Měřené veličiny GPS

Určení souřadnic družice Systematické chyby a jejich eliminace

Pro určení vzdálenosti mezi anténou vysílače a přijímače v čase t se využívá měření doby šíření elektromagnetiské vlny. PRN kódy C/A a P v sobě nesou informaci o systémovém času GPST.

Potom co dorazí signál z družice na antenu přijímače je zaznamenán čas příchodu tP, následně je tento signál demodulován, čímž jsou restaurovány PRN kódy (získáme C/AD PD kódy družice), tyto kódy pak porovnáváme (korelace) s C/AP PP kódy přijímače, které jsou v přijímači vygenerované. V momentě kdy je rozdíl mezi xD a xP minimální (korelace největší) získáme čas vyslání tD. Nelze však předpokladat, že systém je dokonale synchronizován,takže je nutné uvažovat rozdíl mezi časy na družicích (ty jsou aktualizovány na GPST) a časem na přijímači.

Vztah pro výpočet trantizního času dt
dt = tP-tD=(tP(GPST)-dtP)-(tD(GPST)-dtD)=dt(GPST)+dtPD
kde:
dt tranzitní čas
tP čas v okamžiku zaznamenání signálu z družice
tD čas okamžiku, kdy byl signál vyslán z družice
tX(GPST) čas okamžiku, kdy byl signál vyslán/zaznamenán v čas.systému GPST
dtX odchylka hodin družice/přijímače od GPST
tD čas okamžiku, kdy byl signál vyslán z družice
dt(GPST) tranzitní čas v GPST
dtPD odchylka hodin družice a přijímače od GPST

potom definujeme D0 jako pseudovzdálenost, která ja dána následujícím vztahem a je tedy zatížena chybou v synchonizaci přijímače a družice.

Vztah pro výpočet pseudovzálenosti D0
D0=c.dt(GPST)-c.dtPD
kde:
D0 pseudovzdálenost družice-přijímač
c rychlost světla (rychlost šíření signálu)

tento vzorec se ještě rozšiřuje o nejrůznější korekce zejm. je modelován vliv troposféry a ionosféry. Pro výpočet polohy přijímače je vhodné výše uvedený vztah rozepsat následujícího

Výpočet polohy přijímače podle pseudovzdáleností k družicím
DiK= [rK-Ri] + c.dtPD
kde:
DiK pseudovzdálenost i-tého přijímače ke K-té družici
Ri polohový vektor [x,y,z] i-tého přijímače, 3 neznámé
rK polohový vektor [x,y,z] K-té družice
dtPD neznámá korekce času mezi K-tou družicí (považuje se za GPST) a i-tým přijímačem (konst. odchylka vuči všem družicím tj. 1 neznámá)

Řešením aspoň 4 rovnic výše uvedených můžeme vypočítat kontrétní hodnoty polohového vektoru Ri a dtPD. Udávaná polohová přesnost je pro C/A 15-30m, pro P 1-10m.

fázová měření

Velkým nástrojem pro zpřesnění v určování polohy jsou fázová měření. Princip spočívá v měření rozdílu mezi fází signálu vyslaného družicí a fází kopie signálu generovaného v přijímači.

Vztahy pro výpočet aktuální fázi signálu
yD=aD.cos2πφD(tD)
yp=ap.cos2πφp(tp)
kde:
ax amplituda výchylky signálu Družice/přijímače
ax amplituda výchylky signálu Družice/přijímače
φx(tx) fáze signálu Družice/přijímače

Známe-li rozdíl fází mezi signály, který je možné určit s přesností lepší než 1% můžeme pro výpočet pseudovzdálenosti družice-přijímač použít vztah upraveného vztahu pro výpočet pseudovzdálenosti pomoci fázových měření:

Vztah pro výpočet pseudovzdáleností fázovým měřením
DpD = ppD + c.dtpD + N.λ - wpD
kde:
DpD pseudovzdálenost družice-přijímač
ppD vzdálenost daná rozdílem fází signálu v čase vyslání signálu z družice a jeho přijetí v přijímači
c.dtpD vzdálenost jako funkce korekce na systémový čas (GPST)
N.λ vzdálenost jako funkce vlnové délky signálu (0,19m resp. 0,24m) a ambiguity (počet vlnových délek mezi družicí a přijímačem)
wpD změna vzdálenosti daná náhodnou chybou v měření

Zásadním problémem je určení počtu period (ambiguity N), protože vlnová délka je velice krátká cca 20cm. Proto se fázových měření používá zejm. při diferenciálním měření, kdy známe přesnou polohu aspoň jednoho bodu (vlícovací bod), na kterém zahajujeme měření (během kontinuálního měření se N nemění a je možné je pak eliminovat).