O biogeografii
Biogeografie je jednou z nejstarších disciplin vědění, neboť otázky které řeší, provázejí lidstvo od samého počátku. Bylo třeba znát, kde se nacházejí rostliny s dobrými plody, kde zvířata vhodná k lovu a kde se toulávají ta nebezpečná. Bylo také třeba znát, proč to tak je, aby bylo možné vyhledávat nové zdroje potravy, osídlovat nová území a nezemřít přitom hladem, ve spárech šelem nebo na podivné nemoci. Pravda, tehdy se těmto znalostem ještě neříkalo biogeografie, nevědělo se co je věda, znalosti byly ponejvíce empirické a tradované. Ale zkoušející byl obzvláště tvrdý – sám život.
Dnes je tedy biogeografie věda. Vychází z elementárního, ale netriviálního poznání, že organismy, jejich populace a společenstva jsou na Zemi rozmístěny nenáhodně. Co víc, že jejich výskyt a pohyb na Zemi má své zřetelné zákonitosti. Tyto zákonitosti mají své příčiny a také své následky – rozdílné bioty v různých částech světa. Právě tyto příčiny a následky nenáhodného vývoje bioty v prostoru biogeografie studuje.
Odhaduje se, že na Zemi nyní žije 5 až 50 milionů druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů. Z toho jen 2 miliony biologové objevili a popsali. Většina objevů (včetně biogeografických) je tedy před námi. Do řešení biogeografických otázek v posledních 15 letech navíc razantně vstoupila genetika – a náhle mnohé zažité „pravdy“ jsou relativizovány, co se jevilo neřešitelné, je řešeno.
Biogeografie je mezi geografickými vědami jedna z nejkomplexnějších. Při jejím studiu se uplatní poznatky z geologie a geomorfologie (např. desková tektonika, stáří pohoří, chemismus hornin), pedologie, hydrologie a především klimatologie. Biogeografii ovšem nelze praktikovat bez určitých znalostí rostlin a živočichů, včetně základních rysů jejich fyziologie, morfologie, genetiky a taxonomie. Nelze se obejít ani bez znalostí ekologie a poznatků o společenstvech. Neopominutelné jsou informace z oblasti humánních věd, především historie lidstva; vždyť člověk se od doby vzniku své moderní formy (Homo sapiens sapiens) postupně stal hlavním činitelem podmiňujícím změny v rozšíření organismů a jejich společenstev. Může se to jevit složité. Nebo také jako výzva, komplikovaný rébus, jehož řešení je napínavé, dobrodružné a výsledky zpravidla zajímavé.
Mnoho času strávili přední geografové, biologové, lesní inženýři a další diskusemi o tom, zda je biogeografie vědou geografickou, biologickou či jakou, jak se liší geografie rostlin od fytogeografie atd. Podstatné již k tomu bylo řečeno před více než 40 lety a stejně se pracně definované odlišnosti a tehdy prosazované termíny nerespektují a neužívají – asi to není potřeba. Základní rozdíly v náhledu na biogeografii je ovšem třeba znát: Biolog studuje organismus nebo společenstvo a jeho rozšíření je pro něj jedním z atributů tohoto organismu nebo společenstva. Přitom používá termínů fytogeografie nebo zoogeografie. Geograf studuje prostor krajiny a výskyt rostlin, živočichů a jejich společenstev je jedním z nápadných atributů krajiny. Přitom také používá termínů fytogeografie, zoogeografie, biogeografie. Důležité pouze je, aby každý autor vždy vysvětlil úhel svého pohledu.
Autor příručky – Mgr. Jan Divíšek s pomocí Mgr. Martina Jirouška a částečně i mou – vám předkládá rozšířené penzum informací z biogeografie a relevantních částí ekologie a biologie. Informací v mnoha ohledech velmi moderních, čerpaných ze světové i naší literatury posledních let. Kurs Biogeografie (Z0005) a předkládaná příručka Biogeografie jsou pootevřením dveří a pozvánkou do této napínavé oblasti lidského bádání a poznání.
V Brně dne 14.12.2010 RNDr. Martin Culek, Ph.D.
O projektu
Tato studijní pomůcka je výstupem projektu FRVŠ 2209/2010/G4 "Zkvalitnění výuky předmětu Z0005 Biogeografie". Projekt je zaměřen na zefektivnění výukového procesu prostřednictvím nových studijních materiálů a moderních vzdělávacích nástrojů. Cílem projektu je posílit komplexnost mezioborového vzdělávání geografie - biologie a přispět tak k dalšímu rozvoji této disciplíny na Masarykově univerzitě.
Tato interaktivní studijní pomůcka s multimediálními prvky je členěna do čtyřech celků propojených hypertextovými odkazy. Celek Příručka je učebnicí biogeografie zahrnující její nezbytná základní témata. Člení se do pěti kapitol - 1. Ekologické faktory rozšíření druhů, 2. Evoluční faktory, 3. Ostrovní biogeografie, 4. Biogeografické oblasti světa a 5. Biogeografie České republiky. Atlas rostlin je biogeografickým atlasem s fotografiemi a mapami rozšíření vybraných druhů rostlin. Jedná se jak o rostliny významné z hlediska ekologické a biogeografické indikace, tak i o zcela běžné druhy. Obdobně Atlas živočichů je biogeografickým atlasem s fotografiemi a mapami rozšíření vybraných druhů fauny České republiky. Atlas se zaměřuje na vybrané druhy obojživelníků, plazů, ptáků a savců zajímavých z biogeografického a ekologického hlediska. Celek Společenstva pojednává o vybraných typech klimaxových společenstev České republiky, jejichž typologie zde vychází z geobiocenologického pojetí prof. A. Zlatníka.
Důležitou součástí projektu jsou testovací agendy tzv. odpovědníky, které navazují na tuto příručku a jsou pro studenty předmětu Z0005 Biogeografie přístupné v informačním systému Masarykovy univerzity.
Výuková příručka je optimalizována pro prohlížeč Mozilla Firefox, který lze bezplatně stáhnout zde.
Autory fotografií v této příručce jsou J. Divíšek, M. Jiroušek a M. Culek není-li uvedeno jinak. © Všechna práva vyhrazena.
