Hezký den, 

tento seminář je věnován problematice konfliktů a jejich zvládání. 

Konflikt je střetnutí vyvolané neslučitelnými cíli. V životě každého člověka je přirozený a normální. Ve chvíli, kdy je efektivně řešený, nám také může být i prospěšný, je potřebný pro změnu. 

Typů konfliktů můžeme potkat mnoho. Nejčastěji se setkáme s rozdělením: 

• interpersonální/sociální - střet zájmů, postojů či motivů dvou a více osob
• intrapersonální - střet dvou neslučitelných tendencí, nebo cílových představ

Nebo je také můžeme rozdělit: 

• intrapersonální
• skupinové
• meziskupinové

Jak už jsme si řekli, konflikt nastává v situaci, ve které působí přibližně stejně velké síly, které ale mají protichůdný směr. 

Rozdělení podle Kurta Lewina: 

Řešení konfliktu

Můžeme rozlišit 3 základní způsoby řešení konfliktu: 

• autoritativní řešení - jsou založené na síle, vlivu, resp. moci, kterou některá ze zúčastněných stran disponuje, řešení založená na autoritě jsou v mnohých případech vynucená a zúčastněné strany s řešením nemusí souhlasit, rozhodnutí, které musí sporné strany respektovat
• alternativní řešení - alternativní řešení poskytují konfliktním stranám svobodnou možnost rozhodnout se, zda a jakým způsobem se dohodnou, řešení konfliktů je plně v kompetenci sporných stran, mají možnost ovlivňovat průběh konfliktu, produkují větší spokojenost s výsledkem konfliktu než v případě jeho vynucení autoritou, pokud nejsou jedinci schopni dosáhnout žádoucího výsledku, může být využita: změna struktury výsledku na základě konfliktu cílů. Ta se soustředí buď na odměňování spolupráce, nebo na trestání nespolupráce. Změna struktury v rozhodování na základě konfliktu - např. se obě strany nakonec dohodnou, že zvolí soudce, kterí situaci definitivně vyřeší.
• intervence třetí strany - postupy, kdy se s pomocí třetí strany pomáhají řešit konflikty, které sporné strany jinak nedokážou řešit, třetí strana používá různé strategie

Podle Kilmanna (1974) jsou pak toto nejtypičtější strategie řešení konfliktu:

Thomasův-Kilmannův Nástroj pro řešení konfliktů (Thomas-Kilmann Conflict Mode Instrument – TKI)

ento model pro řešení konfliktů navržený Thomasem a Kilmannem ukazuje tendence v dvojrozměrném matrixu. Osy matrixu reprezentují orientaci řešení na "asertivitu", která představuje vlastní zájmy a "spolupráci", která reprezentuje zájmy druhých.

Soupeření

Tento styl je charakterizován vysokou asertivitou zúčastněných, nepopulárními rozhodnutími, častým zpochybňováním druhé strany a také použitím jasných společenských hierarchií. 

Vyhýbání se

Styl, který je charakterizován nízkou úrovní asertivity a nízkou úrovní vstřícnosti se nazývá vyhýbání se. Styl řešení konfliktu "vyhýbání" se vyznačuje poddajností, nulovým odhodláním a slabou vůlí zúčastněných. Problémy zůstávají nevyřešeny. 

Přizpůsobení se

Je styl charakterizovaný ochotou a schopností být rozumný. Dokazuje nesobeckost a vstřícnost. 

Spolupráce

Vyžaduje asertivitu i vstřícnost. V tomto stylu jsou řešení často integrována a perspektivy jsou kombinovány. Lidé, kteří preferují tento styl řešení konfliktů, mají schopnost poslouchat, vyjednávat a usilují o dosažení řešení, které bude všem prospěšné.

Kompromis

Je řešením využívajícím jak asertivitu, tak vstřícnost. Cílem je nalézt přijatelné a alespoň částečně uspokojující řešení pro obě strany. Leží mezi styly soupeření a vstřícnosti. Při využití kompromisu strany ustoupí více než u stylu soupeření, ale méně, než při použití stylu vstřícnosti. Problémy jsou oproti stylu vyhýbání řešeny přímo, ale s menším zapojením než u stylu spolupráce.

Emoce

Důležitou součástí jsou při zabývání se konflikty také emoce. 

Proč je vlastně důležité se emocím věnovat?

• Je důležité uvědomovat si, jakým způsobem mě ovlivňují mé emoce při práci s dětmi a jak má komunikace s nimi ovlivňuje naši spolupráci
• Zároveň svým příkladem učíme děti, jak s emocemi pracovat, jak efektivně a s respektem komunikovat
• Musíme také brát v úvahu vztah emocí na výkon dětí ve škole

Cvičení

Zkuste si následující mindfulness cvičení, které Vám pomůže naladit se na své emoce

• mindfulness: věnování pozornosti tomu, co se děje právě tady, právě teď uvnitř nás nebo v okolí. Neutíkání do minulosti, ani do budoucnosti.
• procvičování mindfulness zvyšuje regulační schopnosti mozku, dokáže snížit stavy emocionálního zahlcení. Zlepšuje schopnost udržet pozornost.

Na chvíli se soustřeď na své dýchání. Uvědom si svůj dech, aniž bys na něm cokoliv měnil. (Pauza) Všimni si, jak se právě teď cítíš, v přítomném okamžiku. Jsi šťastný, smutný, ustaraný, klidný, nabuzený, uvolněný, zvědavý, hrdý? Všímej si bez hodnocení, jak se cítíš. Co cítíš? Pojmenuj tu emoci nebo pocit. Je příjemný, nebo nepříjemný? Je pocit stále stejný, nebo přichází a odchází? Sílí nebo slábne? Jak se mění? Bez velkého úsilí vnímej ten pocit. Cítil/a ses takhle už někdy předtím?

Přichází pocit z minulosti, nebo z přítomnosti? Jaká je přítomná část pocitu? Jak dýcháš? Jak tvá poloha těla ladí s pocitem, který cítíš? Jak se emoce projevuje ve tvém těle? Cítíš se v některé části těla nepříjemně? Všiml/a sis takového tělesného pocitu už někdy předtím? Jsou tvé svaly ztuhlé a napjaté, nebo uvolněné? Jak se tváříš: uvolněně, usmíváš se, mračí se? Když si všimneš myšlenek, jednoduše je přijmi, nech je jít a vrať se pozorností zpět k pocitům. Přijmi, nehodnoť a pojmenuj pocit. Připomeň si, že nejsi to, co cítíš, pocit je jen pocit.

Proč je důležité umět rozpoznat jak se cítím?

• Emoce, myšlenky, pocity po těle a chování jsou navzájem propojené
• Vzájemný vliv emocí a tělesných projevů => práce s nimi skrze zklidňující dech, uvolnění svalů, relaxace..
• Děti se učí nápodobou: způsoby, jakými dospělí kolem nich s emocemi pracují, kopírují je.
• Co je rizikem falešné pozitivity?
• Co nám může přinést pojmenování našich emocí?
• Jaký je rozdíl mezi větami Jsem smutný/á X Cítím se smutný/á?
• Co je emoční agilita?
• Co je to amplifikace emocí?

Cvičení

Vybavte si konkrétní situaci, kdy jste pociťovali

silnější emoci/e a zapište si jednotlivé oblasti:

• Jakou emoci/e jsem cítil/a
• Co jsem v tu chvíli cítil/a po těle
• Co se mi v tu chvíli hodilo hlavou za myšlenky/věty/představy
• Co jsem v tu chvíli dělal/a (konkrétní projevy chování)

Matice emočních kompetencí

Tabulka vyjadřující, jak dokážeme poznávat a ovlivňovat svoje nebo cizí pocity. Složky: poznání a regulace vlastních emocí, poznání a regulace cizích emocí

The gift and courage of emotional courage

Podívejte se na celé toto video, pozorně poslouchejte a napište si odpovědi na následující otázky (zkuste každou odpověď zformulovat do jedné věty)

• Co je rizikem falešné pozitivity?
• Co nám může přinést pojmenování našich emocí?
• Jaký je rozdíl mezi větami Jsem smutný/á X Cítím se smutný/á?
• Co je emoční agilita?
• Co je to amplifikace emocí?

Jak můžeme děti učit pracovat s emocemi?

Doplňující materiály