Improvizace klavírního doprovodu

Střídavý bas je způsob přiznávkového doprovodu, při kterém akord zůstává stejný, přiznávka též, ale mění se basové tóny. Proč? Přiznávky jsou výborným druhem doprovodu, ale ve své základní podobě, ať již v hodnotách čtvrťových nebo osminových, mohou na dlouhých plochách s neměnnou harmonií působit jednotvárně. Proto se často kombinují s tzv. střídavým basem. Je to obvyklé u pochodu nebo polky, ale zrovna tak např. u valčíku. Střídavý bas známe dobře z dechové hudby, kde ho tvoří nezaměnitelná linie tuby. V basu se střídá nejčastěji základní akordický tón s kvintou akordu, ale i s tercií, a to v různých kombinacích. Basovými tóny však mohou být zrovna tak dobře i tóny neakordické, v basu pak vzniká melodie. Možností je hodně, a není naším bezprostředním úkolem naučit se znát a hrát všechny. Měli bychom ale být schopni osvojit si jednoduchý model střídavého basu, použitelný pro všechny vhodné případy.
Nejběžnějším typem střídavého basu je výměna základního tónu akordu (primy) se spodní akordickou kvintou (1). Tento základní model můžeme bezstarostně aplikovat na všechny harmonické funkce ve skladbě, a nic tím nepokazíme. Každá mince má ale i svou rubovou stranu. U právě popsaného základního střídání primy a kvinty v basu bychom museli za jednoduchost doprovodu zaplatit velkými skoky levé ruky po klaviatuře, podobně, jako kdybychom hráli akordy jenom v základních tvarech, bez obratů. Proto je v zájmu snadné hry výhodnější, zkombinovat střídající se basové tóny tak, aby na sebe co nejvíc navazovaly, a levá ruka nemusela příliš a často měnit svou polohu. Pomůžeme si tím, že zatímco tóniku budeme hrát výše zmíněným základním způsobem (1), dominantu zahrajeme jako první obrat, a v basu se pak bude střídat původní akordická tercie s primou (2). Subdominantu budeme hrát buď stejně jako tóniku, tzn. se střídáním původní akordické primy a kvinty (3), nebo technicky snažším způsobem, se střídáním základního tónu, tedy primy, s akordickou tercií (4).
Následující příklady jsou v tónině C dur (obr. 48).

V příští ukázce je použito všech čtyř výše uvedených modelů střídavého basu. Všimněte si, že střídavý bas v osminových hodnotách můžeme zahrát jenom tam, kde se v průběhu alespoň 2 dob nemění harmonie. Tam, kde se akordy mění po dobách, přicházejí standardní přiznávky (obr. 49).

U vedlejších harmonických funkcí budeme v basu střídat základní tón a kvintu základního tvaru, podobně jako u tóniky (obr. 50).

Analogickým způsobem hrajeme střídavý bas i v třídobém taktu (obr. 51).