Předmluva | Vorwort

Publikace je určena všem, kteří chtějí získat základní přehled o německé slovotvorbě a potřebují si některé jevy procvičit na autentickém jazykovém materiálu. Výhodou, nikoliv nutnou podmínkou porozumění textu i cvičením je znalost jazykového sytému obecně, nezbytná je však znalost němčiny minimálně na úrovni B1. Primárním cílovým publikem jsou tedy studující němčinu na vysokoškolské úrovni ve filologických, ale i jiných oborech (úroveň B1–C2).

Celá problematika slovotvorby je zde pojata především kontrastivně, a to z pohledu srovnání němčiny s češtinou, někdy i s jinými jazyky (např. s angličtinou). Tento fakt by měl čtenáře rozumějícího česky vybídnout k hlubšímu zamyšlení nad vztahem němčiny a češtiny. Ti, kteří ovládají i jiné jazyky by se mohli inspirovat ke srovnání také jiného jazyka s němčinou, popř. i s češtinou. Příkladový materiál (ukázky v teoretických částech, úkoly i cvičení) je většinou z jazykových korpusů a ukazuje, jak lze tyto nástroje využít pro (kontrastivní) výuku a výzkum slovotvorby.

Teorie je zde pojata stručně, pro přehlednost často jen heslovitě, s odkazy na současné publikace, ale i na „klasiky“ německé slovotvorby. Důraz byl kladen především na názornost jevů, čemuž snad napomohly i zmíněné doklady živého jazyka z korpusů.

Základ teorie tvoří ohraničení disciplíny (tj. zkoumání jazykových pojmenování do hranice slova), problematika vymezení slova a definice jednotek lexikonu. Od tohoto se odvíjejí kapitoly věnované slovotvorným postupům: skládání, odvozování (v širším smyslu) a zkracování. Zmíněny jsou i méně nápadné, ale zajímavé a v současnosti celkem hojné procesy tvorby nových slov zdvojováním a křížením.

Toto jádro slovotvorby je doplněno o dvě sémantické oblasti lexika, které se slovotvorbou úzce souvisejí: modifikace (přechylování, zdrobňování a tvorba kolektiv) a tvorba vlastních jmen.

Každou kapitolu uzavírají drobné, někdy skutečně výzkumné úkoly, které by měly látku přiblížit nebo osvítit z jiného úhlu pohledu. Jejich řešení někdy vyžaduje více času a také přístup k jazykovým korpusům.

K procvičení forem jednotlivých jevů jsou určena cvičení. Ta se nacházejí vždy na konci celého oddílu (jejich jméno odkazuje na příslušný jev). Jedná se o procvičovací portál Informačního systému Masarykovy univerzity. Výhoda procvičovacího portálu spočívá mj. v tom, že sady otázek lze operativně měnit a rozšiřovat.

Budu vděčný za upozornění na nedostatky i oznámení o případné citaci.

Brno, podzim 2012
Tomáš Káňa

Předmluva | Vorwort

Diese Publikation ist für Personen bestimmt, die sich einen Überblick über die deutsche Wortbildung verschaffen möchten und dabei Übungen von einigen Wortbildungsphänomenen des Deutschen begrüßen. Ein Grundwissen über das Funktionieren des sprachlichen Systems ist dabei von Vorteil, jedoch nicht absolut erforderlich. Vorausgesetzt werden allerdings Deutschkenntnisse zumindest auf dem Niveau B1. Die wichtigste Zielgruppe dieser Publikation sind also Deutsch-Studierende philologischer Ausrichtungen, des Lehramts oder anderer Richtungen auf dem Niveau B1 – C2.

Die Problematik der Wortbildung wird hier in erster Linie aus der kontrastiven Sicht (v. A. Deutsch – Tschechisch, aber auch in Bezug zu anderen Sprachen, z. B. Englisch) betrachtet. Mit dem Inhalt sollte auch das Interesse an einer tieferen Erforschung der deutschen Wortbildung im Vergleich mit anderen Sprachen angeregt werden. Fast alle Beispiele, Aufgaben und Übungen basieren auf Belegen aus elektronischen Korpora. Die „Objektsprache“ ist hier demnach das authentische Deutsch, das in den Korpora für alle Interessenten/-innen einfach zugänglich und weiter erforschbar ist. Leicht modifiziert (mit Einsatz entsprechender Korpora) lässt sich diese Publikation auch außerhalb des tschechischen DaF-Bereichs einsetzen (etwa im DaF/DaZ-Unterricht ohne tschechischen Hintergrund).

Die theoretischen Ausführungen werden zur besseren Überschaubarkeit oft nur stichpunktartig zusammengefasst und zum weiterführenden Studium durch Hinweise auf neuere Publikationen aber auch Klassiker der deutschen Wortbildungswissenschaft ergänzt.

Im Vordergrund steht die beispielhafte Darstellung einzelner sprachlicher Erscheinungen, die durch Korpusbelege gewährleistet wird.

Als Ausgangspunkt dient die Abgrenzung des Forschungsfeldes der Wortbildung (d.h. Lexeme bis zur Wort-Grenze). Die einzelnen Kapitel behandeln die wichtigsten Wortbildungsarten: Zusammensetzung, Ableitung im weiteren Sinne und Kürzung, sowie Reduplikation und Wortkreuzung zwei weniger auffallende, heutzutage jedoch sehr häufige Wortbildungsarten.

Dieser Kern der Wortbildung wird um die Bildung zweier semantischer Kategorien des (deutschen) Wortschatzes ergänzt, die mit der Wortbildung eng zusammenhängen, bzw. in erster Linie durch einzelne Wortbildungsarten entstehen: die Modifikationen der Wörter und die Bildung von Eigennamen.

Jedes Kapitel wird mit einem Aufgabensatz abgeschlossen. Diese Aufgaben (oft sogar kleine Forschungsaufgaben) sollten die Problematik näher oder aus einem anderen Blickwinkel beleuchten. Ihre Lösung erfordert einigen Fällen einen größeren Zeitaufwand und Zugang zu einem Korpus.

Zur Übung einzelner Wortformen dienen elektronische Übungssätze am Ende jedes Kapitelsatzes (der Name des Übungssatzes ist identisch mit dem Titel des Kapitels). Diese sind für alle Interessenten/-innen zugänglich (interner Zugang zum Informationssystem der Masaryk-Universität ist nicht erforderlich.) Die Übungssätze werden sukzessive geändert und ergänzt.

Ich bin für jegliche Anmerkungen und Anregungen dankbar.

Brünn, Herbst 2012
Tomáš Káňa

1 I   Grundlegende Theorie 2 II   Wortbildungsarten 3 III   Modifikationen 4 IV   Wortbildung der Eigennamen

Mgr. Tomáš Káňa, Ph.D. |
KGer, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |

| Technická spolupráce/Technische Zusammenarbeit:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2012

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041

Nahoru