Školní psychologie

20.3 Tvorba pravidel a práce s nimi (Jiřina Juřičková) + tvorba pozitivního klima

Dobrý den,

vítejte v další kapitole. Minule jsme hovořili o klimatu a jeho měření, dnes se podíváme  na to, co se s klimatem dá dělat. V našich školách se hodně hovoří o šikaně, mnohem méně již o prevenci šikany nebo ideálně tvorbě pozitivního klimatu. Současně je celý systém orientován spíše restriktivním než podpůrným směrem a učitelé (i mladí, začínající učitelé) se často dostávají do nezávidění hodné pozice "bachařů". Je to role vysilující, nezábavná a s nesplnitelným cílem. Ideálně tedy chceme, aby si učitelé tuto roli převedli v hlavě na roli průvodce (ano, jako v koučinku). Hezky o tom hovoří pan ředitel v tomto odkaze:

Jak zlepšit vztahy ve třídě a vybudovat dobrý kolektiv? (Jan Korda)
Toto video se dá velmi dobře použít i při práci s učiteli. navíc najdete od stejného pana ředitele i další zajímavá videa :)

Možnosti podpory tvorby pozitivního klimatu

Podstatným aspektem je existence pravidel, která platí pro všechny, jejich překročení je sankcionováno a jsou smysluplná. Pravidla by měla platit i pro učitele, pokud není explicitně stanoveno jinak (např. učitel nemá mít povinnost se v hodině hlásit, ale zároveň není důvod, proč by měl na obědě děti v řadě předbíhat). Pozitivní klima významně podpoří, pokud bude třídní učitel s dětmi pořádat mimoškolní akce (výlety, přespání ve škole apod.). Celoškolní klima také pozitivně ovlivní pravidelné setkávání s absolventy školy pořádané samotnou školou a upřímný zájem učitelů o bývalé žáky. Vhodné je pracovat na vztahu s rodiči (dříve či později dojde k nějakému problému, který bude třeba s nimi řešit, a je důležité mít vytvořený kvalitní a bezpečný vztah již předtím). Např. ve školkách je již často zaveden den, kdy se děti „věnují“ rodičům – připravují pro ně program a občerstvení. V alternativních školách se také mnohdy rodiče aktivně podílí na výuce a jsou „opravdovou“ součástí školy. Všechny tyto akce mohou klima významně podpořit, avšak základním stavebním kamenem jsou pravidla, která jsou smysluplná (a jejich smysl je srozumitelný všem) a jejich překročení je spravedlivě postihováno. 

Než se pustíme do další práce, dovolím si malé "opáčko" ze sociální psychologie: 

Jak tedy na dobré klima ve třídě?    

Lehce se to řekne, obtížněji udělá. Někdy je třeba pracovat více se třídou, jindy s učitelem, či s rodiči. Při tvorbě klimatu hrají všichni důležitou roli. Ideální je udělat si spolu s učitelem plán, ve kterém oslovíte slabé stránky třídy (jen připomínám, že každá třída má silné a slabé stránky) a při realizaci tohoto plánu můžete často velmi dobře ovlivňovat i přístup třídního učitele.  

Učitel a klima ve třídě

Ačkoliv se dost často snažíme řešit vztahy mezi žáky, nesmíme zapomínat na to, že i učitel je součástí daného kolektivu. Stejně tak například i asistent pedagoga, se kterými se v poslední době můžeme setkávat čím dál tím více. Je pro nás tedy i zajímavé sledovat, jaká je jejich role ve třídě. Jedním z možných způsobů, jak toto zpozorovat, je zadat aktivitu, ve které musí spolupracovat celá třída. Učitel má též možnost se zapojit. Ze začátku můžeme sledovat, jestli se zapojí sám nebo bude chtít být spíše v pozadí. Když se nebude chtít zapojit, můžeme ho v tom podpořit. Dále sledujeme, jak třída aktivitu plní. Kdo přebírá vůdčí roli? Je to učitel? Asistent? Jak na to reagují žáci? Pokud je tomu tak, že přirozeně přebírá vůdčí roli dospělý, můžeme ho v dalším kole nějak nenápadně z této role vyřadit. Například sdělit, že v této chvíli má paní učitelka i asistentka bobříka mlčení. Co se stane teď? Kdo přebírá vůdčí roli? Jak na to třída reaguje? Jak na to reagují pedagogové? Plní třída úkol lépe/hůře, než když to režíroval dospělý? Takových aktivit je spoustu. Dobrým vodítkem je také sledovat učitele při celotřídní diskuzi. Můžeme nadhodit téma a sledovat, jestli se učitel ujímá slova, jak často to dělá, jak na to reaguje třída, jsou jeho názory spíše proti žákům nebo pro? Z pozorování tohoto všeho, můžeme získat spoustu poznatků, které si můžeme propojit kupříkladu s rozhovory se žáky i učiteli.

A proč je vlastně důležité vědět i něco o zapojení učitele nebo asistenta? Proč nám nestačí pracovat se samotnými žáky? Bohužel nebo bohudík přece jenom dospělí ve třídě se na jejím klimatu z velké části podílejí. My jako psychologové můžeme do třídy vstupovat a pracovat s ní, ale nejsme s ní v kontaktu tak často a bez spolupráce učitele toho bohužel moc nezmůžeme. Můžeme dát učitelům návod, jak se třídou pracovat. A i když můžeme mít pocit, že učiteli nebo asistentovi vlastně na té třídě nezáleží a dělá spoustu věcí špatně, není to pravda. Dost často jenom neví, jak na to, a za jakoukoliv radu jsou rádi. Při sdělování rad musíme být však velice opatrní. Nekritizujme učitele za to, co dělají špatně. Oceňme je za to, co dělají skvěle, za to, že na tom chtějí pracovat a podpořme je na dobré cestě. Pak má naše práce smysl. Nezapomínejme, že nepracujeme pouze s dětmi, ale i s dospělými.


Velmi pěkné materiály pro učitele i psychology k tvorbě třídnických hodin naleznete na těchto odkazech:

Projekt odyssea
Doporučuji podívat se na lekce i kurzy
Nápadník Scio
Perfektní materiál pro psychology i učitele. Přehledné, jednoduché, užitečné.
Jak na online třídnické hodiny
Materiál pro školní psychology (ale potenciálně i pro učitele) s nápady na třídnické hodiny online


Podklady od Jiřina Juřičkové k tvorbě pravidel: 

PRACE S PRAVIDLY VE TRIDE
PDF ke stažení




otázky na závěr
1. Co si odnáším z tohoto semináře pro svůj osobní a/nebo profesní život?
2. Čemu ještě nerozumím a potřebuji tomu věnovat více času?

Prostor pro vaše myšlenky, dotazy, připomínky: