Projektové vyučování se stále více dostává do popředí zájmu pedagogů. S touto formou práce se můžeme seznámit v řadě teoretických pojednání. Mým cílem je tuto problematiku pojmout ryze pragmaticky a zaměřit se na plánování a organizaci jednodenního celoškolního projektu. Na příkladu projektu Základní školy Čáslav, Masarykova bych se s vámi chtěla podělit o jeden z možných přístupů k této problematice. Ten může být různě upravován podle mínění organizátora projektu i podle aktuálních podmínek školy.

Vyjděme z faktu, že se vedení školy rozhodne zorganizovat celoškolní projektový den. V tom případě bude hledat odpovědi na otázky co, kdy, kdo a kde udělá.

Co a kdy?

Důležité je vymyslet zajímavé téma. Ideální je, pokud lze téma aktuálně využít. V tomto případě bylo vybráno téma Voda a den uskutečnění projektu Světový den vody 22. března. Připomenutí tohoto dne úzce souviselo s celoškolním environmentálním projektem „Voda", který pedagogové v průběhu jednoho školního roku realizovali. Projekt na toto téma vycházel i ze společné strategie školy - různými zajímavými formami a metodami práce vést žáky k ochraně životního prostředí.

Kdo?

Jde o projekt celoškolní, a tak se ho budou účastnit všichni žáci a pedagogové školy. Je nanejvýš vhodné, aby projekt prakticky realizoval i někdo z vedení školy, neboť manažer má jít příkladem. Domnívám se, že není vhodné, aby se do realizace jednotlivých projektů zapojili všichni z vedení školy. V průběhu projektového dne se totiž mohou vyskytnout záležitosti operativního charakteru, pro které musí být někdo k dispozici. Tento „volný" člověk může zajistit i komplexní zdokumentování projektového dne. Při plánování počtu projektů, resp. počtu vyučujících, kteří budou projekt realizovat, nezapomeňme posoudit, zda máme k dispozici dostatek učeben. Je potřeba také přibližně propočítat, kolik žáků připadne na jednoho vyučujícího.

Kde?

Místo realizace je závislé na konkrétním zpracování projektu učitelem. U našeho projektu je podmínkou, aby všichni byli ve škole přítomni pátou vyučovací hodinu, kdy bude probíhat prezentace výstupů z projektu.

Vedení školy si promyslelo základní otázky a může pokračovat v plánování a organizování, které vyvrcholí realizací projektu a bude uzavřeno jeho zhodnocením a využitím.

Komunikace a participace

V průběhu plánování se vynořují různé nápady, problémy a souvislosti. Je dobré si je zaznamenávat na kousek papíru a postupně se k nim vracet. Pokud má vedení školy v podstatných otázkách jasno, nastal čas přizvat do diskuse členy širšího vedení školy. Přednesený návrh je dál upřesňován a dolaďován. V další fázi ředitel školy sdělí informace o projektovém dnu pedagogickému sboru na krátké provozní poradě. Rozvíjí se další komunikace.

Vstupní motivace žáků

Nastává období relativního klidu. Vyučující vymýšlejí své projekty. Každý z vyučujících si pro žáky připravuje tvořivou dílnu. Je na čase motivovat žáky. Můžeme k tomu využít webové stránky školy, na kterých připravíme pro žáky motivační křížovku. Přihlédneme k faktu, že jde o celoškolní soutěž, a přizpůsobíme tomu náročnost křížovky. Žáci jsou o soutěži informováni vyučujícími, školním rozhlasem, podrobné informace mají přímo na webových stránkách školy. Zdánlivě hlavním cílem soutěže je vyluštit tajenku, ale podstata spočívá v rozvoji dovedností práce s ICT a schopnosti dovést úkol do konce.

Tabulky a výpočty

V této fázi se dostává do popředí organizační zabezpečení akce. S 1.- 4. ročníkem nejsou žádné problémy, tam si projekty zajišťují v rámci stávajícího kolektivu tříd třídní učitelé. Od 5. ročníků výše je potřeba propočítat rozdělení žáků do skupin. K tomu musíme mít přehled o konkrétních projektech učitelů. Ten můžeme získat prostřednictvím tabulky, kterou každý vyučující vyplní ve společném prostředí školní počítačové sítě. Z tabulky vyplyne skutečný počet projektů, neboť se mohlo stát, že jeden projekt z důvodu jeho náročnosti zajišťují dva vyučující. Lze to výjimečně umožnit, musíme si však uvědomit, že se nám tím zvyšuje počet žáků připadajících na jeden projekt. Známe počet projektů, spočítáme si, kolik žáků nám připadá na jeden projekt. Naším cílem je vytvořit skupiny, kde budou žáci z různých ročníků. Takže pokračujeme v počítání a zjistíme, kolik žáků z jednotlivých ročníků připadá na jednotlivé projekty. Pak vytvoříme tabulky pro zapsání žáků.

Dodání informací

Cílem dalšího snažení je informovat žáky a jejich rodiče o podrobnější organizaci projektového dne. Zkontrolujeme tabulky od vyučujících včetně obsazení učeben a zkopírujeme je. Ve zkopírovaných tabulkách odstraníme buňky s vyučujícím a učebnou. Žáci tak nebudou mít možnost vybrat si projekt podle vyučujícího. Takto upravené tabulky vyvěsíme na webové stránky školy a na nástěnku v přízemí školy. Žáky o zveřejnění tabulek a o dalších podrobnostech informují jejich třídní učitelé, kteří mají informace k projektovému dni vyvěšené na nástěnce ve sborovně. Je nutné, aby probíhala neustálá oboustranná komunikace mezi vedením školy, vyučujícími a žáky, vysvětlovalo se a zpřesňovalo se vše, v čem vzniknou otazníky. Nejmenší žáci z prvních a druhých tříd mají pouze čtyři vyučovací hodiny, ostatní žáci pět vyučovacích hodin. Rodiče jsou informováni o rozsahu vyučování prostřednictvím žákovských knížek i webových stránek školy.

Zapsání na projekty

Nastal den, kdy se žáci zapisují na jednotlivé projekty. Chodí postupně po třídách s vyučujícími do učebny. Zde jsou na lavicích dva listy - seznam pro zapsání a popis konkrétního projektu. Žáci se zapíší a zároveň si z listu s popisem projektu opíší pomůcky. Vyučující zjistí, zda žáci zapsali i své chybějící spolužáky. Vyplněné listy jsou zkopírovány do sborovny, kde si třídní učitelé zkontrolují, zda mají zapsané všechny své žáky. V dalším dnu si také ověří, zda si všichni žáci jejich třídy zapsali pomůcky. Teď už nastal čas zveřejnit i jména vyučujících a čísla učeben na nástěnce v přízemí a na webových stránkách školy.

Vlastní realizace

Nastal den realizace projektů. Vyučující poučili žáky o bezpečnosti a chování během projektového dne. Probíhají tvořivé dílny, např.: Děti, hurá do knihovny, Tvůrčí dílna vodnická, Čáslavské rybníky, Labská vodní cesta, Rekreační využití vody, Vodstvo Velké Británie, Cesta kapky vody. Žáci vyhledávají a zpracovávají informace o rybnících, řekách, koloběhu vody atp., mikroskopují, provádějí měření a pokusy, zpívají, malují. Někteří z nich se vydají do městské knihovny, jiní do výrobny čističek vod nebo do plaveckého bazénu. Část dětí si vyjde přímo do přírody k čáslavským rybníkům. Celý den monitoruje redakční rada školního časopisu. Na konci čtvrté vyučovací hodiny je zhodnocena ředitelem školy účast žáků v celoškolní soutěži a vylosováni tři výherci, kteří získají drobné ceny. Pátou vyučovací hodinu vyberou učitelé dva až tři žáky, kteří budou prezentovat výstupy. Zbylí žáci se jdou se svými učiteli podívat do ostatních tříd na prezentace projektů. Čtyři vyučovací hodiny žáci pod vedením vyučujících intenzivně pracovali, aby se mohli pátou hodinu pochlubit spolužákům s výsledky své práce. Patří k nim např. texty o čáslavských rybnících, flipcharty popisující život v moři a oceánu, koloběh vody, labskou vodní cestu, vodstvo v České republice a ve Velké Británii, malby na trička, mimořádné číslo školního časopisu o průběhu projektu atd.

Využití výstupů

Po skončení projektu můžeme zařadit jednoduchý dotazník pro žáky i učitele k organizaci a průběhu projektového dne, který nám poskytne zpětnou vazbu. Podstatné materiály a podklady, které jsme vytvořili v průběhu organizace a realizace projektového dne, si uschováme. Můžeme je zdokonalit a využít příště. Elektronické výstupy z celoškolního projektu jsou vloženy do portfolia školy ve společném prostředí školní počítačové sítě, ostatní výstupy z projektů jsou vystaveny v přízemí školy. K prezentaci projektu veřejnosti lze využít i regionální tisk a webové stránky školy www.1zscaslav.cz. Na nich si můžete o projektu v oddílu Události, akce - Archív přečíst i vy (ZDROJ: Projektový den, Vítková, 2007).