Bonding a jeho význam

Bezprostředně po porodu dochází k jedinečným a neopakovatelným hormonálním změnám, které, za předpokladu trvajícího kontaktu mezi matkou
a novorozencem, zakládají psychickou i zdravotní stabilitu. V tomto čase je vhodné podpořit tzv. bonding, přímý kontakt novorozence s matkou. Nahé, nemyté miminko se položí na nahou kůži matky.

Díky nepřerušenému kontaktu kůže na kůži mezí dítětem a matkou dochází k posílení mateřského chování, k lepší poporodní adaptaci novorozence, snazšímu přisátí k prsu a rychlému nástupu laktace. Podpora raného kontaktu matky (případně otce či jiné blízké osoby v případě, že se matka nachází v život ohrožující situaci) s dítětem je základem kvalitní poporodní péče (Mrowetz, Chrastilová, Antalová, 2011).

Z psychologického hlediska prožívá miminko v láskyplné náruči matky základní existenciální pocit bezpečí, který s ním půjde životem a může na nevědomé úrovni ovlivnit jeho další prožívání. Žena, která porodila, získává kontaktem se svým dítětem větší sebejistotu ve své nové mateřské roli. Matky, u nichž byl proces rané vazby podpořen, lépe hodnotí průběh porodu a lépe se vyrovnávají s porodními bolestmi a to i po operativních porodech. Jsou dobře nastartovány na vnímání potřeb svého dítěte. Jsou schopny se lépe vyznat v signálech, které dítě vysílá, včetně pochopení různých příčin jeho pláče. Lépe se adaptují na spánkové cykly dítěte. Celkově vykazují dobrou interakci s dítětem a lépe a déle kojí. V neposlední řadě je bonding i prevencí poporodní úzkosti včetně obav, jak zvládnout mnohdy náročnou péči o dítě. Ženy, které zažijí podporu bondingu, prožívají mateřství obvykle jako radostnou součást života a lépe se vypořádávají se stresem, který příchod dítěte přináší (Mrowetz, Chrastilová, Antalová, 2011).