Sloučeniny typu BN

Borazol B3N3H6 (b. t. -58 °C, b. v. 55 °C) je bezbarvá kapalina aromatického zápachu. Byl získán ze směsi produktů reakce diboranu s amoniakem (A. Stock, E. Pohland, 1926) a nyní se výhodněji připravuje účinkem chloridu boritého na suspenzi chloridu amonného v chlorbenzenu a následnou reakcí vzniklého trichlorborazolu s hydroboratem lithným

rovnice
rovnice
Struktura borazolu

Fyzikálními vlastnostmi i strukturou je příbuzný izoelektronovému benzenu (anorganický benzen). V důsledku nesymetrického rozložení π-elektronové hustoty podél kruhu je borazol náchylnější k adičním reakcím než benzen. Ochotně reaguje s vodou, methanolem a halogenovodíky za tvorby aduktů 1:3, které zahřátím odštěpují vodík

rovnice

Všechny známé reakce borazolu zahajuje nukleofilní atak na atom boru. Za podmínek obvyklých pro elektrofilní substituce se kruh B3N3 ničí buď oxidací nebo solvolýzou. Na dusíku i boru substituované boraziny se dají připravit vhodnou volbou výchozího aminu a halogenidu boru. Zahříváním monocyklických borazinů lze dospět k polyborazinovým analogům naftalenu a difenylu.

BN analoga naftalenu a bifenylu

Zajímavou sloučeninou je (BNMe2)6 připravený (1980) ve formě oranžově červených krystalů zahříváním B2(NMe2)2. Kruh B6 má židličkovou konformaci, okolí všech atomů boru i dusíku je trigonálně planární a exocyklické skupiny NMe2 jsou pootočeny vzhledem k rovině tří přilehlých atomů boru o 65°. Struktura je blízká uhlíkatým radialenům (isoelektronovému C6(=CHMe)6 se shodnou konformací cyklu C6).