Být uprostřed života - je přirozené ohlédnout se zpět za tím, co bylo, nebo vyhodnotit, čeho jsme dosáhli, a dívat se dopředu, abychom předurčili, co přijde dál nebo co zbývá udělat.
Vývojová psychologie II - výuka
Střední a pozdní dospělost
Střední dospělost
Střední věk je jako životní etapa je spojen se dvěma demografickými trendy: nárůstem průměrné délky života a poklesem plodnosti.
Ve středním věku začíná docházet k mnoha fyziologickým změnám a lidé začínají pociťovat stárnutí: kůže ztrácí elasticitu, smysly ochabují, objevují se hormonální změny...
Erik Homburger Erikson se na toto období dívá jako na 7. věk, kdy je úkolem přispívat druhým - péčí poskytovanou vlastním dětem ve své nové rodině, dále i ve společenství, v němž člověk žije, vytvářením něčeho užitečného. Člověk je produktivní, něco vytváří, je nápomocný a užitečný pro druhé. Překračuje tak svůj egoismus, sebestřednost a pasivitu.
Krizi která před člověkem středního věku stojí je generativita vs. stagnace.
Carl Gustav Jung
Označoval období po překročení čtyřicátého roku života jako životní odpoledne.
Kladl velký důraz na individualizaci během středních let, kdy ego, které bylo tak silně budováno a udržováno v první polovině života, musí ustoupit a přijít do souladu se širším pohledem na svět, zahrnujícím spojení s osobním a kolektivním nevědomím, konstelaci, kterou nazval Já.
Krize středního věku
CSP 2021 2 70 76
KRIZE STREDNIHO VEKU
Projekt MIDUS - Midlife in the United States
Longitudinální studie v USA s přímým zaměřením na střední věk, zahájená v roce 1995 s více než 7 000 dospělými probandy.
Pozdní dospělost, presénium
V následující části naleznete edukativní videa, která byla vytvořena studenty Vývojové psychologie našeho Psychologického ústavu:
Shrnutí
Ve středním věku nastává vrchol významu profese, pracovní pozice. Koncept krize středního věku neni všemi přijímaný. Někteří ho považují spíše za mýtus. Někteří lidé prožívají střední věk jako období vrcholu životních sil. Podstatným rysem střední dospělosti je stále častější konfrontace člověka se smrtí.
V pozdním věku si člověk osvojuje nové role, stává se tchánem/tchýní, prarodičem. U žen definitivně skončila možnost počít dítě. Objevuje se snížená adaptabilita. Generativita je důležitou součástí adaptačního procesu stárnutí.
Rozšiřující zdroje:
