Hlavním nástrojem při studiu historie žijících i vymřelých populací je jejich genetická rozmanitost. Budou zde popsány znaky a metody, které se pro stanovení této rozmanitosti nejčastěji používají. Evoluční procesy, které tuto rozmanitost v průběhu času mění, nám pak dávají možnost tuto historii číst a rekonstruovat právě podle stop, které v DNA evoluce zanechala. Jednotlivé procesy s jejich dopadem na genetickou strukturu si proto podrobně popíšeme. A nakonec na třech konkrétních příkladech si předvedeme, jak se v takovém evolučním záznamu čte.
Historie člověka - 3.díl
Historie člověka - 4.díl
Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041