Periodizace české literatury pro děti a mládež od počátků do první poloviny 20. století, teorie a kritika literatury pro děti a mládež. Otázka moderní koncepce a reflexe literární tvorby pro děti. Oživení tvorby i odborného zázemí v oblasti literatury pro děti a mládež na poč. 20. století, vznik odborné revue Úhor a generace kritiků (O. Svoboda, O. Pospíšil, V. F. Suk), vznik Společnosti literatury pro mládež, vydání prvních dějin české literatury pro mládež, rozšíření specializovaných edic pro děti. 

Modernější koncepce příběhů s dětským hrdinou v 1. polovině 20. století. Vliv společenského dění na témata dětské literatury (např. domácí tvorba se sociálním laděním: M. Majerová, J. V. Pleva, V. Řezáč), populární cykly s dětskými hrdiny (F. Háj, A. Kutinová). Žánrová konvence a inovativnost dívčího románu v první polovině 20. století, psychologizace próz s dívčí hrdinkou (M. Majerová).

Úkoly k samostudiu

• Jak souvisí společenská situace v meziválečném období s tématy a koncepcí postav v příbězích s dětským hrdinou?

Pozice pohádky v četbě dětí, tzv. boje o pohádku (jejich průběh, názorové postoje a představitelé odpůrců i příznivců pohádky, J. Frey) a jejich vliv na rozvoj autorské pohádky.

Monografie Luisy Novákové Proměny české pohádky /k historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století/ (2009) se sice soustřeďuje na dynamický rozvoj zejména autorské pohádky ve 40. letech 20. století, nicméně sleduje jej v souvislosti s literárním děním od počátku 20. století. Úvodem stručně rekapituluje proměny pohádky lidové i autorské a názory na její pozici v četbě dětí.

Rozvoj autorské pohádky (vliv K. Čapka – vlastní tvorba i přínos teorii pohádky, tvorba J. Čapka, V. Vančury, E. Basse, K. Poláčka, J. Lady, O. Sekory, aktualizace pohádek v tvorbě H. Malířové, sociální pohádky J. Wolkera), nonsensová poetika v autorské pohádce (Lewis Carroll, V. Nezval).

Úkoly k samostudiu:

• Přemýšlejte nad tím, proč došlo k bojům o pozici lidové pohádky v četbě dětí (argumenty jejích zastánců i odpůrců). Jaké to mělo důsledky pro rozvoj autorské pohádky?
• Na základě vlastní četby zkuste charakterizovat přínos a specifickou poetiku tvůrců autorské pohádky v meziválečném období.
• Co je to nonsensová poetika? Jakým způsobem se uplatňuje v díle V. Nezvala Anička skřítek a Slaměný Hubert?

Obraz první světové války v literatuře pro děti, nová témata v souvislosti se vznikem Československa; rozvoj literatury životopisné, s legionářskou tematikou (F. Langer, R. Medek), historickou tematikou (E. Štorch).

Úkoly k samostudiu:

• Zopakujte si, jakou roli hráli legionáři během první světové války. 
• Proč se právě čeští legionáři stali oslavovanými hrdiny i v literatuře pro děti a mládež po roce 1918?

Dobrodružná četba a literatura pro děti a mládež, vliv světové literatury (D. Defoe, J. F. Cooper, J. Verne, K. May), rozvoj dobrodružné literatury v 1. polovině 20. století (F. Běhounek, F. Flos, A. Musil), objev městského prostředí pro dobrodružnou literaturu (E. Kästner a dětská detektivka), instruktážní tvorba J. Foglara.

Zobrazení přírodního dění v literatuře pro děti a mládež (rozdílný přístup k přírodě v období doznívajícího klasicismu, romantismu a realismu), próza s přírodní tematikou jako součást četby dětí a mládeže (R. Těsnohlídek, J. Mahen, J. Tomeček); pohádka s přírodní tematikou (O. Sekora). 

Úkoly k samostudiu:

• Přemýšlejte nad tím, jak se mění pojetí dobrodružnosti po roce 1918 a zkuste to doložit na příkladu z tvorby některého autora píšícího v meziválečném období.
• V čem spočívá inspirativnost a instruktážnost děl Jaroslava Foglara? Jaký byl ediční osud Foglarových děl v dalších desetiletích 20. století?
• Co představovala příroda pro autory v období klasicismu, romantismu a realismu? Zkuste odpověď hledat i v přesazích k dalším druhům umění (připomeňte si například podobu zámeckých a městských parků).