trtílkové Školní zralost dostupném na http://www.babyonline.cz/akcni-svet-deti/vzdelani/skolni-zralost