Určení souřadnic družice | Systematické chyby a jejich eliminace |
Pro určení vzdálenosti mezi anténou vysílače a přijímače v čase t se využívá měření doby šíření elektromagnetiské vlny. PRN kódy C/A a P v sobě nesou informaci o systémovém času GPST.
Potom co dorazí signál z družice na antenu přijímače je zaznamenán čas příchodu tP, následně je tento signál demodulován, čímž jsou restaurovány PRN kódy (získáme C/AD PD kódy družice), tyto kódy pak porovnáváme (korelace) s C/AP PP kódy přijímače, které jsou v přijímači vygenerované. V momentě kdy je rozdíl mezi xD a xP minimální (korelace největší) získáme čas vyslání tD. Nelze však předpokladat, že systém je dokonale synchronizován,takže je nutné uvažovat rozdíl mezi časy na družicích (ty jsou aktualizovány na GPST) a časem na přijímači.
Vztah pro výpočet trantizního času dt | |
---|---|
dt = tP-tD=(tP(GPST)-dtP)-(tD(GPST)-dtD)=dt(GPST)+dtPD | |
kde: | |
dt | tranzitní čas |
tP | čas v okamžiku zaznamenání signálu z družice |
tD | čas okamžiku, kdy byl signál vyslán z družice |
tX(GPST) | čas okamžiku, kdy byl signál vyslán/zaznamenán v čas.systému GPST |
dtX | odchylka hodin družice/přijímače od GPST |
tD | čas okamžiku, kdy byl signál vyslán z družice |
dt(GPST) | tranzitní čas v GPST |
dtPD | odchylka hodin družice a přijímače od GPST |
potom definujeme D0 jako pseudovzdálenost, která ja dána následujícím vztahem a je tedy zatížena chybou v synchonizaci přijímače a družice.
Vztah pro výpočet pseudovzálenosti D0 | |
---|---|
D0=c.dt(GPST)-c.dtPD | |
kde: | |
D0 | pseudovzdálenost družice-přijímač |
c | rychlost světla (rychlost šíření signálu) |
tento vzorec se ještě rozšiřuje o nejrůznější korekce zejm. je modelován vliv troposféry a ionosféry. Pro výpočet polohy přijímače je vhodné výše uvedený vztah rozepsat následujícího
Výpočet polohy přijímače podle pseudovzdáleností k družicím | |
---|---|
DiK= [rK-Ri] + c.dtPD | |
kde: | |
DiK | pseudovzdálenost i-tého přijímače ke K-té družici |
Ri | polohový vektor [x,y,z] i-tého přijímače, 3 neznámé |
rK | polohový vektor [x,y,z] K-té družice |
dtPD | neznámá korekce času mezi K-tou družicí (považuje se za GPST) a i-tým přijímačem (konst. odchylka vuči všem družicím tj. 1 neznámá) |
Řešením aspoň 4 rovnic výše uvedených můžeme vypočítat kontrétní hodnoty polohového vektoru Ri a dtPD. Udávaná polohová přesnost je pro C/A 15-30m, pro P 1-10m.
Velkým nástrojem pro zpřesnění v určování polohy jsou fázová měření. Princip spočívá v měření rozdílu mezi fází signálu vyslaného družicí a fází kopie signálu generovaného v přijímači.
Vztahy pro výpočet aktuální fázi signálu | |
---|---|
yD=aD.cos2πφD(tD) | |
yp=ap.cos2πφp(tp) | |
kde: | |
ax | amplituda výchylky signálu Družice/přijímače |
ax | amplituda výchylky signálu Družice/přijímače |
φx(tx) | fáze signálu Družice/přijímače |
Známe-li rozdíl fází mezi signály, který je možné určit s přesností lepší než 1% můžeme pro výpočet pseudovzdálenosti družice-přijímač použít vztah upraveného vztahu pro výpočet pseudovzdálenosti pomoci fázových měření:
Vztah pro výpočet pseudovzdáleností fázovým měřením | |
---|---|
DpD = ppD + c.dtpD + N.λ - wpD | |
kde: | |
DpD | pseudovzdálenost družice-přijímač |
ppD | vzdálenost daná rozdílem fází signálu v čase vyslání signálu z družice a jeho přijetí v přijímači |
c.dtpD | vzdálenost jako funkce korekce na systémový čas (GPST) |
N.λ | vzdálenost jako funkce vlnové délky signálu (0,19m resp. 0,24m) a ambiguity (počet vlnových délek mezi družicí a přijímačem) |
wpD | změna vzdálenosti daná náhodnou chybou v měření |
Zásadním problémem je určení počtu period (ambiguity N), protože vlnová délka je velice krátká cca 20cm. Proto se fázových měření používá zejm. při diferenciálním měření, kdy známe přesnou polohu aspoň jednoho bodu (vlícovací bod), na kterém zahajujeme měření (během kontinuálního měření se N nemění a je možné je pak eliminovat).