Kompozice
Ve většině multimediálních aktivit je fotografie výchozí jednotkou. Nastavením prvního snímku určujeme výsledný estetický charakter celku - i v případě, kdy s pohybem objektů animujeme také pohyb fotoaparátu. K nastavení výchozí fotografie bychom se měli chovat podobně jako při stavbě obrazu – minimálně se pokusit zohlednit základní aspekty, které odlišují dobrý obraz od špatného. Nebojme se hledat, zkoušet a především vnímat !
Kompozice je do značné míry dána umístěním fotoaparátu. Hledáček a displej fotoaparátu poskytují jasné vymezení snímané situace, případná korekce záběru tak může být rychlá, pokud nejsme spokojeni s výsledkem. Umístění fotoaparátu přirozeně závisí na konkrétní situaci, nelze jej zohlednit ultimativním manuálem. Abychom se nezratili v labyrintu pouček, stačí si uvědomit triviální skutečnost: oko fotoaparátu je okem diváka, který sleduje Váš výstup. Kameraman přesně určuje, co je zaznamenáno. Divák nemůže v rámci záznamu sledovat jiný prostor než ten, který snímá vámi nastavený fotoaparát. Při koncepci prvního záběru bychom si měli položit následující otázky:
Je zvolený úhel adekvátní? Vznáší se divák u stropu? Leží pod stolem? Jak by působila snímaná situace v jiném úhlu záběru ? (nadhled, podhled, přímý pohled). Vystihuje námi použitá kompozice dostatečně náš záměr?
Pozor na ořez !
Při pořizování snímků pro animaci, musíme počítat s ořezem výsledného video formátu (nejčastěji horní a dolní okraj). Více v oddílu VIDEO/Pro pokročilejší
PŘÍKLAD:
 |
 |
1) Častá prvotní tendence: při komponování záběru se kamerou díváme ze své výšky tak, jako očima. Nemyslíme na ořez a snažíme se scénou zaplnit zorné pole.. Získáme foto 4:3, které na formát videa (16:9) ořízneme jen stěží. |
2) Iluzi životní velikosti podpoříme snížením kamery. Předpokládáme ořez a přímo se nám nabízí práce s pozadím scény. (Foto již ořezáno na 1080p). Ano, nevýhodou může být práce na kolenou.. |