Přesahem rozumíme situaci, kdy dochází k nesouladu mezi syntaktickým a rytmickým členěním básnické promluvy. Tzn. situaci, kdy verš končí, ale věta pokračuje dále. Francouzská versifikace rozlišuje dvě možné situace pro přesah (l’enjambement):
verš je naplněn a věta pokračuje dále - zbývající část věty je dokončena v následujícím verši. V tomto případě jde o tzv. le rejet.
protipřesah (le contre-rejet) je naopak situace, kdy věta končí předčasně a na konci verše začíná věta nová. K přesahu může docházet i na hranici poloveršů.
Klasická poezie přesah nepřipouštěla, pokud věta nevyplnila celý následující verš.
Aby docílil zvláštního rytmického efektu, použil Arthur Rimbaud ve své básní Spáč v úvalu různých druhů přesahu hned několikrát.
Arthur Rimbaud (1854-1891)
Le Dormeur du val
C’est un trou de verdure où chante une rivière,
Accrochant follement aux herbes des haillons
D’argent ; où le soleil, de la montagne fière, (rejet)
Un soldat jeune, bouche ouverte, tête nue,
Et la nuque baignant dans le frais cresson bleu,
Dort ; il est étendu dans l’herbe, sous la nue,
Pâle dans son lit vert où la lumière pleut.
Les pieds dans les glaïeuls, il dort. Souriant comme
Sourirait un enfant malade, il fait un somme :
Nature, berce-le //chaudement : il a froid. (přesah přes hranici poloveršů)
Les parfums ne font pas frissonner sa narine ;
Il dort dans le soleil, la main sur sa poitrine,
Tranquille. Il a deux trous rouges au côté droit.
V Rimbaudově básni Opilý koráb (Le bateau ivre) nalezneme protipřesah.
J’ai vu des archipels sidéraux ! et des îles
Dont les cieux délirants sont ouverts au vogueur :
Est-ceen ces nuits sans fonds que tu dors et t’exiles,
Million d’oiseaux d’or, ô future Vigueur ?