akční – reaguje na určitou potřebu, na dílčí problém praxe; směřuje přímo do praxe; řeší je učitelé, ředitelé; na škole, v kraji
strategicko-koncepční – podklady pro rozhodování a dlouhodobé plánování, teoretický, ale opřen o empirický výzkum, směřován obecněji a s širším časovým horizontem
komplexnost objasňování
monodisciplinární – používá teorie a nástroje jedné disciplíny
interdisciplinární – integrace poznatků a přístupů vícera disciplín
transdisciplinární – řešení problému se skládá jako mozaika pohledů všech disciplín, které mají k řešení problému co říci
účelovost
deskriptivní – charakterizuje, popisuje stav
diagnostický – charakterizuje stav (úroveň, příčiny) a dává doporučení
explorativní – heuristické, odhalení nového
explikativní – co je a proč, verifikace hypotéz
evaluační – hodnotící
prostředí realizace výzkumu
laboratorní – realizovaný v laboratorních podmínkách
terénní (přirozený) – přímo na školách, např. Školní etnografie
výzkumné přístupy a metody
experimentální – ověřující vědecké hypotézy
observační – pozorování
longitudální – dlouhodobý
průřezový – dlouhodobý průřezový
komparativní – srovnávací
historický – zkoumání jevu v celé minulosti
prognostický – teoretické zkoumání
interkulturní – mezikulturní
délka trvání
krátkodobé – krátká doba trvání výzkumu
dlouhodobé (longitudální) – relativně dlouhá doba trvání výzkumu
míra postižení předmětu
dílčí – do hloubky, částečný, speciální
komplexní – pohled z různých hledisek, multidisciplinární
přístup, postup
ex post facto – většina pedagogických výzkumů, pozorujeme závisle proměnnou, nezávisle proměnná známa, zjišťujeme její vliv
experiment – opačný postup – ověřujeme, zda předpokládaná intervenující proměnná, když ji měníme vyvolá změny v proměnné, kterou považujeme za na ní nezávislou
dle základního paradigmatu rozlišujeme dva základní druhy výzkumu:
kvantitativní výzkum
získává objektivní důkazy, ověřuje teorie a hypotézy, potvrzuje nebo vyvrací teorii
plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje kauzální vztahy
deduktivní myšlenkové postupy, relativně velké množství zkoumaných
experiment, dotazník, testy, standardizované pozorování
standardní postupy, validita a reliabilita zjišťována statisticky, výzkum lze zopakovat
kvalitativní výzkum
zaměřuje se na porozumění chování lidí v přirozeném prostředí, vytváří teorii, generuje hypotézy
shromažďuje údaje o konkrétním chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy
induktivní myšlenkové postupy, menší množství zkoumaných (žák, třída, škola)
dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou mírou zúčastněnosti
problematická z hlediska výsledků, často subjektivní, triangulace dat, metod, výzkumníků, teorie (porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod)
některé pojmy pedagogického výzkumu
hypotéza
předpoklad
tvrzení
podmíněný výrok o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými
odpověď na výzkumnou otázku
proměnná
empiricky definované znaky jevu a jeho projevy
na základě jejich vztahů lze konstruovat hypotézy
rozlišujeme nezávisle proměnné, závisle proměnné a intervenující proměnné+
vědecký výzkum
promyšlený přístup k poznávání
pro přesnost důležitá kritičnost, sebekontrola
umožňuje nejen popis jevů, ale také analýzu a interpretaci, porozumění
kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy
empirický výzkum
způsob vědeckého zkoumání, jehož předmětem jsou jevy konkrétní vzdělávací reality
koncipování výzkumu (postup)
hledání a formulace výzkumného problému
vymezení a formulování výzkumného pole
stanovení hypotézy
vymezení základního souboru a výběru (vzorku)
výzkumný projekt
formulace výzkumného problému, vysvětlení základních pojmů (proměnných)
autor shrnuje dosavadní řešení problému, analyzuje výzkumné pole
předvýzkum
slouží ke zpřesnění vlastní výzkumné strategie
kontrola průběhu výzkumu
vstupní – kvalita projektu v přípravné fázi
průběžná – posuzuje realizaci projektu
závěrečná – hodnocení výsledků výzkumu
zpracování výsledků
rozhodnutí o formě zpracování
sběr a třídění získaných údajů
zpracování utříděných dat (statistická, kvalitativní analýza)
interpretace – srovnání mých výsledků s jinými
završení vlastního výzkumu
vypracování výzkumné zprávy
týmový výzkum
spolupráce více výzkumníku, mezioborový výzkum, negativem velikost výzkumného týmu nebo problém v nalezení společného jazyka
výzkum musí splňovat tyto požadavky:
validita – schopnost výzkumného nástroje zjišťovat nebo měřit právě to, co je záměrem výzkumného pracovníka
reliabilita – vyjadřuje přesnost a spolehlivost při aplikace výzkumného nástroje
reprezentativnost – edukační jevy mají hromadnou povahu, vyskytují se ve velkém počtu › výzkumník musí provést výběr z celkového souborů jevů
triangulace – aby se zvýšila validita výzkumu v těch případech, kdy použití pouze jedné metody nezaručuje, že výsledky jsou dostatečně objektivní a pravdivé
soustava metod pedagogického výzkumu
pojetí liší se dle autora typologizace
metody a techniky empirického výzkumu (Pelikán)
explorativní metody
informace získává z výpovědí samotné sledované osoby, problematická validita výsledků
dotazník – zjištění dat o respondentovi, které tazatele zajímají, velké množství respondentů, odpovědi však subjektivní
anketa – nespecifikován okruh dotazovaných, odpovídá kdo chce
autobiografie – psychologická metoda, respondent zpracovává svůj životopis, hlubší náhled do vývoje člověka
rozhovor
strukturovaný (otázky předem připraveny)
částečně strukturovaný (počátek rozhovoru volný, vstřícná atmosféra)
nestrukturovaný (neformální, funkce doplňující nebo orientační)
beseda – rozhovor s více účastníky, kratší čas pro poznání více východisek, ale problém ovlivňování se
ratingové metody
měří jevy, které nejsou přesně změřitelné
škály, posuzovací stupnice – několik skupin škál, numerická, grafická, standardní, kumulativní, posuzovací škála s nucenou volbou
expertní šetření
metoda Q-třídění
nepřímá technika posuzování pedagogických jevů respondenty a experty
kombinuje ratingovou metodu, psychometrii a statistické procedury
Q-typy › balíčky karet
psychosémantické metody
poznání individuálních systémů významů, které vkládají do interpretace slov jednotlivý lidé
technika slovních asociací
sémantický diferenciál – umožňuje proniknout do individuálních významů pojmů v pojetí jednotlivých respondentů
obsahová analýza
analýza pramenů pedagogického výzkumu
analýza osobních dokumentů – o žácích, pracovnících školy
analýza školských a školních dokumentů – dokumenty popisující pojetí výuky
analýza školních ukazatelů – absence, prospěch
testy
přesné, objektivované měření osobních kvalit, činnosti osobnosti a jejich výkonů
nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky
testy psychologické – inteligence, osobnost
testy psychomotorické – předpoklady pro pohybové schopnosti
testy didaktické – školní výkon žáka
projektivní metody a techniky
metoda výzkumu osobnosti konfrontující zkoumaného s určitou situací, ve které bude odpovídat podle smyslu, který pro něj tato situace má
verbální projektivní metoda – slovní asociační experiment, test nedokončených vět
grafická projektivní metoda – analýza písma, kresby
manipulační techniky
metoda měření sociálních vztahů
sociometrické techniky – preferenční stupnice lidí s nimiž komunikujeme
techniky zkoumající preferenční postoje – předpojatost vůči lidem, skupinám
behaviorální metoda
pozorování určitých jevů, situací, chování jednotlivců i skupin a jejich interakce
řízené pozorování – záměrné, systematické, cílevědomé, plánovité
interakční analýza – zjišťuje stav struktury a činností ve skupině
experimentální metoda
umožňuje ověření hypotéz prostřednictví, změn nezávislé proměnné
laboratorní – maximálně čisté prostředí s minimem vnějších vlivů, v němž by se měření vlivů nezávisle proměnné co nejoptimálněji přiblížilo požadavkům vědy
simulační – snaha o vytvoření podmínek napodobujících reálné podmínky, ve kterých lidé normálně řeší problémy
přirozený – využívá přirozené životní situace, aby při potřebném stupni kontroly mohly být zaváděny a ovlivňovány proměnné
formující – prováděn v normálních podmínkách, zaměřuje se na změny, zásah do životní situace, podmínek
explorační – neopírá se o teorii, sonduje
konfirmační – ověřuje teorii
kruciální – potvrzuje jednu a vyvrací alternativní teorie
metoda školní etnografie
volí kvalitativní přístupy k analýze pedagogických jevů
pokouší se o vhled do prostředí očima těch, kteří se na jeho tvorbě podílejí
metoda logitudinálního šetření
opakované měření u stejné skupiny osob
typologizace metod dalšími autory (Gavora):
metody kvalitativního výzkumu
participační pozorování
etnografické interview
výzkum životního příběhu učitele
typologizace metod dalšími autory (Skalková):
empirické metody
pozorování
experiment
dotazník
rozhovor
obsahová analýza dokumentů
techniky měření (ústní, písemné, praktické zkoušky, testy, škálování, měření v oblasti sociálních vztahů)
teoretické m.
analýza, syntéza a dedukce, indukce
modelování (myšlenkový experiment)
historicko-srovnávací metody
metoda genetická, srovnávací, historicko-srovnávací
metoda historická
různí autoři (Průcha, Pelikán, Gavora, Švec, Skalková) uvádí celkem přes dvacet různých metod a technik pedagogického výzkumu